Zemědělci nejsou škůdci

Vaši oponenti tvrdí, že každý zemědělec odčerpá ze státního rozpočtu sto tisíc korun ročně a výsledkem je devastovaná krajina a neúměrně nákladná výroba potravin.

To jsou extrémní názory. Dotujeme méně než státy Evropské unie. České zemědělství spoluvytváří krajinu, odmítám názor, že ji devastuje. Mohu souhlasit s tím, že třeba hovězí maso produkujeme dráž než Argentina. Tam jsou ale jiné klimatické podmínky, takže skot nepotřebuje tak nákladné stavby jako u nás. My děláme zemědělství evropského typu. Naší výhodou na domácím kontinentu je koncentrace podniků do velkých celků. Ve výměře na pracovníka hospodaříme efektivněji.

Přesto ani v Evropě nepatříme k jedničkám.

Jsou země, které produkují levněji. To ale není důvod naše zemědělství zrušit. Každý stát musí mít vlastní potravinovou bezpečnost, tedy hranici soběstačnosti, za kterou nelze ustoupit. Tu dnes zajišťuje 150 tisíc zemědělců. Z podílu práceschopného obyvatelstva tak představují pouhá 3,5 procenta. Je jich méně než homosexuálů, jejichž podíl ve společnosti se odhaduje na 4 %.

To je skutečně netradiční obhajoba zemědělců. Ale na kolik nás tato podpora přijde?

Na letošní dotaci resortu uvolnila státní pokladna 14 miliard korun. Jsou v tom zahrnuty i peníze pro vědu a výzkum, veterinární kontrolu a modernizaci potravinářství. Kromě toho zemědělci dostanou 3,8 miliardy korun na kompenzacích za jarní zaorávky a letní sucho. Tyto peníze jim pomohou zmírnit propad cen, za které své výrobky prodávají zpracovatelům. Ceny zemědělských výrobců se letos v květnu meziročně snížily o 14 procent. V příštím roce má jít do zemědělství ze státního rozpočtu 24 miliard korun. Vláda jim chce aspoň částečně vynahradit nižší dotace z Bruselu určené nováčkům.

Proč stát podporuje potravinářské podniky?

Přispíváme zpracovatelům na modernizaci provozu, aby před vstupem do Unie vyhověli požadavkům směrnic na zdravotní nezávadnost. I když obchod spadá pod jiné ministerstvo, garantem za kvalitu potravin na trhu jsme my. Na odstranění kritických míst ve výrobě, což je klíčový prvek unijního systému jakosti potravin, jsme zpracovatelům loni poskytli 270 milionů korun. Tento příspěvek inicioval investice celkem za miliardu korun. Letos hodláme uvolnit půl miliardy korun, což by mělo vyvolat souhrnné investice ve výši dvou miliard. Přesto některé podniky čeká zánik, protože nebudou schopny splnit evropské normy.

Komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen na jaře hovořil o několika stovkách potravinářských podniků. Je situace skutečně tak dramatická?

Máme 2555 potravinářských podniků, z nichž 400 zřejmě nesplní přísnější normy EU. Budou proto muset svůj provoz ukončit. Bude to mít dopad i do sociální oblasti, protože lidé přijdou o práci. Podniky však měly dost času se na vstup do Unie připravit, ale neudělaly to. Vyráběly s nižšími náklady, což je cenově zvýhodňovalo proti modernizujícím firmám.

Jenže řada výrobců přežije, protože si vymohla výjimku. Jejich zboží sice nebude smět na unijní trh, ale tuzemska se zákaz netýká. Není to diskriminace domácích spotřebitelů?

Seznam těchto podniků existuje, ale zveřejňovat ho nebudeme. Výjimky mají dočasný charakter, přechodné období jim skončí rokem 2006. Zpracovatelé se museli zavázat k plnění náročného harmonogramu postupných kroků k nápravě, kterou budou osobně prověřovat inspekce z Bruselu. Toho se 13 podniků tak zaleklo, že raději požádalo o vypuštění ze seznamu, takže jich na něm zůstalo už jen 40. Nedomnívám se, že domácí spotřebitelé budou diskriminováni nákupem výrobků se zakázaným přístupem na unijní trh. V žádném případě nepůjde o škodlivé zboží, navíc tyto výrobky ponesou speciální označení.

Při nástupu do ministerského křesla jste v Ekonomu sliboval, že naučíte Čechy pít mléko. Zvýšila se jeho spotřeba?

Statistika potvrzuje, že mléka a výrobků z něj čeští občané konzumují více. Ale za západní Evropou zaostáváme. Povzbudit domácí spotřebu by mělo označení Klasa pro zvlášť kvalitní výrobky. Ministerstvo i nadále podporuje akci školní mléko, která je učena žákům do 15 let. Kdyby nákup dotovaného mléka důsledně zavedly všechny školy, zvýšilo by to jeho produkci o sedm procent. Z pohledu výrobců to není významný nárůst, pomůže to však změnit stravovací návyky dětí. Nevím nic o tom, že by školy braly provize za instalaci automatů s coca-colou. Jisté ale je, že nápoj obsahuje kofein a cukr, což dětem neprospívá. Rodiče mohu ujistit, že školní mléko podpoříme i po vstupu do EU.