Klaus se Špidlou se radili, kam až pustit moc Bruselu

Snaha o vznik evropského superstátu - anebo přehlednější pravidla "existence" v rámci Evropské unie? Za oběma možnostmi se skrývá návrh evropské ústavy, kvůli níž se na sklonku týdne sejdou v Římě politické špičky pětadvaceti zemí.

Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla se kvůli evropské ústavě sešli už včera. Během neformální schůzky se snažili domluvit, kdo a co bude vlastně v Římě říkat. Ač oba, coby vrcholní zástupci země, pojedou do Říma hájit české pozice, v názorech, co je pro Česko nejlepší, se naprosto rozcházejí.Klaus, stejně jako česká pravice, se nijak netají tím, že návrh smlouvy připravený konventem, který se bude v Římě dobrušovat a upravovat, je pro něj velkým zklamáním.Proč vlastně?Ústavní smlouva - pokud se na ni všech pětadvacet zemí shodne - bude nadřazená právním řádům všech členských zemí.Pokud v ní tedy bude například vymezeno, že EU může diktovat i to, jak vysoké tresty má dávat za daňové úniky, může český trestní zákon skončit v koši. Což pravicoví politici považují za naprosto nepřijatelné narušení suverenity země.Co všechno bude mít Brusel pod palcem?Ani pravice neodmítá, aby část rozhodnutí, která dnes spočívají na vládě (respektive parlamentu), přešla do rukou Bruselu - bez toho by EU mohla fungovat jen těžko. Brusel by podle nich měl rozhodovat o imigrační politice či clech. "Stát by si však měl zachovat suverenitu v klíčových otázkách typu zahraniční politika, daňová politika či fiskální politika," míní stínový ministr zahraničí Jan Zahradil (ODS), jeden ze zástupců Česka v konventu, který návrh evropské ústavy připravoval. Zahradil však konvent před jeho rozpuštěním demonstrativně opustil - návrh se mu nelíbil.Vládní zástupci podporují širší integraci. Jinými slovy: fakt, že se v návrhu ústavy hovoří o širším okruhu témat, v nichž by EU měla mít rozhodující slovo, neodmítají.V budoucnu - pokud politici v Římě nerozhodnou jinak - by tak výlučně na bedrech Bruselu spočívala obchodní politika, celní unie, rybolov - a měnová politika pro ty země, které za své přijaly euro.Evropa má také v budoucnu mít společnou bezpečnostní a zahraniční politiku. Bude to tedy Brusel, který jediný bude moci například uzavírat mezinárodní smlouvy.V návrhu, jehož český překlad čítá 265 stran, se pak počítá s tím, že členské země se budou s EU dělit i o další oblasti, které dosud byly výsostně "jejich". Jde třeba o dopravu, sociální politiku, životní prostředí, ochranu spotřebitelů či otázky bezpečnosti a spravedlnosti."Formulace, které to upravují, jsou zatím příliš obecné. Mnohé země se do Říma chystají s tím, že hodlají požádat o jejich zpřesnění," podotkl šéf poslaneckého výboru pro Evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU). Jan Kohout, náměstek ministra zahraničí a další zástupce v konventu, dodává: "Ono je dosti předčasné bavit se o tom, zda je toto dobré a toto špatné, protože spousta věcí v návrhu se ještě bude měnit. Dobré je, že současné formulace v návrhu dávají prostor pro další jednání. Mnohé je nutné vyjasnit, vyčistit, dopracovat."Jasné tak není třeba ani to, v kterých oblastech bude možné uplatňovat právo veta: tedy, pokud návrh z Bruselu odmítne jediný stát, nebude jej možné v EU uplatňovat.Všichni budeme EU-občanéTo všechno může znít jako politická hra, která na běžný život nemusí mít dopad."Strašit občany eurostátem nemá smysl: evropská ústava nevezme lidem nic z jejich svobod, ať už svobody sdružovat se, nebo svobody podnikat... Přijetí evropské ústavy naopak povede k oslabení militantních a válečnických nacionalismů," uvedl bývalý diplomat Luboš Dobrovský v deníku Mf Dnes.Evropští politici tvrdí, že ústava život občanů zjednoduší. Už proto, že pokud se jim na půdě cizího státu, kde budou například pracovat, stane příkoří, nebudou se muset složitě prokousávat právním systémem daného státu. Poradí se s ústavou, kde se jako EU-občané domohou spravedlnosti.Ostatně - občanství unie je nový termín, který ústava zavádí. V budoucnu je má mít každá osoba, která má státní příslušnost některého členského státu. "Občanství unie doplňuje tuto státní příslušnost, nenahrazuje ji," praví se v návrhu.Velcí proti malýmPolitici budou v Římě muset rozehrát ještě několik zásadních partií - ty souvisejí s držením moci v rámci EU. Česko - spolu s patnáctkou menších zemí - například odmítá navržený systém hlasování na evropské půdě, kdy by pro schválení návrhu bylo nutné získat nadpoloviční většinu zemí reprezentujících šedesát procent obyvatel. To by totiž znamenalo, že by méně lidnaté státy stěží přehlasovaly velikány typu Německo, Francie.Menší státy jedou do Říma i s požadavkem, aby se rozšířil počet evropských komisařů: tedy aby každá země měla v Evropské komisi, což je vlastně evropská vláda, svého plnoprávného zástupce.