Kvalita množitelských porostů a osiv - aktuální otázky semenářství pšenice z pohledu šlechtitele

Aktuální otázky semenářství pšenice z pohledu šlechtitele

The actual questions of wheat seed production from plant breeder point of view

Alena Hanišová, Pavel Horčička

ŠS Stupice, Selgen a.s

Úvod

Semenářství navazuje na výsledky šlechtitelské práce a může ovlivnit úspěšnost registrovaných odrůd. Kvalita osiva přímo ovlivňuje výsledky v průběhu šlechtění, registrace odrůd i jejich dalšího ověřování. Šlechtitelský úspěch je do značné míry podmíněn možností oddělit v průběhu zkoušení variabilitu podmíněnou geneticky od variability působené vlivem prostředí. Jedním z negenetických faktorů je i biologická hodnota osiva, která výrazně může ovlivnit výnosové výsledky zkoušek na všech úrovních. Vliv provenience osiva byl prokázán řadou pokusů a autorů. Kromě provenience se projevuje i vliv ročníků a doby sklizně v interakci s klimatickými podmínkami. Nepříznivě ovlivňují kvalitu osiva nižší teploty a vyšší srážky v období dozrávání. Na nepříznivé podmínky reagují odrůdy pšenice s různým stupněm citlivosti. Součástí semenářské práce jsou i polní přehlídky, při nichž musí odrůdy splňovat podmínky pro DUS testy - to je odlišnost, uniformitu i stálost popsaných morfologických znaků. Problémy se splněním těchto kriterií mají šlechtitelé i semenáři. U některých odrůd jsou opakovaně vyšší problémy při uznávání porostu. Je všeobecně známo, že můžeme rozdělit morfologické příměsi do dvou skupin na mechanické příměsi a příměsi působené geneticky buď reziduálním štěpením nebo mutacemi. Často ovšem narážíme i na "příměsi", které jsou způsobeny pouhou morfologickou variabilitou. Při testech klíčivosti byl prokázán vliv odrůdy, termínu sklizně, ročníku a odrůdového stupně dormance na konečné hodnoty sklizeného osiva.

Rozšíření nově registrovaných odrůd může být kromě jejichvlastností ovlivněno pohotovostí šlechtitelů a množitelů. O novinky bývá po registraci zvýšený zájem a pokud není na trhu v prvých dvou letech dostatek osiva, může se stát, že i kvalitní nová odrůda se nerozšíří, protože na konkurenční trh přijdou mezitím další, nové odrůdy.

Vliv provenience osiva na výsledky výnosových zkoušek ověřovala u nás i jinde zejména v devadesátých letech řada autorů (Hudec J.,1984, Kolník B.,1991, Kindruk N. et. al., 1987, Velikovský V.,1985, aj.). V těchto pokusech bylo opakovaně prokázáno, že vliv provenience osiva může být vyšší než vliv odrůdy a může zvýšit či snížit výnos zrna o 10 i více procent. Velikovský uváděl jako optimální semenářskou oblast teplou oblast řepařskou. Kolník v přesném pokuse osiva ze 4 lokalit (kukuřičné, řepařské, bramborářské a východoslovenské nížiny), se 4 odrůdami a vysévaném opět na 4 odlišných lokalitách uvádí průkazně nejvyšší výnosy u provenience osiva z kukuřičné oblasti (ze Solar), nejhorší pak z Viglaše (oblast bramborářská). V průměru byl mezi těmito oblastmi 6% výnosový rozdíl. Velikovský prokázal i vliv třídění osiva nad 2.8 a 3 mm na zvýšení výnosů o 0.27 t/ha G.P. Lafond a R.J. Baker (1986) u 9 odrůd jarní pšenice zjistili rychlejší vzcházivost z menších zrn, ale tyto porosty pak akumulovaly méně sušiny. Při srovnání publikovaných výsledků výše uvedených autorů zjistíme, že na agroekologické podmínky nereagovaly všechny odrůdy stejně a lišily se i v jednotlivých ročnících.

V 60tých letech se dokonce přesévalo dodávané osivo do státních zkoušek na jedné lokalitě a teprve potom se z něho zakládaly pokusy. Roční zdržení, více práce a i častá neprůkaznost výsledků nakonec tuto praxi ukončila. Nemůžeme ale vliv provenience vyloučit a s určitým ovlivněním výsledků musíme počítat. Příznivé agroekologické podmínky pro vývoj embrya i tvorbu endospermu zvyšují vitalitu osiva, což se projeví v lepší energii vzcházení a nakonec i ve vyšších výnosech.

Vliv klimatických podmínek, agrotechniky a doby sklizně bylo možné sledovat v průběhu šlechtění i ve speciálně založených pokusech na ŠS Stupice.

Pšenice se v současné době sklízí v plné zralosti, v době stárnutí a postupného snižování jakosti. Rychlost těchto procesů závisí zejména na počasí, stavu porostu, agrotechnice a vlastnostech odrůdy odolávat těmto procesům deteriorace. Většina prací se shoduje, že jakost osiva pšenice je ovlivněna zejména průběhem počasí 10-30 dnů před plnou zralostí. Ve Stupicích toto období připadá na červenec. Kvalitu osiva u pšenice nepříznivě ovlivňuje kombinace nižších teplot s vysokými srážkami. Platnost tohoto vztahu dokumentuje tabulka 1. s průměrnými hodnotami klíčivosti z lokality ŠS Stupice, včetně červencových teplot a srážek.

