Zdravotní problematika množitelských porostů osiv luskovin a olejnin

Zdravotní problematika množitelských porostů osiv luskovin a olejnin

Health condition of seed forest of legumes and oil crops

Evženie Prokinová

Česká zemědělská univerzita v Praze

Abstract

Good health condition of plants represents result of act of many abiotic and biotic factors. The basic control must be prevention. The best prevention is high quality of agrotechnical measurements: technology of soil cultivation affect survive of many plant pathogens and pests; crop rotation and its interaction with post harvest crop residues play big role in survival of pathogens, to. Important are weeds, from one point of view as source of primary source of plant pathogens, very often viruses. For seed forest we recommend only treated seed.

pests, diseases, soil cultivation, crop rotation, weeds, seed treatment, oil crops, legumes

Souhrn

Dobrý zdravotní stav rostlin je výsledkem působení mnoha abiotických a biotických faktorů. Základní ochranou musí být prevence. Nejlepší prevencí je vysoká kvalita agrotechnických zásahů. Např. způsob zpracování půdy ovlivňuje přežívání mnoha patogenů a škůdců; velkou roli v přežívání škodlivých organismů hraje osevní sled ve vztahu k rostlinným zbytkům. Důležité jsou i plevele, mimo jiné i jako primární zdroj původců chorob (často virových) kulturních rostlin. Pro semenné porosty doporučujeme pouze mořené osivo.

Zdravotní stav rostlin obecně je pojem, pod kterým si obvykle představujeme stav poškození rostlin chorobami, škůdci, popř. abiotickými činiteli. Takové poškození, resp. napadení rostlin je ale výslednicí působení celého komplexu faktorů a proto zdravotní problematiku porostů nelze v žádném případě omezit na sledování a hodnocení výskytu chorob a škůdců. Dopad poškození rostlin chorobami a škůdci a zaplevelení porostu na výnos není nutné zdůrazňovat, každý pěstitel si je vědom důležitosti dobrého zdravotního stavu rostlin a nutnosti o něj pečovat.

Pro pěstování všech rostlin, tedy i semenných porostů olejnin a luskovin platí, že základní metody ochrany jsou preventivní. Za preventivní ochranu proti chorobám a škůdcům je tak potřeba považovat dodržování souboru opatření "správné pěstitelské praxe", tedy především agrotechnických zásahů směřujících kzajištění optimálních pěstebních podmínek daného druhu, resp. odrůdy při co nejmenších vstupech a sohledem na dopad na životní prostředí.

