Týden v Evropě 17. – 23. 9. 2003

Stručné zprávy z EU

Vítej doma, Lotyšsko!

Jednoznačnou většinou ve prospěch vstupu do Evropské unie vroce 2004 zpečetili občané Lotyšska celý cyklus referend o přistoupení, konaných vbudoucích členských státech. „Občané devíti zemí promluvili a hlasitým ano podpořili evropskou integraci. Všechny by nás to mělo povzbudit kještě pilnější práci na sjednocování kontinentu,“ podtrhl předseda Evropské komise Romano Prodi. Vkomentáři k pozitivnímu výsledku lotyšského referenda dne 20. září dodal: „Jsme šťastní a hrdí, že i lotyšští občané zvolili cestu vstupu to Evropské unie. Přinesou do naší evropské rodiny vlastní zkušenosti, talent a dobrou vůli.“

Prohlášení předsedy Evropské komise Romana Prodiho po ministerském zasedání WTO v Cancúnu

Neúspěch zasedání Světové obchodní organizace (WTO) na ministerské úrovni vCancúnu představuje pro všechny velké zklamání a ránu Světové obchodní organizaci.

Bylo by zbytečné se pokoušet kohokoliv obviňovat zvýsledku, zanějž rovným dílem neseme odpovědnost všichni a my všichni prohrajme, dovolíme-li neúspěch vyjednávacího kola zDauhá.

Evropská unie učinila vše, co je vjejích silách, by přispěla ke kompromisu, zejména aby vyhověla požadavkům rozvojových zemí. Za svými návrhy, znichž výhody poplynou rozvojovým zemím, i za celkovým rozvojovým cílem si nadále stojíme. Nesmíme klesat na mysli.

WTO by sice neměla být kritizována za nedostatek ochoty členských států přijímat kompromisy, přesto bychom měli uvažovat o tom, jak zefektivnit její fungování. Evidentní je, že tato organizace nemohla unést tíži úkolů, jimiž je pověřena. EU bude pokračovat vúsilí o vybudování silného mnohostranného obchodního systému založeného na přesných pravidlech.

Komise vyzývá sociální partnery kochraně práva na připojištění osob, které mění zaměstnání

Evropská komise vyzývá sociální partnery, aby sehráli svou úlohu při řešení problémů, snimiž se potýkají pracovníci přicházející o svá práva na podnikové důchodové připojištění vpřípadech, kdy mění zaměstnavatele, zejména při přechodu do zaměstnání vjiném členském státě. Komise zveřejnila konzultační dokument, vněž odbory a zaměstnavatele žádá o úpravu podnikového důchodového připojištění spadajícího do jejich kompetence tak, aby pracovníci, kteří mění zaměstnavatele nebo svou pracovní dráhu přerušují, neutrpěli zbytečnou ztrátou práva na podnikové důchodové připojištění. Komise vyzývá sociální partnery kvyjednání celounijní kolektivní smlouvy umožňující takové programy podnikového důchodového připojištění, které budou vstřícnější kmobilitě pracovních sil. Úplné znění textu je na adrese

http://europa.eu.int/comm/employment_social/soc-prot/social/index_en.htm

[Podkladový text IP/03/1243]

Komise zahájila diskusi o právních problémech firem zabývajících se elektronickým obchodováním

Evropská komise zahájila osmitýdenní on-line diskusi o právních překážkách, na něž stále ještě firmy narážejí při využívání služeb elektronického obchodování. Tyto problémy vyplývají například zrůznosti právních předpisů jednotlivých států voblasti elektronické fakturace nebo zrozdílného právního pojetí obchodování on-line a off-line vjednotlivých státech. Komise má zájem se více poučit o zbývajících praktických důvodech, proč řada subjektů odmítá e-business. Diskuse je otevřena všem podnikům až do 7. listopadu 2003. Výsledky této diskuse budou předloženy a dále projednány na konferenci, která se bude konat vbřeznu a dubnu 2004 vBruselu. Vyplnit dotazník na níže uvedené webové stránce mohou všechny zainteresované subjekty.

http://europa.eu.int/yourvoice/consultations/index_en.htm.

