SMĚRY VE VÝŽIVĚ PRASAT Z POHLEDU KVALITY A ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ KRMNÝCH SMĚSÍ

Zedník, J.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, odbor krmiv, Praha

S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie se v oblasti výživy zvířat a tedy i prasat klade stále větší důraz na zajištění bezpečnosti potravinového řetězce. Zdaleka již nejde jenom o dosažení vysoké nutriční úrovně kompletních krmných směsí s maximální snahou o ekonomickou efektivnost živočišné produkce, ale především jde o používání takových komponentů pro výrobu krmných směsí, které nepředstavují ohrožení zdraví zvířat, nezanechávají nežádoucí rezidua v potravinách živočišného původu a nezatěžují prostřednictvím nestrávených zbytků životní prostředí. Podle údajů EU 80 % incidentů vzniklých v potravinách živočišného původu má příčinu v závadných krmivech. Komisař EU pro ochranu spotřebitele a veřejné zdraví D.Byrne ve svém prohlášení uvedl, že musíme ujistit konzumenty o tom, že potraviny jsou naprosto bezpečné. Dosažení vyšších standardů v bezpečnosti potravin a tím i všech složek, které se na tvorbě potravin podílejí se tak stalo jednou z hlavních priorit Evropské unie. Rovněž kandidátské státy usilující o vstup do EU byly vyzvány, aby se tohoto procesu již v předvstupním období zúčastnily. Komplexní obsáhlý a náročný program k dosažení těchto cílů byl zveřejněn v roce 1998 v dokumentu nazvaném

Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin

Bílá kniha představuje nové pojetí zajištění produkce bezpečných potravin, Obsahuje plán inovace " potravinového práva" zahrnující všechny aspekty výroby potravin "od farmy až po spotřebitele". Návrhy týkající se krmiv mají zajistit, že se budou používat pouze vhodné krmné suroviny a předem prověřené a povolené doplňkové látky. V roce 2002 je zřízen v Evropské komisi Evropský úřad pro potraviny, který bude vrcholovým orgánem, který tvoří a realizuje strategií potravinové bezpečnosti. Hlavní zodpovědnost však zůstává na výrobcích v zemědělské prvovýrobě, krmivářském průmyslu, v potravinářském průmyslu a obchodnících se zemědělskými nebo potravinářskými výrobky. Úkolem Komise EU je zjišťovat prověřováním a inspekcemi funkčnost národních kontrolních a dozorčích orgánů. Předpokladem úspěšné potravinové politiky je možnost zpětného sledování krmiv, potravin a jejich přísad. Krmivářské podniky se musí zavázat, že v případě ohrožení zdraví spotřebitelů stáhnou své výrobky z oběhu. Úkolem Evropského úřadu pro potraviny je analýza rizika, která představuje základ z něhož musí politika zdravotní nezávadnosti potravin vycházet. Analýza rizika se skládá ze tří kroků : posouzení rizika ( vědecké poradenství a analýza informace), řízení rizika ( legislativa a kontrola ), komunikace o riziku.

Velký důraz je rovněž kladen na princip prevence. Bílá kniha uvádí akční plán pro vytvoření komplexního a sladěného právního rámce. Jenom pro oblast krmiv se předpokládá do konce roku 2003 vydání 15 nových nebo inovovaných právních předpisů. Evropský potravinový úřad by měl být rovněž rozhodujícím střediskem s nejvyšší vědeckou autoritou s možností rozhodovat ve sporných vědeckých otázkách.

Obdobným způsobem reagují i členské státy EU. Již v 9 z nich byl zřízen potravinový úřad, který integruje stávající dozorové orgány a koordinuje a řídí potravinovou bezpečnost na území členského státu.

Strategie zajištění bezpečnosti potravin v České republice

Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice byla schválena usnesením Vlády České republiky č. 1320 ze dne 10. prosince 2001.

Legislativa ČR zabezpečující komplexní bezpečnost (zdravotní nezávadnost) potravin od farmy až ke spotřebiteli zasahuje do působností několika ústředních orgánů státní správy a ve vztahu k bezpečnosti potravin se týká zejména :

Ministerstva zdravotnictví (MZ), Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva životního prostředí (MŽP), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstva dopravy a spojů (MDS), Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Pro zajištění ochrany spotřebitele, ale i vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli, funguje systém kontroly, který zohledňuje odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost výrobku (produktu) uváděného do oběhu.

