50. Memoriál Františka Housky

Vladimíra TICHÁSnímky Jan Tichý

Ten, kdo listuje předválečnými ročníky časopisu Stráž myslivosti a čte si jména odborných redaktorů zodpovědných za část kynologickou zjistí, že jsou to jména, skterými se setkává i dnes a to vnázvech různých memoriálů. Vtiráži Stráže myslivosti byl jako redaktor uveden pan Karel Podhajský, byl tam uveden pan Richard Knoll a odborným redaktorem časopisu byla i další významná osobnost naší kynologie, pan František Houska. Právě na jeho počest pořádal Klub chovatelů českých fousků ve spolupráci s OMS vPísku ve dnech 12. až 14. září 2003 memoriál, který nesl pořadové číslo “padesát” a který byl situován do oblasti ohraničené Pískem, Protivínem a Tálínem.

Český fousek Lump zVrchánova, 2.místo, I. cena, 477 b., vůdce Karel Švestka

Rozhodnutí umístit jubilejní memoriál do jižních Čech bylo rozhodnutí moudré, protože vtomto kraji se pan František Houska narodil a také zde žil. Byl jedním ze zakladatelů jihočeského loveckého a kynologického klubu vPísku, napsal vynikající knihu “Ohař”, byl rozhodčím pro posuzování psů a vdobě, kdy se po roce 1918 začala formovat v Československu kynologie, byl jedním zposuzovatelů oprávněných rozhodnout o tom, zda příslušný jedinec bude či nebude zapsán do Československé knihy rodokmenů. Pan František Houska byl určitě výraznou osobností naší kynologie obecně, ale memoriál, který je pořádán na jeho počest, je především poděkováním za péči a práci, kterou věnoval českému fouskovi . Pracovité a nenáročné plemeno vprůběhu 1. světové války takřka zaniklo a právě díky panu Františku Houskovi a několika dalším příznivcům se podařilo jeho chov obnovit, udržet a rozšířit.

Český fousek Dar od Hápovy skály, 3. místo, I. cena, 476 b., vůdce Anton Kempink, Holandsko

Statut Memoriálu Františka Housky mimo jiné říká, že se jej mohou zúčastnit psi a feny hrubosrstých ohařů (z toho 14 českých fousků), že zúčastnit se mohou psi a feny, kteří úspěšně absolvovali podzimní, lesní nebo všestranné zkoušky, a že se zkouší podle řádu platného pro Memoriál Karla Podhajského. Na 50. Memoriálu Františka Housky se k losování dostavilo 23 českých fousků, dva němečtí drátosrstí ohaři a jeden slovenský hrubosrstý stavač. Zajímavá nebyla jen skladba plemen, ale i státní příslušnost startujících. Sešli se vůdci z České republiky, Slovenska a také z Holandska. Mezinárodní složení měla také korona, v které byli například i zástupci chovatelských klubů českých fousků z Holandska a Francie.

Český fousek Asta Hájský revír, Vítěz MFH 2003, CACIT, CACT, I.cena, 497 b., nejlepší les, vůdce Jiří Černý

Dvacet šest psů a fen a rozdílný stupeň výcviku nebo spíše předem absolvovaných zkoušek a tedy i získaných zkušeností dávaly početné koroně možnost vidět široké spektrum různých výkonů. Z hlediska pořadatelů a rozhodčích velký počet psů znamenal zvýšené nároky na organizaci i technické zabezpečení akce. Proti běžným zvyklostem došlo k určitým změnám v sledu disciplín a například skupina, která začínala den vodou přecházela na malé pole. Prostory pro jednotlivé disciplíny byly vybrány dobře. Velké pole bylo umístěno v sousedství bažantnice, takže stížnosti na nedostatek pernaté nebyly slyšet. Trochu složitější to bylo v případě zajíců, protože se memoriál konal v oblasti, kterou v loňském roce postihly záplavy. Určité problémy některým psům dělala disciplína “ochota k práci v hluboké vodě”. Vzhledem k letošnímu suchu bylo v místě, kde se “voda” zkoušela, poměrně mělko a psi, kteří očekávali, že budou hned plavat, byli v řadě případů znatelně vyvedeni z míry tím, že dlouho stačí. Právě hluboká voda byla v několika případech důvodem, pro který jinak výborně oceněný pes skončil v horší ceně.

Memoriálem úspěšně prošlo 18 psů, z toho osm psů v I.ceně, dva psi ve II.ceně a osm psů v III. ceně. S nástrahami memoriálu se nejlépe vyrovnala a tituly Vítěz MFH 2003, CACIT a CACT získala fena českého fouska Asta Hájský revír vedená panem Jiřím Černým. Pro ty, kdo se zajímají o vrcholné soutěže ohařů to nebyla neznámá dvojice, protože stejně vyrovnaný výkon předvedla i na Memoriálu Richarda Knolla a kvalifikovala se na Memoriál Karla Podhajského. Drobnější fena je typickou představitelkou všestranného výborně ovladatelného a vytrvalého ohaře a zcela po právu získala i ocenění za nejlepší lesní práci. Druhé místo obsadil Lump z Vrchánova, vůdce Karel Švestka a třetí místo k velké radosti všech přítomných Dar od Hápovy skály, vůdce pan Anton Kempink, Holandsko. Je třeba přiznat, že holandští účastníci mají z hlediska přípravy daleko horší podmínky než naši nebo slovenští psi. V Holandsku například platí zákaz střílení lišek a v takové situaci je jistě složité trénovat vlečku s liškou nebo přinášení lišky přes překážku. Po skončení podobných akcí bývá pozornost většinou věnována těm nejlepším. Za zmínku ale určitě stojí i ti, kterým v daném okamžiku možná nepřálo memoriálové štěstí. Tentokrát koronu i rozhodčí zaujala a dlužno říci, že i potěšila chuťová a radostná práce asi nejmladšího účastníka memoriálu, teprve osmnáctiměsíčního Ura z Kusalova chovu.

Sbor rozhodčích pracoval včesko-slovenském složení a čest stát vjeho čele na jubilejním ročníku memoriálu připadla MVDr. Františku Šimkovi. Byl přísný a votázce času přímo nekompromisní a asi i proto, přes velký počet startujících psů, memoriál skončil vpodvečer a katastrofické předpovědi, že se pojede domů až o půlnoci, nevyšly. Práce rozhodčích není vždy jednoduchá a bývá probírána a hodnocena se stejným zaujetím jako výkony jednotlivých psů. Tentokrát se při slavnostním zakončení rozhodčím tleskalo. Oficiálního poděkování i malých pozorností se dočkali i ti, na které se většinou zapomíná, tedy pořadatelé, kteří memoriál zabezpečovali vlese, vpoli i u vody.

50. Memoriál Františka Housky měl všechno, co měl mít. Výborné výkony psů, příjemné prostředí a pěkné počasí. Ceny připravené pro účastníky byly krásné, závěrečné projevy krátké a srdečné a memoriál provázela vdnešní době až neskutečně přátelská atmosféra. Ti, kdo na něm nebyli, mají opravdu důvod litovat.