[Podkladový text IP/03/1254]

Komise přijala stanovisko kEvropské ústavě

Evropská komise přijala stanovisko knávrhu evropské ústavy. Podle jejího názoru by Mezivládní konference (IGC), která bude zahájena dne 4. října, by se již neměla znovu vracet ke kompromisu dosaženému na Konventu. IGC musí zlepšit a vyjasnit několik oblastí a dokončit, co se na Konventu nestihlo. Měla by se vyhnout tomu, aby zásadní politická ustanovení ústavy zakotvila naprosto neměnným způsobem. Dále je třeba, aby zefektivní a věrohodná Evropská komise měla řádného člena zkaždé členské země. Vsouladu stím si takto velká Komise bude muset zracionalizovat svou vnitřní organizaci.

Komise vítá návrh znění Ústavy jako skvělý základ kpráci IGC. Předseda Romano Prodi prohlásil: „Konvent za nás všechny ušel směrem k Ústavě hodný kus cesty. Nyní je na Mezivládní konferenci, aby text Ústavy doladila tak, aby Evropa byla schopna fungovat efektivně a demokraticky.“ Zejména je třeba definovat pružnější způsob revize zásadních politických ustanovení, nalézt tvůrčí řešení otázky zavedení většinového hlasování ve více oblastech a ustanovit efektivní a legitimní Komisi.

[Podkladový text IP/03/1261]

Rozpočet EU: Výhody pro všechny členské státy, citelnější pro chudší

Vroce 2002 činily celkové rozpočtové výdaje EU 85 mld. eur, zčehož 73 mld. šlo konečným příjemcům včlenských státech. Tyto údaje jsou podrobeny analýze ve zprávě Rozdělení výdajů zrozpočtu EU vroce 2002 podle členských států. „Rozpočet EU představuje dobrou investici a poskytuje významné finanční prostředky všem členským státům. Je zejména výhodný pro ekonomicky slabší země, aniž by neúměrně zatěžoval čisté přispěvatele,“ prohlásila komisařka odpovědná za rozpočet Michaele Schreyerová při představení zprávy. Vroce 2002 byly vabsolutním vyjádření čtyřmi největšími příjemci zrozpočtu EU Španělsko, Francie, Německo a Itálie. Vrelativním vyjádření šly největší finanční transfery do Řecka, Portugalska, Irska a Španělska, tedy čtyřem příjemcům prostředků zfondů soudržnosti. Příjmovou stránku unijního rozpočtu dotovaly vabsolutním vyjádření nejvíce Německo, Francie, Itálie a Velká Británie, zatímco vrelativním vyjádření, tedy vpoměru knárodnímu důchodu, byly největšími čistými přispěvateli Nizozemsko, Švédsko, Lucembursko a Německo. Členské státy přispívají do rozpočtu EU obecně tak, že výše jejich příspěvků odráží jejich schopnost přispívat a jejich ekonomické bohatství, zatímco cílem rozpočtových výdajů je zvýšit efektivnost jednotného trhu a dále posilovat hospodářskou a sociální soudržnost. Zpráva je uvedena na adrese

http://europa.eu.int/comm/budget/agenda2000/reports_en.htm.

[Podkladový text IP/03/1269]

Komise zahájila provoz nového portálu na pomoc občanům EU při hledání práce

Evropská komise spouští provoz nového moderně pojatého webového portálu a zároveň zahajuje informační kampaně, jejímž účelem je pomoci občanům EU hledat práci vjiném členském státě. Slavnostní zahájení se uskutečnilo dne 19. září vrámci konference zaměřené na zvýraznění významu zvýšených investic do kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy pro evropskou ekonomiku.

