Agrární dotace už nebudou jen pro rolníky

Zemědělské firmy se kvůli politice Evropské unie zaměří i na služby a další činnost, tvrdí zástupci rolníků.

Na venkovský rozvoj může Česko získat z Bruselu pět miliard korun ročně.

Podnikání na venkově se změní: V budoucnu už nepůjde tolik podpor na samotnou zemědělskou výrobu, ale dotace budou směřovat i na jiné podnikatelské aktivity. Vyplývá to ze záměrů Evropské komise, které mají podporu i agrárních politiků, včetně českého Ministerstva zemědělství.

»Multifunkční zemědělství, které není zaměřeno jen na produkci, chceme rozšířit do všech oblastí Evropy. Současně s tím je potřeba podporovat veškeré podnikání a život na venkově, nejen zemědělství,« zdůrazňuje bruselský agrární komisař Franz Fischler.

Česko v tomto duchu připravuje i novou koncepci agrární politiky. »Důsledně v ní rozvoj venkova zohledníme, zveřejněna bude počátkem příštího roku,« potvrzuje náměstek ministra zemědělství Dušan Vaněk.

Unie podporuje venkov desítkami miliard eur

Dosavadní Evropská patnáctka vydá ze společného strukturálního fondu EAGGF na venkov v letech 2000 až 2006 bezmála 33 miliard eur.

Kupříkladu v Rakousku už jdou na podporu venkova dvě třetiny z agrárních dotací, jen třetina směřuje na podporu agrárního trhu.

»Údržba krajiny a ochrana životního prostředí je přitom i v zájmu podnikatelů. Venkov tak přiláká více lidí, kteří tam přinášejí peníze. Tento trend je důležitý i pro budoucí členské země unie, které by tak nemusely opakovat některé chyby starších členů společenství,« podporuje venkovské dotace rakouský ministr zemědělství Josef Pröll.

Česko může pro nadcházející tři roky z Bruselu na rozvoj venkova získat až asi 15 miliard korun.

Kandidátské země se musí přizpůsobit

Budoucí členské země unie hodlají venkovské podpory důsledně využívat.

»Nebylo by ani možné se tomu bránit, vždyť agrární politika unie platí pro všechny členy. Kromě toho máme samozřejmě zájem dosáhnout na nabízené dotace,« vysvětluje například slovenský ministr zemědělství Zsolt Simon, jehož země by v následujících třech letech mohla na venkov čerpat z Bruselu přes 397 miliónů eur.

Celkem unie nabízí z fondu EAGGF desítce nových členských zemí na příští tři roky venkovské dotace ve výši 5,76 miliardy eur. Česku z toho připadá necelá desetina.

»Klíčové je ale vytvořit podmínky pro to, abychom včas připravili a pak obhájili podnikatelské projekty, na něž lze dotace dostávat,« upozorňuje Vaněk.

Agrární komoře ovšem vadí, že část dotací nepůjde přímo rolníkům. »Přizpůsobit se tomu musíme, ale pro velké podniky to bude znamenat diverzifikaci činnosti mimo zemědělství, třeba do služeb. Řada malých farmářů pak už nebude moci dělat zemědělství jako své hlavní zaměstnání,« tvrdí tajemník komory Jan Záhorka.

Tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil ale nový trend v agrárních dotacích považuje naopak za přínos.

»To, že na dotace budou moci dosáhnout nejen zemědělci, přece venkovu může jen prospět. Naopak to rozšiřuje možnosti podnikání, jde o správnou snahu udržet na venkově život. Přece nechceme stále podporovat nadvýrobu zemědělských přebytků,« říká.

Dotace na rozvoj venkova pro nové členy EU (2004 2006, v miliónech eur)

Česko 542,9

Estonsko 150,5

Kypr 74,9

Litva 489,5

Lotyšsko 328,1

Maďarsko 602,5

Malta 26,8

Polsko 2867.0

Slovensko 397,2

Slovinsko 2131,6

Celkem 5761

Poznámka: Dotace jsou z bruselského fandu EAGGF, jsou vázány na spolufinancování z národních zdrojů.