Bakteriální mokrá hniloba brambor – Erwinia spp.

Mokrá hniloba vyvolaná bakteriemi r. Erwinia začíná většinou v pupkové části hlízy, při vlhkém a chladném počasí se infekce objevuje často na lenticelách. Infikovaná místa se nejprve zbarvují hnědě. Dužnina hlíz je vodnatá a později se mění v bělavou až narůžovělou kašovitou hmotu. Hlízy drží pohromadě pouze pergamenová slupka. Již při lehkém stlačení hlíza praská. Hnilobná kaše na vzduchu rychle získává načervenalou až černohnědou barvu a pokud nedojde k sekundární infekci jinými bakteriemi a houbami, vzniká zatuchlý zápach. Jestliže je v okolí hlíz nedostatek kyslíku a hnilobná kaše není osídlena jinými nepatogenními mikroorganismy, objevuje se nepříjemný štiplavý zápach.

Bakteriální mokrou hnilobu způsobují četné kmeny r. Erwinia, které mohou vyvolat onemocnění rostlin bramboru ještě na poli (černání stonků). Jako vstupní brány infekce slouží poranění, růstové trhliny nebo otevřené lenticely. Zdrojem bakteriální mokré hniloby je většinou (latentně) infikovaná sadba, na níž patogen přezimuje. Přežívání v půdě je prakticky bezvýznamné, protože populace patogena je vystavena konkurenci běžné půdní mikroflóry a je rychle inhibována.

Z kontaminovaných nebo latentně nakažených hlíz mohou být přes stolony infikovány dceřiné hlízy. Vedle tohoto způsobu šíření je možná také infekce z rostliny na rostlinu. Přitom jsou bakterie uvolněné z rozpadajících se mateřských hlíz transportovány půdní vodou k sousedním rostlinám, do nichž patogen proniká růstovými trhlinami nebo otevřenými lenticelami. To je také důvod, proč mohou četné srážky během vegetace nebo vysoká vlhkost na poli znásobit problémy s bakteriální mokrou hnilobou. Počasí v předchozím roce samo o sobě nerozhoduje o rozsahu infekce hlíz. Důležité je i to, do jaké míry byly příznivé podmínky pro vznik latentní infekce.

Infekce se nejvíce šíří při sklizni, transportu a uskladnění. Během manipulace s hlízami dochází k větším či menším poraněním, které jsou ideálním vstupním místem pro bakterie. Stačí jen několik málo napadených hlíz, aby se infekce rychle rozšířila kontaminovanými sklizňovými stroji nebo přímým kontaktem mezi poraněnými a napadenými hlízami. Při sklizni a transportu brambor je proto velmi důležité zabránit mechanickému poškození hlíz. Zároveň je potřeba dbát na dostatečnou teplotu hlíz při sklizni (>10/12 °C) a sklízet jen fyziologicky vyzrálé hlízy s pevnou slupkou, které jsou odolnější vůči poškození a je u nich nižší riziko infekce lenticelami. K zlepšení vyzrálosti hlíz a zpevnění jejich slupky přispívá předčasné ukončení vegetace, které tak představuje jednu z možností prevence proti mokré hnilobě hlíz.

Infekci podporuje chladné a vlhké počasí během vegetace. Z této známé skutečnosti lze odvodit různé strategie ochrany. K nim patří především uskutečnění sklizně za suchého počasí a na vyschlé půdě. Kromě toho je potřeba dbát na okamžité osušení hlíz po sklizni, aby se patogen dále nešířil. V žádném případě nelze do skladu umístit vlhké hlízy. Po naskladnění musí po osušení hlíz následovat rychlé hojení ran. Tak lze výrazně omezit napadení a destrukci pletiv. Ve skladech nesmí za žádných okolností docházet k pocení hlíz.

Kromě vlhkosti podporuje napadení také zvýšená koncentrace oxidu uhličitého. Proto je potřeba pamatovat na to, že poraněné a hnijící hlízy především v první fázi skladování vykazují vyšší intenzitu dýchání a tím uvolňují větší množství CO2.

Popsaná opatření by měla vést k minimalizaci výskytu mokré hniloby způsobené bakteriemi r. Erwinia. Jednotlivé ochranné zásahy se však musí uskutečnit mnohem dříve – ještě na rostlinách. Základem je používat výhradně zdravou sadbu. Vzhledem k možné latentní infekci sadby je však takové posouzení obtížné. Již v porostech brambor, které vypadají na první pohled zdravé, nelze nebezpečí napadení zcela vyloučit. Přesto nebo právě proto se přikládá tomuto opatření zvláštní pozornost, protože jinak se pěstováním napadených hlíz vyvolá nový životní cyklus patogena. Také měďnatá hnojiva, která se někdy používají jako doplňková k moření proti kořenomorce bramborové, nezaručují úspěch vzhledem k tomu, že k určité redukci bakteriální populace dochází pouze v případě přímého kontaktu. K ochraně proti mokré hnilobě vyvolané bakteriemi r. Erwinia tak lze využívat pouze preventivních opatření.