Nizozemci zřejmě na rozšířění kývnou

S pravděpodobností rovnající se téměř jistotě schválí příští týden nizozemský parlament Smlouvu o přistoupení uzavřenou loni v prosinci mezi Evropskou unií a deseti vstupujícími zeměmi včetně České republiky. Takový závěr lze vyvodit z obsáhlé debaty, která skončila v noci na dnešek v Dolní sněmovně. Poslanci se mimo jiné dohodli, že počkají na vládní zprávu o dopadu přílivu pracovních sil z nových členských zemí a teprve pak rozhodnou, zda požádají vládu, aby zavedla po vzoru okolních členů unie přechodné období pro volný pohyb pracovních sil.

Nizozemsko původně toto omezení odmítlo aplikovat. "Studie má být hotova v půli prosince, mohla by však být urychlena," sdělil mluvčí parlamentu.

V debatě zaznělo hodně kritiky ohledně připravenosti deseti kandidátů na členství a také postupu Evropské komise. Například křesťanskodemokratický poslanec Jan Jacob van Dijk jí vyčetl, že už nenavrhla zavedení ochranných opatření proti nováčkům, kteří nedodržují hygienické normy pro potraviny, poskytují státní pomoc hutím, tolerují korupci a zločinnost.

Stesky nestačí na zastavení rozšiřování

Mluvčí EK Jean-Christophe Filori dnes potvrdil, že členské státy budou důsledně informovány "ohledně vývoje každého problematického bodu", které komise vypíchla v nedávných posudcích na vstupující země. Upozornil, že případná ochranná opatření budou členské státy zajisté probírat, rozhodnutí o jejich uvalení však přísluší komisi.

V závěru diskuse dospěli poslanci všech stran s výjimkou populistického Seznamu Pima Fortuyna (LPF) k porozumění, že rozšíření EU je historickou nezbytností; snesené stesky nestačí na to, aby se mu Nizozemsko protivilo. O ratifikaci přístupové smlouvy se bude hlasovat v úterý, už bez rozpravy.

Problém: Příliv cizinců za prací

Řada poslanců z pravicových vládních stran kritizovala slib minulé vlády otevřít nizozemský pracovní trh lidem z nových členských států hned od května příštího roku. Vyjadřovali obavy, že zemi zaplaví chudí a laciní pracovníci, zejména z Polska, a to tím spíš, že okolní země - Německo, Belgie, Francie, Lucembursko - budou přinejmenším dvouleté přechodné období aplikovat.

Naopak socialisté, zelení, ale i zástupci malé vládní strany D66 připomínali, že sliby se mají plnit a že Nizozemsko potřebuje dodatečné pracovní síly. Podle poslankyně D66 Lousewies van der Laanové je politicky nekorektní měnit původní holandský závazek, tím spíš, že byl učiněn už během jednání o kapitole "volný pohyb osob" a kandidáti s ním počítali, když byli nuceni přistoupit na podmínky EU.

Debata je podle českého velvyslance v Nizozemsku Petra Kubernáta ukázkou, k jak výrazné negativní změně názorů na východní rozšíření EU v Holandsku za poslední rok došlo. Je to podle něj dáno jak vyhroceným politickým vývojem po vraždě Pima Fortuyna, tak prudkým ekonomickým poklesem, který má hlavně dopad na dosud štědrý systém sociálního zabezpečení. Nizozemsko přitom bylo po celé uplynulé desetiletí velmi nakloněno rozšíření a vstupujícím zemím všemožně pomáhalo.

Desítka vstupujících zemí souhlasila s odkladem volného pohybu pracovníků o dva roky, který lze prodloužit na pět a výjimečně na sedm let. Pět států EU - Nizozemsko, Británie, Švédsko, Dánsko a Irsko - oznámilo, že ho nebudou aplikovat, tedy že dají občanům nových zemí možnost se volně ucházet o práci od okamžiku vstupu.