„Mobilita pracovních sil je klíčem kpružně reagujícímu pracovnímu trhu a konkurenceschopné, dynamicky se rozvíjející evropské ekonomice,“ uvedla komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Anna Diamantopoulou. „Evropský portál pracovní mobility, který je přístupný všem, umožní lidem volit různé možnosti na základě plné informovanosti o příležitostech, které jsou jim kdispozici. Jde o nedocenitelné rozšíření spektra našich nástrojů určených na podporu větší pracovní mobility vrámci EU.“ URL portálu je http://europa.eu.int/eures/index.jsp.

[Podkladový text IP/03/1264]

Předávání žádostí o azyl mezi členskými státy síť DubliNet zprovozněna

Dne 1. září byla pod názvem DubliNet včlenských státech EU a vNorsku a na Islandu spuštěna zabezpečená elektronická síť přenosových kanálů mezi orgány jednotlivých států, zabývajících se žádostmi o azyl. Její vytvoření vyžadovalo Nařízení „Dublin II“, které také stanoví kritéria a mechanismy určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané státním občanem třetí země. Nařízení nahrazuje tzv. Dublinskou úmluvu.

[Podkladový text IP/03/1271]

Zprávy Eurostatu

Druhé oznámení o deficitu a dluhu za rok 2002: Deficit státních financí veurozóně ve výši 2,2% HDP a veřejný dluh ve výši 69,0% HDP

Již podruhé vroce 2003 zaslaly členské státy EU Evropské komisi oznámení o deficitu svých státních financí a veřejném dluhu za rok 2002. Tyto údaje byly ověřeny Eurostatem a jsou vsouladu sjeho rozhodnutími, zejména voblasti finančních injekcí do podniků ve vlastnictví státu, nakládání snevrácenými bankovkami a mincemi, zajišťovacích operací realizovaných státními organizacemi a přidělování licencí provozovatelům mobilních telefonních sítí (UMTS). Revidované údaje potvrzují trendy, které se projevily voznámeních zbřezna 2003. Bilance státních financí vzemích eurozóny a EU15 se vroce 2002 oproti roku 2001 posunula směrem květšímu schodku. Zároveň vroce 2002 pokračoval vobou zónách mírný pokles státního dluhu.

[Podkladový text STAT/03/106]

Srpen 2003: Inflace veurozóně vzrostla na 2,1%; v EU15 na 2,0%

Roční inflace veurozóně vzrostla zčervencových 1,9% na 2,1% vsrpnu 2003, uvádí Eurostat. O rok dříve činila 2,1%. Roční inflace v EU15 činila vsrpnu 2003 2,0% a o rok dříve 1,9%. Vsrpnu byla nejvyšší míra roční inflace zaznamenána v Irsku (3,9%), Řecku (3,3%) a ve Španělsku (3,1%); nejnižší míra inflace byla vRakousku (0,9%), Německu (1,1%) a Finsku (1,2%).

[Podkladový text STAT/03/108]

Zprávy o rozšíření

Švédská výzva kradikální přeměně strukturální politiky EU

Švédský Institut pro evropské politické studie vydal studii Nové pojetí soudržnosti - budoucnost evropské strukturální politiky. Veřejnosti ji představil její autor Daniel Tarschys, bývalý generální tajemník Rady Evropy, na stálém švédském zastoupení vEU vBruselu dne 16. září 2003.

Studie tvrdí, že ve své současné podobě představuje strukturální politika odkaz Delorsovy éry. Původně byla určena kposkytování náhrad za ztráty způsobené fungováním vnitřního trhu a nyní je již zastaralá. Ke ztrátám nikdy nedošlo, zatímco kompenzace zůstávají, uvádí autor studie. Totéž platí o Fondu soudržnosti EU, který byl zřízen za účelem pomoci některým členským státům při plnění maastrichtských kritérií konvergence. Vzhledem ktomu, že všechny tyto země splnily požadavky na členství veurozóně, kexistenci fondu soudržnosti již nejsou podle autora důvody.