Jedním zhlavních zásahů je zpracování půdy, které bezprostředně ovlivňuje vláhový režim vpůdě a její provzdušněnost. Tyto faktory působí nejen na funkci kořenů, ale i na mikrobiální život v půdě včetně půdních fytopatogenních hub, které vyvolávají choroby kořenů. Většinou se jedná o druhy, které mají široké hostitelské spektrum, napadají různé rostlinné druhy. Mezi tyto patogeny patří nap Rhizoctonia solani podílí se na hnilobách kořenů i u luskovin. (Ojediněle byla ale izolována i ze semen druhů Brassica a její patogenita vůči Brassicaceae byla potvrzena.) Další půdní houba, která napadá řepku, slunečnici, luskoviny a další rostliny je Sclerotinia sclerotiorum, známá mezi pěstiteli jako hlízenka. Nezanedbatelným rodem, jehož fytopatogenní druhy jsou součástí půdní mikroflóry, je Fusarium. Na luskovinách převládají druhy Fusarium oxysporum a Fusarium solani. Ale i na kořenech řepky oslabených infekcí fomovou hnilobou jsme zjistili fytopatogenní Fusarium avenaceum. To bylo izolováno ze semen řepky (švýcarská publikace). Největší množství těchto hub se nachází do hloubky 1015 cm, kde čerpají živiny především z odumřelých rostlinných zbytků. Při zpracování půdy pouze do uvedené hloubky dochází k provzdušnění této vrstvy půdy, většina rostlinných zbytků se nachází buď mělce pod povrchem nebo přímo na povrchu. To znamená zlepšení podmínek pro rozvoj populací půdních fytopatogenních hub. Proto je při používání tzv. "minimalizace" počítat se zvýšenou pravděpodobností výskytu kořenových chorob. V žádném případě pro tyto houby neplatí, že důslednou aplikací herbicidů likvidujeme jejich zdroj živin a tím omezujeme jejich počet. Tento krok má určitou účinnost pouze zhlediska likvidace zdroje virových chorob (infikovaný vzešlý výdrol). Zaklopení vrchní části ornice, ve které je největší počet původců kořenových chorob, do větší hloubky omezuje těmto houbám přístup kyslíku i částečně i živin a dochází k odumírání větší části jejich populací. Podobně aplikace herbicidu téměř neovlivní přežívání některých škůdců. V horních vrstvách půdy přezimují např. housenky obaleče hrachového (Laspeyresia rusticella), které poškozují povrchovým žírem semena, listopasi (Sitona), kteří způsobují boční žír, tzv. zoubkování u luskovin, housenice nebo kukly pilatky řepkové (Athalia rosae) která se jako škůdce řepky žír housenic v šešulích projevila masově v loňském roce, dále krytonosci (Ceutorhynchus spp.), kteří patří mezi významné škůdce řepky a další druhy krytonosců (Stenocarus ruficornis, Neoglycianus macula-alba), kteří poškozují mák. U těchto škůdců je proto při používání technologií zpracování půdy u kterých je jen minimálně rozrušena horní vrstva půdy a na povrchu zůstává větší množství posklizňových zbytků, třeba počítat s větším rizikem jejich přemnožení. Zpracování půdy ovlivňuje také zaplevelení porostů. Bylo zjištěno, že již od druhého roku po zavedení minimalizace dochází k nárůstu zaplevelení. Rychle se šíří především vytrvalé plevelné druhy (např. pcháč rolní Cirsium vulgare, pýr plazivý Elytrigia repens), roste zaplevelení i některými jednoletými druhy např. svízel přítula (Galium aparine), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima). Přemnožení patogenních hub, škůdců i plevelů je běžně řešeno aplikací pesticidů. Přitom je dnes už známo, že příliš intenzívní chemická ochrana, především herbicidní, má negativní dopad na celkovou vitalitu kulturních plodin a to i vpřípadě, kdy nedojde ke zjevně fytotoxickému působení herbicidu např. vdůsledku nesprávného termínu aplikace. Navíc ne vždy je možno herbicidní ošetření aplikovat voptimálním termínu (vliv počasí) a řada kulturních plodin je vysoce citlivá kpozdějším aplikacím (např. len, mák, bob). Z hlediska produkce kvalitního osiva první výsledky pokusů ukazují, že intenzívní pesticidní ochrana neprospívá biologické kvalitě sklízených semen. Ze všech těchto důvodů se domnívám, že vpřípadě semenných porostů, kde je kladen obzvláštní důraz na dobrý zdravotní stav, by neměly být používány minimalizační technologie zpracování půdy.

Dalším preventivním ochranným opatřením je osevní postup. Povinnost nezařazovat po sobě stejnou plodinu po určitý počet let vyplývá pro semenné porosty z vyhlášky MZeč.191/96Sb. Důvodem je snížení pravděpodobnosti napadení nového porostu patogeny a škůdci, kteří přežívají právě na posklizňových zbytcích na pozemku a dále zabránění zaplevelení výdrolem. Obdobně požadavek na minimální vzdálenosti od dalších porostů stejného nebo příbuzného druhu vyplývá mimo jiné i z potřeby minimalizovat riziko přenosu patogenů, popř. přeletu škůdců na semenný porost. Pěstitel by měl mít na paměti i fakt, že především u škůdců přezimujících na pozemku je rizikové i zařazení hostitelské plodiny na pozemek sousedící s pozemkem, na kterém byla daná plodina v minulém vegetačním roce. Při prvním jarním náletu pak není pro daného škůdce příliš velký problém přemístit se doslova o pár metrů dál. Jako zdroj původců chorob zde pak působí vzešlý výdrol.

