Agris.cz - agrární portál

Možnosti praktické ochrany proti strupovitosti brambor

10. 12. 1998 | Odborné konference

Možnosti praktické ochrany proti strupovitosti brambor

The Possible Practical Protection of Potato against Common Scab

Ing. Jiří Diviš, CSc.

ZF JU České Budějovice

Ing. Václav Krištůfek, CSc.

AV ČR, Ústav půdní biologie, České Budějovice

Strupovitost brambor způsobená Streptomyces scabies je rozšířená choroba a odrůdy brambor mají rozdílnou citlivost k tomuto onemocnění. Choroba nesnižuje výnos, ale znehodnocuje vzhled i kvalitu hlíz, zvyšuje odpad při loupání, což je významné především u konzumních hlíz. V případě silného výskytu může negativně ovlivnit skladovatelnost a klíčení sadbových hlíz. Praktická ochrana proti strupovitosti je založena na doporučení úpravy faktorů prostředí, které mohou vyvolat její výskyt u odrůd snízkou citlivostí ktomuto onemocnění.

Bakterie Streptomyces scabies je běžnou součástí půdní mikroflóry (MINX, DIVIŠ, 1994). Zvýšený výskyt je především na lehčích, písčitých a sušších půdách, svyšším pH. Výskyt je podporován nízkým obsahem humusu a zaorávkou vysokých dávek slamnatého hnoje (Čača a kol. 1990). Ztohoto pohledu je nevhodné i vápnění přímo kbramborům (Rybáček, 1988).

LAPWOOD (1973), KEINATH (1989), KRIŠTůfek, HAUSVATER (1993) uvádí, že ovlivnění půdních podmínek a tím antagonistů Streptomyces scabies může být cesta, která může snížit výskyt strupovitosti u brambor.

Materiál a metody

Na dvou stanovištích vbramborářské oblasti - Ločenice a Vyklantice - na pozemcích spravidelným silným výskytem strupovitosti byly založeny pokusy scílem zjistit vliv přídavku pilin, slámy a zeleného hnojení na napadení hlíz obecnou strupovitostí. Vpokusu byla použita odrůda KARIN - vysoká odolnost ke strupovitosti a DÉSIRÉE - nízká odolnost ke strupovitosti. Vpokusu byly uplatněny agrotechnické zásady odpovídající metodice pěstování konzumních brambor. Každá varianta měla 3 opakování. Napadení strupovitostí bylo hodnoceno stupnicí podle WENZELA (1967). Dále byl hodnocen výnos hlíz, výtěžnost hlíz nad 40 mm a škrobnatost.

Řešení této problematiky bylo podpořeno grantem GA ČR (registrační číslo 526/96/0168, Strupovitost brambor a biologická aktivita půdy).

Dosažené výsledky

Zvýšený význam výskytu strupovitosti hlíz brambor lze dát do souvislosti sprůběhem počasí. Zdlouhodobého vyhodnocení srážek lze konstatovat, že dochází ke snižování sumy za rok i za vegetaci a tím je vytvořen jeden z předpokladů pro zvýšený výskyt napadení hlíz brambor strupovitostí.

Založené pokusy měly za cíl zhodnotit do jaké míry je možné konkrétním zásahem ovlivnit výskyt strupovitosti brambor. Použitím slámy, pilin a zeleného hnojení nebyl na obou stanovištích u odrůdy Karin a Désirée ovlivněn rozsah napadení hlíz strupovitostí. Rozsah napadení strupovitosti u těchto odrůd na provokačních stanovištích odpovídá deklarovanému hodnocení jejich citlivosti k tomuto onemocnění (tab. 1).

