Vliv pěstebního systému na semenářské hodnoty osiva pšenice

VLIV PĚSTEBNÍHO SYSTÉMU NA SEMENÁŘSKÉ HODNOTY OSIVA PŠENICE

Growing system influence to wheat seed values

Hana Honsová, Václav Hosnedl

Česká zemědělská univerzita v Praze

Abstract

Seed quality of winter wheat from convention and ecological growing was comparised in laboratory and field attempts. This attempt was completed by variant of treated convencional seed in field conditions. While there were no differencies in wheat germination, laboratory emergence was different. Field emergence was influenced by growing year and treatment. The greatest reduction of plants was at nontreated variant of convencional seed.

wheat, crop system, seed quality

Souhrn

V laboratorních a polních pokusech byla porovnávána kvalita osiva ozimé pšenice z konvenčního a ekologického způsobu pěstování. V polních podmínkách byl pokus doplněn variantou mořeného osiva. Zatímco v klíčivosti osiva pšenice nebyly zjištěny významné rozdíly, u laboratorní vzcházivosti diference zaznamenány byly. Polní vzcházivost byla ovlivněna zejména ročníkem a mořením. K největší redukci rostlin při vzcházení docházelo u nemořené varianty konvenčního osiva.

Úvod

Základním předpokladem vysokého výnosu je kvalitní osivo. Semenářská kvalita je u certifikovaného osiva prověřována, značné rozdíly však mohou existovat u biologické hodnoty, která se podílí na produkčním potenciálu partií osiva (Hosnedl, Honsová, 2002). K rozhodujícím faktorům prostředí při utváření biologické i semenářské hodnoty osiva v komplexu náleží pěstební systémy svou intenzitou množení, zahrnující např. úroveň hnojení, využívání fungicidů a regulátorů růstu. Významným faktorem může být moření osiva. Při moření jde o cílený ochranný zásah přímo na osivo, takže poskytuje ochranu již od stadia klíčení. Zpravidla účinkuje proti chorobám, které jsou přenosné nejen osivem, ale i půdou. Zatímco v minulosti bylo požadováno moření veškerého osiva pšenice, v současné době tomu tak není. Vyvstává otázka, zda má moření jednoznačně pozitivní vliv na vzcházení porostu a tvorbu výnosu.

Metodika

Cílem našeho výzkumu bylo porovnat semenářské hodnoty vzorků ozimé pšenice ze sklizně odrůdových pokusů ÚKZÚZ při dvou intenzitách a z evidované ekologické plochy. V polních pokusech byla prověřována závislost na pěstitelském systému a na moření.

Výzkum byl uskutečněn u souboru pěti odrůd (Šárka, Nela, Ebi, Estica a Samanta) ze tří odlišných systémů. Dvě pěstitelské intenzity množení představovalo osivo z odrůdových pokusů vedených v Selgenu Stupice, třetí variantou bylo osivo z ekologického systému na pokusné stanice ČZU v Praze - Uhříněvsi. Lokality původu osiva, Stupice a Uhříněves mají svým sousedním položením pozemků prakticky shodné půdní a povětrnostní podmínky. V laboratorních zkouškách bylo porovnáváno konvenční osivo s osivem ekologickým. V polních pokusech bylo vyséváno konvenční osivo nemořené a mořené a osivo ekologické. Pro moření byl použit přípravek Raxil 515FS v dávce dva litry na tunu osiva. V laboratoři byly stanoveny semenářské hodnoty osiva - hmotnost tisíce semen, energie klíčení (vyhodnocovaná po 4 dnech), klíčivost (po 8 dnech), klíčivost v 0,75% peroxidu vodíku (po 4 dnech), energie laboratorní vzcházivosti při 15 oC (po 7 dnech) a laboratorní vzcházivost (počítání po 14dnech). Pro stanovení klíčivosti byl použit skládaný filtrační papír a pro stanovení laboratorní vzcházivosti jemný křemičitý písek zavlažený na 60% vodní jímavosti, do kterého byly obilky zatlačeny a zasypány vrstvou 3 cm hrubého písku. Všechny laboratorní zkoušky byly uskutečněny ve čtyřech opakováních po 100 obilkách v každém.