Blízkost porostu stejného druhu je nebezpečná pro možnost šíření hlavně virových chorob, které jsou většinou přenášeny z rostliny na rostlinu savým hmyzem (mšice, křísové). Vzdálenost na dolet tohoto hmyzu znamená jistotu přenosu původce choroby. V posledních letech je na všech plodinách, včetně olejnin a částečně i luskovin nejen v České republice zaznamenáván nárůst virových chorob. Jejich příznakem jsou hlavně tvarové deformace, barevné změny a v neposlední řadě výrazné změny poměru obsahů jednotlivých látek nejčastěji snížení obsahu cukrů. Jedním z důvodů byly relativně mírné zimy umožňující přežití poměrně silných populací přenašečů. Řada virů napadá větší množství hostitelských rostlin. Např. osivem přenosný virus hrachu, který způsobuje zpomalení růstu a vývoje rostlin, skvrnitosti semen (Pea seed-borne mosaic virus) a je přenosný také mšicemi může napadat i vikev, hrachor. U nás byl tento virus detekován již před více než 40-ti lety, v současné době zatím nepatří mezi hospodářsky významné. Virus, který je původcem časté výrůstkové mozaiky hrachu (Pea enation mosaic virus) napadá řadu dalších leguminóz. Plevelné i kulturní druhy Brassicaceae mohou být napadeny např. virem mozaiky tuřínu (Turnip mosaic virus). Vtéto souvislosti je třeba zdůraznit význam plevelných rostlin, které mohou být zdrojem infekce pro pěstovanou plodinu. Takový vztah existuje nejen u virových chorob. Také řada hub, které vyvolávají choroby rostlin, má hostitele i mezi pleveli. Jsou to jak půdní patogeni (Rhizoctonia solani, Fusarium spp., Verticillium spp.), tak houby, které vyvolávají choroby nadzemních částí rostlin (Botrytis cinerea /plíseň šedá/, Alternaria brassicae i další druhy tohoto rodu, také původce fómové hniloby Leptosphaeria maculans může napadat i plevelné duhy Brassicaceae. Jsme tak zpět u potřeby zajistit nezaplevelenost porostu i z tohoto důvodu, nejen z důvodu odstranění konkurenčních rostlin (živiny, světlo). Přitom jsem již zmínila negativní dopad příliš intenzívní chemické ochrany na kulturní rostliny.

Obecně známým faktem, který nepotřebuje rozsáhlý komentář, je bezprostřední závislost hospodářsky významného výskytu některých chorob na průběhu počasí. Lze zobecnit, že při větším množství srážek rozložených do delších deštivých období, je napadení hlavně houbovými chorobami vyšší. To je také důvod, proč řada semenářských firem po celém světě směruje výrobu osiv do sušších oblastí, kde není nutná tak intenzívní chemická ochrana během vegetace. I v rámci České republiky by bylo u většiny plodin ( a to i ve vztahu k nutným nákladům na ochranu rostlin) účelné vždy zvážit své konkrétní podmínky zhlediska vhodnosti produkce osiva.

Vzhledem ktomu, že je nereálné (a zhlediska snahy o zachování přirozené rovnováhy přírodního prostředí a co nejširší diversity různorodosti organismů i vagroekosystémech nežádoucí) docílit "sterilní" produkce osiv, kde se nevyskytne ani jeden škodlivý organismus přenosný osivem, je vysoce žádoucí mezi preventivní opatření automaticky řadit i moření osiv. V mnoha laboratorních a především polních pokusech bylo prokázáno, že kvalitně mořené osivo všech plodin má lepší vzcházivost a vzešlé rostliny jsou podstatně odolnější vůči napadení škodlivými organismy. To je důležité i pro další vývoj rostliny. Pro většinu houbových chorob (které dosud představují největší podíl na všech onemocněních rostlin) platí, že rostliny oslabené napadením patogenem (nebo poškozené negativním abiotickým vlivem mráz, nadměrná vlhkost, přehnojení nebo naopak nedostatek některé živiny apod.) v prvých fázích svého vývoje jsou snáze napadány dalšími patogeny.

Samostatnou kapitolu představuje geneticky založená odolnost rostlin vůči napadení škodlivými činiteli. Využívání tolerantních a rezistentních odrůd znamená usnadnění ochrany i pro množitele.

V budoucnu lze předpokládat i zavedeníbiologické ochrany proti některým škodlivým organismům i u polních plodin včetně olejnin a luskovin. V současné době však na našem trhu není k dispozici žádný skutečně spolehlivý (fungující vždy i v polních podmínkách) biologický přípravek (tj. obsahující živý organismus) pro polní plodiny. V tomto směru lze jen doufat, že se situace zlepší a polní výroba bude následovat vinaře a sadaře.

Závěr

1. Problematiku zdravotního stavu rostlin nelze zužovat pouze na poškození chorobami a škůdci.

2. Prioritou musí být prevence, včasné odstraňování příčin poškození na základě znalosti souvislostí mezi jednotlivými vlivy.

3. Pro zakládání semenných porostů by mělo být samozřejmostí používání mořeného osiva.

4. Pesticidní ochrana musí být aplikována podle potřeby, nelze ji chápat jako prostředek, který tlumí nedostatky vagrotechnice.

5. Pro semenné porosty nedoporučuji z hlediska zdravotního stavu používání tzv. minimalizačních technologií zpracování půdy.

Kontaktní adresa autora:

Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.

Katedra ochrany rostlin

Česká zemědělská univerzita vPraze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 Suchdol

e-mail: prokinova@af.czu.cz