Tab. 1: Hodnocení napadení hlíz brambor obecnou strupovitostí (podle stupnice WENZL, 1967)

 

Ločenice

Vyklantice

 

varianta

rok

Karin

Désirée

Karin

Désirée

1. Kontrola

96

2,3

5,5

1,7

4,5

 

97

2,9

5,4

1,3

4,6

 

průměr

2,6

5,5

1,5

4,6

1. Sláma

96

2,1

5,6

2,1

5,2

 

97

2,1

5,7

1,5

4,8

 

průměr

2,1

5,6

1,8

5,0

3. Piliny

96

2,2

5,9

2,1

4,9

 

97

2,6

5,5

1,4

3,9

 

průměr

2,4

5,7

1,8

4,4

4. Zelené

96

2,4

6,5

2,1

4,9

hnojení (žito)

97

2,3

5,3

1,5

4,6

 

průměr

2,4

5,9

1,8

4,8

Stupnice podle rozsahu napadení povrchu hlízy: 1- bez strupovitosti, 2 - 0,8 %, 3 - 2,8 %,

4 - 7,9%, 5 - 18 %, 6 - 34 %, 7 - 55 %

Současně bylo hodnoceno ovlivnění výnosu, výtěžnosti a škrobnatosti těmito zásahy. U výnosu hlíz byla zaznamenána vyšší výnosová úroveň na stanovišti Vyklantice (tab. 2 a 3). Na tomto stanovišti byl u kontroly vždy nižší výnos. Výraznější rozdíl byl zjištěn mezi kontrolou a zeleným hnojením (Karin - 6,1 t/ha; Désirée - 5 t/ha).

VLočenicích u odrůdy Karin byl nepatrně vyšší výnos vporovnání skontrolou pouze při aplikaci slámy. Naopak u odrůdy Désirée byl vždy nižší výnos u kontroly snejvýraznějším rozdílem u zeleného hnojení - 5 t/ha.

Rozdíly u výtěžnosti hlíz nad 40 mm mezi agrotechnickými zásahy a kontrolou jsou na zvolených stanovištích u obou odrůd minimální. Vzniklé rozdíly lze velmi obtížně hodnotit jako vliv agrotechnického zásahu. Rovněž minimální rozdíly u škrobnatosti hlíz nelze hodnotit jako vliv agrotechnických zásahů.

Tab. 2: Výnos hlíz, výtěžnost hlíz a škrobnatost - Ločenice 1996-97

Varianta

Odrůda

Rok

Výnos t.ha-1

Výtěžnost hlízy nad 40 mm (%)

Škrobnatost (%)

Kontrola

Karin

1996

35,7

94,6

13,38

 

 

1997

38,2

73,4

13,48

 

 

průměr

36,95

85,0

13,23

 

Désirée

1996

34,3

93,1

12,0

 

 

1997

26,5

75,2

11,91

 

 

průměr

30,4

84,15

11,95

Sláma

Karin

1996

36,6

93,2

13,27

 

 

1997

37,5

74,3

13,66

 

 

průměr

37,05

83,75

13,47

 

Désirée

1996

46,7

96,3

12,60

 

 

1997

23,0

82,1

11,51

 

 

průměr

34,85

89,2

12,05

Piliny

Karin

1996

35,0

89,5

13,23

 

 

1997

37,0

70,9

13,06

 

 

průměr

36,0

80,2

13,14

 

Désirée

1996

41,8

94,1

13,57

 

 

1997

21,9

76,8

11,69

 

 

průměr

31,85

85,45

12,63

Zelené hnojení (žito)

Karin

1996

29,7

96,0

12,18

 

 

1997

36,3

72,4

13,46

 

 

průměr

33,0

84,2

12,82

 

Désirée

1996

47,4

95,8

12,60

 

 

1997

22,3

76,1

11,35

 

 

průměr

35,35

85,95

11,97

Závěr

Dvouleté řešení problematiky dává již základní představu o možnostech ovlivnění napadení hlíz brambor obecnou strupovitostí. Lze uvést toto základní pořadí vlivů podle významnosti:

1) vliv stanoviště - zamoření konkrétního stanoviště patogenem

2) vliv odrůdy - významné postavení odrůdy a její citlivost ke strupovitosti

3) vliv ročníku - průběh teplot a srážek vobdobí nasazování hlíz během vegetace

4) vliv agrotechnických zásahů - relativně malá možnost ovlivnění jednotlivými konkrétními zásahy.