Státní dozor v celém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádí orgány ochrany veřejného zdraví (MZ), orgány veterinární správy (MZe), Česká zemědělská a potravinářská inspekce (MZe), Státní rostlinolékařská správa (MZe) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (MZe). Kompetence těchto orgánů i jejich odpovědnost jsou stanoveny v příslušných zákonech. Tento stav odpovídá situaci v jednotlivých členských státech, kde je zřejmé, že legislativní i kontrolní činnost zůstane v rukou státní administrativy a institucí, kterým stát deleguje přesně vymezený rozsah pravomocí a povinností.

Ve vazbě na odpovědnost výrobce za zdravotní nezávadnost je v ČR stejně jako ve státech unie věnována velká pozornost zavádění správné výrobní/hygienické praxe a zavedení systému kritických bodů (HACCP) do výroby potravin a krmiv.

Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v současné době není potřeba v ČR zřizovat obdobu Evropského úřadu pro potraviny, je však potřeba určit jedno styčné místo pro komunikaci s tímto úřadem a zajistit systematické fungování posuzování rizik ve vazbě na tvorbu legislativy a permanentní dialog s veřejností. Dále je potřeba zajistit koordinaci a vyšší úroveň informovanosti o připravovaných legislativních opatřeních včetně koordinace kontrolní činnosti v celém řetězci od prvovýroby po spotřebitele.

Spolupráce orgánů státní správy včetně orgánů státního dozoru v oblasti bezpečnosti potravin předpokládá činnost koordinační skupiny, která bude poradním orgánem ministra zemědělství a která bude v úzké spolupráci s vědeckými výbory koordinovat legislativní práce a kontrolní činnosti v celém řetězci výroby potravin. Účelem fungování této skupiny bude zajištění větší míry průhlednosti ve fázi návrhu legislativních opatření, projednávání těchto návrhů ještě před oficiálním připomínkovým řízením, informovanost o prováděných kontrolách a jejich výsledcích, logická provázanost kontrolní činnosti v celé vertikále od prvovýroby až po prodej konečnému spotřebiteli, optimalizace sítí laboratoří a spolupráce při proškolování kontrolních pracovníků. Organizačně technickým zázemím (sekretariátem) této skupiny bude oddělení MZe.

Koordinační skupina bude složena ze zástupců ministerstev a ostatních orgánů státní správy (na úrovni náměstků ministra) - MZe, MZ, MPO, MŽP, MDS, SÚJB a ústředních ředitelů kontrolních orgánů - SVS ČR, ČZPI, zástupce orgánů ochrany veřejného zdraví, ÚKZÚZ, SRS, ÚKOZ. K jednání budou zváni i zástupci vědeckých rad a informačního centra .

Pro vytvoření předpokladů k zajištění hodnocení rizika a komunikace o riziku nezávisle na politických a ekonomických zájmech budou ustavena odborná pracoviště odpovědná za určitou oblast bezpečnosti potravin. Tato pracoviště budou odpovědná za ustavení a fungování tzv. vědeckých rad, jejichž úkolem bude příprava nezávislých stanovisek a hodnocení, návrhy na přijímání opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti v řetězci výroby potravin včetně posouzení směrů výzkumu a vývoje. Vědecké rady budou sestaveny z předních odborníků v dané oblasti, zastoupeni však budou i představitelé výrobních svazů nebo společenstev a svazů spotřebitelů.

Koordinace bezpečnosti potravin v České republice

Současný vývoj a připravované změny v legislativě EU

Nařízení č.178/2002 Evropského parlamentu a Rady z 28.1.2002, které stanovuje hlavní principy a požadavky potravinového zákona, ustanovuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a stanovuje postupy ve věcech potravinové bezpečnosti.

stanovuje požadavky na bezpečnost potravin, stanovuje požadavky na bezpečnost krmiv, požaduje zodpovědnost výrobců, požaduje transparentnost v procesu výroby a uvádění výrobků do oběhu, požaduje dohledatelnost v případě výskytu incidentu, - stanovuje požadavky na dovozy z třetích zemí a vyžaduje spoluúčast třetích zemí na zajištění bezpečnosti potravin a krmiv dovážených do EU, - požaduje zavedení systému rychlého zásahu (rapid alert systém) v krmivech a potravinách, ustanovuje EFSA a vymezuje jeho působnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/2/EC z 28.1.2002 o uvádění krmných směsí do oběhu

Stanovuje povinnost pro výrobce krmných směsí uvádět v označení všechny použité komponenty a to v hmotnostním nebo procentickém obsahu.