V polních pokusech na výzkumné stanici katedry rostlinné výroby v Uhřiněvsi bylo vyséváno na parcelkách o velikosti cca 10 m2 po 400 klíčivých obilkách na jeden metr čtvereční plochy. Každá pokusná varianta byla vyseta ve čtyřech opakováních. Polní vzcházivost byla stanovena po vzejití porostu na podzim odpočtem vzešlých rostlin (dvakrát ze čtvrtmetrové plochy) a na jaře bylo stejným způsobem stanoveno přezimování porostu.

Výsledky

Hmotnost tisíce semen závisela především na ročníku a intenzitě množení osiva (tab. 1). Energie klíčení i klíčivost dosahovaly v obou letech vysokých hodnot - nad 99%, bez rozdílů mezi pěstebními systémy. Uskutečněná rychlá doplňková zkouška klíčivosti v 0,75% peroxidu vodíku byla také vysoká, bez diferencí vlivem systémů množení. Významně odlišnou vypovídací schopnost mají testy laboratorní vzcházivosti při 15 oC. Značně sníženou energií laboratorní vzcházivosti se vyznačovaly, kromě odrůdy Samanta, všechny ostatní odrůdy osiva ze základní intenzity konvenčního způsobu pěstování (bez fungicidů a regulátorů růstu) v roce 2002. Laboratorní vzcházivost osiva z ekologického systému dosahovala vobou letech dobrých výsledků, nad 80%.

Tab. 1: Laboratorní zkoušky osiva ozimé pšenice - vliv pěstebního systému

Polní vzcházivost byla ovlivněna zejména ročníkem a mořením osiva (tab. 2). V roce 2002 bylo zaznamenáno nižší procento vzcházivosti a větší variabilita ve vyrovnanosti porostu. K největší redukci rostlin při vzcházení docházelo u nemořené varianty z konvenčního způsobu množení. Osivo z ekologického systému a mořené osivo z konvenčního systému dosahovalo v prvním pokusném roce téměř shodnou polní vzcházivost. V roce 2002 byly rozdíly v polní vzcházivosti malé a statisticky neprůkazné. Z výsledků však vyplývá jednoznačně pozitivní vliv moření i dosti dobrá biologická kvalita osiva z ekologického systému.

Tab. 2: Polní vzcházivost osiva ozimé pšenice - vliv moření a intenzity množení

Zatím jednoleté výsledky jsou ze zkoušek výkonu osiva. Sklizňový rok 2002 byl silně ovlivněn povětrnostními podmínkami. I při celkové dávce 70 kg N na hektar byly porosty před sklizní velmi řídké (v průměru 440 klasů na 1 m2), což negativně ovlivnilo výnos. Za těchto nepříznivých podmínek měly nejvyšší produktivitu porosty založené mořeným osivem. U těchto variant bylo dosahováno vprůměru o 8,8% vyššího výnosu v porovnání s porosty založenými osivem nemořeným. Nemořené osivo z konvenčního systému má zpravidla také nižší produkční potenciál než osivo z ekologického systému. Z jednoletých výsledků netypického roku nelze v tomto směru dělat zásadní závěry.

Závěry

· osivo ozimé pšenice z ekologického pěstebního systému se svými biologickými vlastnostmi vyrovná osivu z konvečního systému

· moření osiva pšenice má pozitivní vliv na polní vzcházivost porostu

· odrůda je významným faktorem pro semenářskou kvalitu osiva.

Literatura

Hosnedl, V., Honsová, H. (2002). Vitalita osiva obilnin. Cereals seed vigour. Zb. konf. Pestovaie a využitie obilnín vtreťom tisícročí, Nitra, s. 51-54.

Kontaktní adresa autora:

Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Katedra rostlinné výroby, ČZU vPraze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 - Suchdol

e-mail: honsova@af.czu.cz