Prokázal se vzájemný vztah uvedených vlivů a zejména dominantní postavení stanoviště a odrůdy brambor ve vztahu kobecné strupovitosti. Ostatní vlivy mohou mít účinek vystupují-li vkomplexním vztahu. Převládnou-li podmínky podporující výskyt strupovitosti, lze pozorovat zvýšený výskyt i rozsah strupovitosti a naopak.

Dosažené výsledky prokázaly nízkou nebo žádnou účinnost uplatněných agrotechnických zásahů na snížení výskytu strupovitosti hlíz brambor.

Při řešení problematiky onemocnění brambor obecnou strupovitostí je vhodné hledat cesty, které vedou kvytvoření odrůd s vysokou odolností. Vtéto souvislosti je potřebné, mimo jiné, vytvořit standardní metody pro testaci citlivosti novošlechtění ktomuto onemocnění.

Tab. 3: Výnos hlíz, výtěžnost hlíz a škrobnatost - Vyklantice 1996-97

Varianta

Odrůda

Rok

Výnos t.ha-1

Výtěžnost hlízy nad 40 mm (%)

Škrobnatost (%)

Kontrola

Karin

1996

39,5

71,4

13,38

 

 

1997

45,6

81,4

13,55

 

 

průměr

42,55

76,4

13,46

 

Désirée

1996

48,6

85,9

12,60

 

 

1997

44,6

86,8

13,52

 

 

průměr

46,6

86,35

13,06

Sláma

Karin

1996

39,8

73,4

13,27

 

 

1997

49,9

81,2

13,63

 

 

průměr

44,85

77,3

13,45

 

Désirée

1996

46,9

84,7

12,60

 

 

1997

46,4

81,8

13,15

 

 

průměr

46,65

83,25

12,87

Piliny

Karin

1996

43,2

85,6

13,23

 

 

1997

45,3

77,3

13,93

 

 

průměr

44,25

81,45

13,58

 

Désirée

1996

47,7

88,5

13,57

 

 

1997

47,0

89,6

13,38

 

 

průměr

47,35

89,05

13,47

Zelené hnojení

Karin

1996

42,7

68,4

12,18

(žito)

 

1997

54,6

84,1

13,95

 

 

průměr

48,65

76,25

13,06

 

Désirée

1996

47,6

85,4

12,60

 

 

1997

55,6

89,3

13,73

 

 

průměr

51,6

87,35

13,16

Souhrn:

Výsledky prokázaly nízkou nebo žádnou účinnost použitých opatření na snížení výskytu strupovitosti hlíz brambor. Nejúčinnější ochrana proti strupovitosti je vyloučit zamořené pozemky a volit odolné odrůdy.

Summary:

Results showed low or none efficacy of used measures on reducing occurrence of common scab of potato tubers. The most efficiacy metody protection against common scab is to exclude contaminated fields and to use resistant variets.

Literatura:

ČACA, Z. a kol.: Ochrana polních a zahradních plodin, SZN, Praha, 1990

KEINATH, A. P. et al.: Management of common scab of potato with plant nutrients. In A. W. Engelhard: Management of diseases with macro - and microelements, APS Press, Minesota, 1989, p. 152-166

KRIŠTůfek, V.; HAUSVATER, E.: Strupovitost brambor a Streptomyces scabies. Úroda, 7-8, 1993, s. 271-272

LAPWOOD, D. H.: Streptomyces scabies and Potato Scab Disease. In Sykers, G: Actinomycetales - characteristics and practical importance. Acad. Press, London, New York, 1973, p. 253-260

MINX, L.; DIVIŠ, J. a kol.: Rostlinná výroba III - okopaniny, Agronomická fakulta, VŠZ, Praha, 1994

Rybáček, V. a kol.: Brambory, SZN, Praha 1988

WENZL, H.; DEMEL, J.: Bildscalen für die Beurteilung von Kartoffelschorf und Rhizoctonia - Pocken. Der Pflanzenarzt, 7, 1967, 77-78


Zdroj: Odborné konference, 10. 12. 1998





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.07.2024 22:16