Studie vyzývá kdůkladné revizi této politiky vrámci příprav na další rozpočtové období spočátkem vroce 2007. Navrhuje tři možnosti jak nahradit stávající strukturální nástroje, a to zavedením tří principů:

Renacionalizace, umožňující členským státům starat se o vlastní regionální problémy. Ve skutečnosti tak činí, takže přídavné břemeno by bylo marginální. Realokace vrámci rozpočtu EU ve prospěch těch oblastí politiky, kterou jsou nyní financovány nedostatečně. Radikální reforma strukturální politiky, která by se místo na postupné sbližování měla orientovat na konečnou soudržnost..

Rumunsko přijalo novou ústavu, avšak ukončení jednání v roce 2004 není jisté

Definitivní znění ústavy obdrželo 100 hlasů pro a 37 proti vsenátu, zatímco poslanecká sněmovna hlasovala 265 hlasy pro a 62 hlasy proti. Novou ústavu musí vyhlásit prezident Ion Iliescu a následně bude předložena ke schválení v referendu, které se bude konat pravděpodobně dne 19. října. Nová ústava kromě jiného prodlužuje mandát prezidenta republiky na pět let oproti současným čtyřem a odděluje tak volby do parlamentu od voleb prezidentských. Nová ústava Rumunsku také umožní účast vmezinárodních vojenských aliancích a mírových misích a ruší povinnou vojenskou službu.

Předseda Evropské komise Romano Prodi se během svého setkání s rumunským premiérem Adrianem Nastasem minulý týden v Bruselu zdržel toho, aby veřejně zaručil ukončení vstupních jednání Rumunska v roce 2004. Omezil se pouze na vyjádření svého „osobního přání“ být svědkem završení tohoto úkolu do konce roku 2004.

Rumunsko opakovaně prohlásilo, že jednání musí uzavřít příští rok, má-li do EU vstoupit vcílovém roce 2007. Jinak by jeho žádost mohla zaniknout vunijních diskusích o významných interních reformách a střednědobých finančních plánech.

Prodi však pochválil nedávné pokusy Rumunska o boj proti korupci pomocí nové systémově zaměřené legislativy. Pochválil také skutečnost, že se reformy ubírají „správným směrem“, a vyjádřil důvěru, že všechny záležitosti probíhají podle plánu.

Komise Rumunsku předložila velmi náročný seznam oblastí, na nichž musí tato země naléhavě pracovat. Jde o rychlejší postup privatizace, hospodářské a správní reformy, transparentnost, zkvalitnění obchodního zákoníku a snižování nedoplatků ve veřejném sektoru.

Bulharsku by dohánění EU mohlo trvat až 100 let

Má-li Bulharsko vhospodářské oblasti dohonit EU vdohledné době, bude potřeba vhospodářské politice bulharské vlády urychleně zavést změny. Zachová-li se současná politika, bude podle bulharského Ústavu pro tržní ekonomiku vývoj pomalejší. Podle nejoptimističtějšího scénáře budou rychlé hospodářské reformy doprovázeny důchodovou a zdravotnickou reformou, zachováním makroekonomické stability, reformou justice, brzkým dokončením privatizace, deregulací a liberalizací, ulehčením daňové zátěže, zavedením prostředí vstřícného kpodnikání a zrušením dotací a ochranářských opatření. To by mohlo vpříštích dvaceti až třiceti letech vést kprůměrnému ročnímu růstu národního hospodářství o 7 procent, což by znamenalo, že Bulharsko by dosáhlo unijního průměru prosperity za 20-25 let.

Bude-li však reforma probíhat pomalu, stávající srážkový důchodový systém povede kdeficitu, zdravotnictví bude třeba oddlužit a zvýšené rozpočtové výdaje povedou krostoucímu schodku státního rozpočtu. Tím se bude vytvářet tlak na zvyšování daní, což povede ke zrušení režimu pevné měny a zároveň zvýhodnění některých odvětví hospodářství povede kdeformaci efektivního přidělování zdrojů. Hospodářský růst by pak nepřevýšil 0 až 3% a bulharský HDP na hlavu by pak nedohonil unijní průměr ani za sto let.