Tato povinnost nastává od 6.11.2003

Projednávané návrhy nových předpisů v EU

Směrnice o GMO v krmivech a potravinách

ávrh předpokládá nový způsob schvalování geneticky modifikovaných krmných surovin a potravin. Stanovuje povinnost uvádět v označení krmiva nebo potraviny upozornění, že obsahuje GMO.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání doplňkových látek ve výživě zvířat / COM (2002)153 final 2002/0073 (COD) z 22.3.2002

Návrh obsahuje :

Nové rozdělení DL do skupin :

technologická ( např. konzervanty, pojiva), senzorická (např. barviva, zchutňovadla), nutriční ( vitaminy, stopové prvky, aminokyseliny), zootechnická (mikroorganismy, enzymy, nemikro- biologické stimulátory růstu), kokcidiostatika.

Vyřazení antibiotických stimulátorů růstu v období do 1.1.2006.

možnost použití DL do napájecí vody.

nové požadavky na schvalování DL.

nové požadavky na označování DL.

Návrhy nových předpisů, které se v současné době v EU připravují

Nařízení o používaní krmných surovin živočišného původu ve výživě zvířat Současně platný zákaz používání krmných surovin živočišného původu ve výživě hospodářských zvířat byl vydán jako dočasný. Návrh, který je připravován předpokládá, že bude nadále platit zákaz zkrmování krmiv obsahující savčí tkáně a rybí moučky přežvýkavcům. Rovněž tak zákaz zpracování těl uhynulých zvířat do masokostních mouček určených pro výživu hospodářských zvířat bude trvalý.Masokostní moučky určené pro výživu zvířat bude možné vyrábět pouze z jatečních odpadů získaných ze zvířat, které byly určeny pro lidskou výživu. Je zvažován záměr zabránit kanibalismu což by znamenalo, že např. prasatům by nesměla být krmena masokostní moučka získaná z jatečních odpadů při porážce prasat .

Směrnice o uvádění krmných surovin do oběhu -vydání seznamu povolených krmných surovin ( positive list ) Následně po dioxinové aféře v Belgií, kdy pronikly do krmiv minerální (transformátorové) oleje vznikl požadavek přesně definovat krmné suroviny, které lze používat ve výživě zvířat, což znamená připravit úplný výčet tzv. pozitive list povolených krmných surovin.

Současná situace v krmivářské legislativě v České republice

Zákonem č.91/1996 Sb., o krmivech ve znění zákona č. 244/2000 a vyhláškou ministerstva zemědělství č.451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších změn bylo dosaženo plné kompatibility s krmivářským právem EU. Nové požadavky, tak jak vycházejí v Úředním věstníku EU (Official Journal) jsou neprodleně přebírány a jsou zveřejňovány prostřednictvím novel vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech. Jedinou výjimkou je doposud neakceptování úplného zákazu používání krmných surovin živočišného původu ve výživě hospodářských zvířat. Jako příklad je možné použít v současné době zveřejňovanou novelu vyhlášky, kterou se mimo jiné stanovují limity dioxinů v krmivech.

Jaký trend lze v nejbližší budoucnosti očekávat

V používání stopových prvků se budou stále více prosazovat chelátové formy, které jsou vysoce využitelné a tím i šetrné pro životní prostředí.

Stále větší pozornost bude věnována přítomnosti mykotoxinů v krmivech. Jednak budou stanoveny maximálně povolené limity jejich obsahu v krmivech a stále více se budou uplatňovat adsorbenty, které je inaktivují.

V návaznosti na postupnou restrinkci antibiotických stimulátorů růstu budou nacházet stále větší uplatnění enzymatické a mikrobiologické přípravky, které zvyšují využitelnost krmiv a upravují trávicí mikroflóru.

Bude docházet ke stále většímu zpřísnění požadavků na medikaci krmiv s ohledem zabránění průniku reziduí léčiv do potravin.

Stále se rozšiřují a zdokonalují monitorovací systémy výskytu nežádoucích a zakázaných látek a produktů v krmivech. Zejména se jedná o dioxiny, rezidua přípravků na ochranu rostlin, těžké kovy a další rizikové látky.

Připravuje se propojení systému rychlého zásahu (Rapid Alert Systém) mezi krmivy a potravinami se záměrem v odůvodněném případě stažení výrobku z oběhu a dohledání příčiny vzniku problému a jeho odstranění.