Zemědělské podniky Vysočiny by měly zásadně změnit podnikání

Zemědělské farmy Vysočiny by měly zásadně změnit podnikání. Od intenzivního hospodaření na orné půdě by měly přecházet k péči o krajinu a k přidruženým činnostem. Kvůli vysokému podílu orné půdy by kraj v budoucnu mohl obtížně obhajovat nárok na evropské peníze určené pro horší produkční oblasti. Dnes to u příležitosti jihlavského semináře řekl ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. "Realita je taková, že Vysočina se dlouhodobě vyvíjela proti této šanci pro budoucnost," řekl Doucha. Zvyšování podílu trvalých travních porostů naráží na zažitý přístup i na odpor vlastníků. "Ale vlastníci musejí pochopit, že i z dobře orientovaného travního porostu mohou získat víc peněz," dodal. Jednotný návod na přeměnu podniků podle něj neexistuje. "Každá farma musí ze svých možností vytěžit co nejvíc," vysvětlil. Zemědělci by měli podnikat i v přidružených oborech, mimo jiné v agroturistice. Podle něj je ale nutnou podmínkou propagace celého regionu, která vytvoří klientelu. Zemědělství na Vysočině živí asi osm procent obyvatel, což je proti státnímu průměru více než dvojnásobek. Kvůli změnám zřejmě zaměstnanost klesne. "Ale proto dává EU peníze na činnosti, které nemusí být spojeny bezprostředně s tím, že dělám pšenici nebo maso," vysvětlil Doucha. Změny si podle něj vyžádají velké přeskupení zdrojů a sil a budou trvat velmi dlouho. "Jak jsou nastavené programy z EU, tak bych to viděla příznivě," zhodnotila ředitelka agrární komory v Havlíčkově Brodě Marie Brodinová. Podle ní ale návrh státního rozpočtu nepočítá s dostatečnou spoluúčastí na čerpání evropské podpory. Podle ní by obcím pomohl i rozvoj drobného podnikání u zemědělských farem. Zemědělcům ale chybí vstupní kapitál, protože normy na provoz stravovacích i ubytovacích zařízení jsou velmi přísné. "Kde na to vezmou, když se tržby pohybují pod výrobními náklady nebo těsně kolem nich," uvedla. Podle Martina Černého z krajského odboru regionálního rozvoje může po vstupu do Evropské unie zůstat bez restrukturalizace nejvýš polovina zemědělských podniků v kraji.