Významně negativní vliv na klíčivost měl průběh počasí v letech 1987 a 1996 (tab. 1), kdy červenec byl vlhký (okolo 100 mm a velmi chladný - pod 17 oC). Naproti tomu ročníky s vyššími červencovými teplotami a nižšími úhrny srážek vykazovaly nejlepší klíčivost (1989,1994).

Tab. 1. Průměrné hodnoty klíčivosti u ozimé a jarní pšenice, teplot a srážek v letech 1987-2002 na ŠS Stupice

Dalším důležitým aspektem je doba sklizně ve vztahu k celkové kvalitě osiva. Jsou známy velké meziodrůdové rozdíly ve vztahu k dormanci a aktivitě ?-amylázy. Toto potvrzují naše pokusy, kde není žádný přímý vztah mezi primární dormancí a aktivitou ?-amylázy. Výsledky uvádí tabulka 2., která dokumentuje různý stupeň dormance v testech klíčivosti bez a spůsobením chladu. Nejvyšší stupeň dormance má odrůda Sulamit, která dosahuje dobrých výsledků klíčivosti není-li vystavena chladu až při velmi pozdní sklizni. U této odrůdy publikoval Košner J. et. al. (2002) i výrazně vyšší požadavek na délku jarovizace.

Tab. 2: Vliv termínu sklizně na primární dormanci, klíčivost a číslo poklesu (Stupice ,1999)

klíčivost1: 7 dní t = 20 C, klíčivost2 7 dní t = 20 C+ 3 dny 4 C+ 4 dny t = 20 C

Podrobná znalost odrůdy ve vztahu k primární dormanci je důležitá pro správné stanovení doby chladového působení při testech klíčivosti. Některé odrůdy vyžadují delší dobu chladového působení naopak u některých dlouhá doba chladového působení může vést i k nižším hodnotám testu klíčivosti.

Odrůdy reagují odlišně na intenzitu agrotechniky a výši výsevku.

Jedním z ukazatelů kvality osiva je i hmotnost tisíce zrn. V tabulce 3. nižší výsevek zvyšuje HTZ u všech testovaných odrůd. Proto je možné u množitelských porostů doporučit výsevek na spodní doporučené hranici, i s ohledem na riziko polehnutí a vyšší výtěžnosti osiva.

Tab. 3: Vliv výsevku ozimé pšenice na HTZ zrna a celkový výnos při běžné agrotechnice (Stupice 2002)

Kvalitu osiva mohou výrazně snížit choroby, z nichž je v posledních letech výraznější výskyt rzi pšeničné, listových skvrnitostí, fuzárií, chorob pat stébel a padlí travního. Výskyt chorob se mění jako důsledek naprosté změny agrotechnických zásad, zejména pak osevních postupů. Zaorávky slámy a zvyšující se podíl pšenice vedou k nárůstu chorob přenosných rostlinnými zbytky i rostlinami, které vzcházejí z výdrolů. Omezení těchto ztrát je v rukou pěstitelů, kteří mají v současné době dostatek fungicidních ochranných přípravků, jejichž aplikace ve správnou dobu výrazně sníží rozšíření některých chorob i jejich důsledky. Znalost stupně genetické odolnosti odrůd k těmto chorobám pomůže pěstiteli při rozhodování o době i počtu fungicidních ošetření, což je zvlášť důležité u semenářských porostů.

Biologická hodnota osiva je složitý komlex, kterému v současné době nerozumíme úplně. Závěrečné etapy šlechtění přímo navazují na proces semenářství a šlechtitelé jsou si vědomi významu této fáze, která dotváří obraz vyšlechtěných odrůd mezi pěstiteli.

Literatura:

Hudec J. Vplyv proveniencie na úrody zrna pšenice so zretelom na charakter genotypu. 1984, Úroda 12, Obzor šlachtitelov a semenárov 6/84.

Kindruk N. A., Sečnjak L.A. Sljusarenko O.K. Prognozirovanije urožajnych svojstv semjan ozimoj pšenicy. 1987, Selekcija i semenevodstvo (1): 39-41.

Kolník B. Vplyv proveniencie osiva na úrodu ozimnej pšenice. 1991, Rostl. výroba: 499-506.

Košner J. a Pánková K., Vernalization response of some winter wheat cultivars (Triticum aestivum L.). 2002, Czech J. Genet. Plant Breed.,38: 97-103

Lafond G.B. and Baker R.J. Effects of genotype and seed size on speed of emergence and seedling vigor in nine spring wheat cultivars. 1986. Crop Sci. 26: 341-346.

Velikovský V. Vliv vhodné provenience a velikostního podílu semen na zvýšení výnosu zrna obilovin. 1985, Rostl. výroba 31,: 227-236.

Kontaktní adresa autora:

Ing. A. Hanišová, Dr. Ing. P. Horčička

ŠS Stupice, Selgen a.s., 250 84 Sibřina

e-mail: horcicka@zero.cz