Škůdci na létajících strojích

Letecké mapy odhalily menší plochu zemědělské půdy, což znamená méně peněz z EU pro rolníkyNaši zemědělci to v tomto slzavém údolí plném nástrah opravdu nemají lehké. K nepřehledným zástupům jejich nepřátel se už přidali i letci a kartografové. Vyplývá to alespoň ze zprávy, kterou na titulní straně 1. října přinesly Deníky Bohemia, dědic někdejších Zemědělských, později Zemských novin. Škodit úrodě ze vzduchu se samozřejmě dá všelijak, například rozhazováním amerického brouka, jak to činili imperialisté v 50. letech. Ovšem metoda, kterou zvolili aviatikové tentokrát, svou rafinovaností tehdejší třídní nepřátele naprosto zahanbuje. Vzdušní škůdci venkova totiž při leteckém mapování napočítali menší plochu zemědělské půdy, takže naši pracovití rolníci dostanou o to menší dotace z Evropské unie. Údajný rozdíl není zanedbatelný ani v hektarech, ani v korunách: místo 4,2 milionu hektarů jen 3,2 milionu hektarů zemědělské půdy, což se rovná bratru o 1,5 miliardy korun méně z bezedné kapsy štědrého strýčka Eura. Bystří zástupci našich rolníků také okamžitě odhalili, jak to ti prožluklí vzduchoplavci vlastně zaonačili: od ploch obdělané půdy prý rafinovaně odečetli stíny, které na ni vrhají stromy. Za zbytek pak údajně může plevel, náletové plodiny a spontánně se rozšiřující lesy, což vede k tomu, že mnohá pole z výšky jako pole nevypadají...Vžité postupyZpráva by to byla docela úsměvná letecké snímkování má velmi propracovanou metodiku a takto získané mapy jsou ty nejpřesnější, jaké lze za daného stavu u nás dostupné techniky vytvořit. Jsou rozhodně přesnější než jakékoliv podklady, z nichž mohli své údaje čerpat zástupci zemědělských nátlakových skupin. Tvůrčí metody účelového vytváření statistických údajů v minulosti jsou více než známé a někdejší zemědělskoprůmyslový komplex ani jeho pohrobci v nich přinejmenším nijak nezaostávali. To byl také nepochybně jeden z důvodů, proč stát letecké snímkování nařídil: Brusel by sotva vynakládal miliony eur na základě údajů získaných metodami, o jejichž exaktnosti a objektivitě lze už na první pohled s úspěchem pochybovat. A náletové plodiny z expandujícího lesa? Už Mauglí sice učinil zkušenost s džunglí útočící na nebohé vesničany, kteří se neopatrně usadili v její blízkosti, v tomto případě však nejde o spisovatele Kiplinga, ale o bravurní vyvrcholení strategického myšlení zemědělské lobby. Otevřené přiznání, že budeme chtít od EU dotace na tisíce hektarů zaplevelených pozemků zvolna zarůstajících lesem, je nepochybně rafinovaný test toho, zda i unie unese u nás vžité postupy, kterým kdysi položil základy kníže Potěmkin. Humorný článeček však není taková bžunda, jak to na první pohled vypadá. Opět ukázal, že tu máme dva druhy zemědělců. Jedni opravdu vyrábějí, a opravdu na tom nejsou moc dobře. Částečně proto, že doba, ekonomika, stát ani živly jim moc nepřejí - částečně ale i proto, že tu máme také zemědělce jiného a jaksi vyššího druhu. Ti sice s půdou, holínkami a traktory přicházejí do styku jen jaksi symbolicky, zato však z trosek někdejšího státněstranického megastatku zvaného zemědělskoprůmyslový komplex vybudovali pavučinu organizací specializovaných především na lobbování všeho druhu a na získávání peněz bezbranných daňových poplatníků prostřednictvím státního aparátu.O zemědělce tu nejdeČeští plátci jsou však přece jen už značně vyčerpaní, zatímco Evropská unie je stále ještě finančně docela čerstvá. Pro transformované družstevní funkcionáře je Brusel bez nadsázky tím, čím byl před dvěma tisíciletími Řím pro barbarského vojevůdce, který vyplenil provincii a rozhlíží se, kam vyrazí dál. Že i EU je na pokraji finančního vykrvácení (mimo jiné) kvůli trestuhodně štědré agrární politice, to náčelníky českých zemědělskoprůmyslových nájezdníků vůbec nezajímá; o budoucnost nebo nějaké vyšší cíle tady (navzdory mnoha vzletným slovům) přece vůbec nejde. Ostatně ani o zemědělce ne alespoň o ty skutečné. Mimochodem, víte, kolik jako daňoví poplatníci na takto pojaté zemědělství přispíváte? I to se v článku s odzbrojující otevřeností uvádí. V příštím roce má venkov ze státní kasy dostat 25 miliard korun na rozvoj produkce a 10 miliard na útlum produkce, regulaci trhu a vylepšování krajiny. Kdo ví, jestli se pod tím vylepšováním nemyslí právě onen novátorský způsob hospodaření, při němž pole z výšky vypadají jako les.