Smíšený scénář, předpokládající zachování makroekonomické stability a stejné úrovně investic, avšak spomalou privatizací, přetrvávající regulační a fiskální zátěží a s ochranářstvím vzemědělství by růst omezil vprůměru na 4%. Vtakovém případě by Bulharsko dosáhlo unijního průměru za 45-65 let. Studie dospívá kzávěru, že „soudě podle rozpočtového programu na léta 2004-2006, kreformě neexistuje dostatečná vůle“.

Omezí Dánsko vstup pracovníků znových členských států?

Zdá se, že se dánským odborům podařilo přesvědčit dánskou vládu, aby uplatňovala přísná regulační opatření na pracovní sílu přicházející znových členských států vprvních letech po rozšíření EU. Podle vládního plánu se povolení kpobytu a pracovní povolení budou vydávat jen pokud budou pracovníci zaměstnání na místech, kde jsou pracovní podmínky vsouladu sdohodami mezi odbory a zaměstnavateli. Vreakci na obavy, že by na pracovním trhu mohlo docházet kpodbízení ze strany levnějších pracovních sil ze zahraničí, bere liberální dánský ministr práce Claus Hjort Frederiksen požadavky odborů vážně. Odbory požadují, aby pracovní povolení obsahovala prohlášení, že příslušný pracovník byl přijat do pracovního poměru vsouladu sobecnými pracovními a mzdovými podmínkami dohodnutými mezi firmou a odbory. Jakmile mu pracovní smlouva skončí, pracovník bude muset Dánsko opustit. Místní pracovní rady budou automaticky informovány o všech vydaných pracovních povoleních pro zahraniční pracovníky a tato povolení budou moci získat pouze zaměstnavatelé registrovaní u dánských finančních a celních orgánů. Členské státy jsou oprávněny uplatňovat omezení na zaměstnávání pracovníků zpřistupujících zemí střední a východní Evropy po dobu až sedmi let po jejich vstupu do EU, i když několik členských států již naznačilo, že toto své právo neuplatní. Další podrobnosti jsou uvedeny vPraktické příručce.

Ve Višegrádské čtyřce představují potravinářské normy stále ještě bolavou záležitost

Komisař pro veřejné zdraví zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne opět zdůraznil nezbytnost, aby přistupující státy sladily své normy na nezávadnost potravin s EU ještě dříve, než vkvětnu příštího roku do EU vstoupí. Vkvětnu Evropská komise České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku připomněla, že podniky působící vzemědělství a potravinářství potřebují urychlenou modernizaci, aby byly schopny splnit unijní normy týkající se veterinárních, a fytosanitárních opatření, stejně jako veřejného zdraví. Dne 10. října komisař Byrne dokončí cestu po všech čtyřech státech návštěvou Slovenska. Během jeho nedávné návštěvy Prahy se jednání soustředila právě na to, jakým způsobem budou po rozšíření zaváděna pravidla týkající se potravinářských podniků. Některé firmy vpřistupujících zemích mají sjednána přechodná období, která jim umožní pokračovat vodbytu na domácím trhu a přitom současně provádět modernizaci. Většina potravinářských podniků však přechodná období nemá, a proto stojí před hrozbou uzavření, nesplní-li do 1. května 2004 normy platné v EU. Jednou zmožností řešení této situace je rozšíření seznamů podniků požívajících výhod přechodného období.

EBRD sleduje Českou republiku

Ředitelé Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) zjišťovali přímo v České republice, jak probíhají reformy a hospodářská transformace a přípravy na vstup do EU vkvětnu příštího roku. Setkali se sguvernérem EBRD za Českou republiku, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou a zástupci podnikatelské sféry. Navštívili také některé projekty financované EBRD. Podle vyjádření zástupců EBRD se Česká republika stala vposledních letech atraktivní zemí pro zahraniční investice a EBRD je připravena jí pomoci překonat zbývající náročné úkoly transformačního procesu včetně dokončení privatizace a podpory investic do infrastruktury. EBRD již vložila 873 mil. eur do 42 místních a 32 regionálních projektů vČeské republice. Tyto její investice přitáhly další 3mld. eur investovaných obchodními partnery.