Informace o autonomním snížení celních sazeb a o celních kvótách platných v EU a o zapojení ČR do tohoto systému

V oblasti celní politiky se vstupem ČR do Evropské unie stanou předpisy EU, tj. zejména celní sazebník EU a související nařízení Rady EU, v celém rozsahu závaznými a přímo aplikovanými v ČR. Jako opatření napomáhající ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti průmyslu v zemích EU byl vytvořen mechanismus zvýhodněného celního režimu, který umožňuje výrobním podnikům z členských států EU podávat žádosti o autonomní snížení celních sazeb či stanovení celních kvót, pokud nejsou jimi využívané produkty pro vlastní výrobu dostupné v rámci EU. Jelikož podrobné informace o tomto mechanismu jsou již řadu měsíců dostupné na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a Generálního ředitelství cel, věříme, že pro většinu z Vás není tato problematika neznámá. V souvislosti s blížícím se termínem pro podávání žádostí přesto uvádíme několik základních informací:

Výrobní podniky (firmy) předkládají žádosti prostřednictvím orgánů státní správy v dané členské zemi (v případě ČR se jedná o Ministerstvo průmyslu a obchodu). Pravidla pro předkládání a posuzování žádostí jsou stanovena ve Sdělení komise o suspensi celních sazeb a o kvótách (Official Journal C 128 z 25.4. 1998) ve znění pozdějších předpisů.

Členské státy předávají žádosti firem Evropské komisi dvakrát ročně, a to nejpozději 15. března pro období od 1. ledna následujícího roku a 15. září pro období od 1. července následujícího roku.

O snížení celní sazby či stanovení celní kvóty mohou žádat pouze firmy, které dovážený výrobek používají jako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastní výrobu (tj. v případě zemědělských výrobků se jedná i o některé komponenty po některé fázi zpracování). Konečné výrobky mohou být do schématu začleněny pouze ve výjimečných případech, pokud jsou sami využívány jako komponenty pro výrobu konečného výrobku a přidaná hodnota kompletovací operace je dostatečně vysoká. Roční hodnota nevybraného cla musí u každé žádosti činit u jedné položky minimálně 20 000 EUR. Pro dosažení této hodnoty však mohou podniky předkládat žádosti společně nejen v rámci ČR, ale i v rámci EU (tj. např. podnik(y) v ČR + podnik(y) v SR + podnik(y) v Polsku apod.). Při rozhodování o udělení suspense nejsou brány v úvahu rozdíly mezi cenou dovážených výrobků a výrobků vyráběných v EU (tj. pokud je požadovaný výrobek produkován v dostatečném množství v EU, byť za vyšší cenu, než kterou garantuje případný dovoz ze zemí mimo EU za zvýhodněných podmínek, není žádosti vyhověno). Celních suspenzí a kvót může využívat kterákoliv firma v EU bez ohledu na skutečnost, že daná celní suspenze nebo kvóta byla otevřena na základě žádosti např. Vaší firmy. Upozorňujeme rovněž, že před sepsáním a podáním žádosti je nezbytné, aby si firmy prověřily skutečné podmínky pro dovoz příslušného zboží do EU (např. výši celní sazby, preferenční zacházení, případně uplatňované ochranné opatření atd.).

Veškeré podrobnější informace včetně formulářů žádostí je možné najít na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dovolujeme si upozornit, že jednotlivé žádosti u zemědělských položek se zasílají kromě Ministerstva průmyslu a obchodu (kontaktní adresy: krpejsova@mpo.cz, modlitbova@mpo.cz a leitgeb@mpo.cz) rovněž v kopii na následující elektronické adresy Ministerstva zemědělství: pellar@mze.cz a jezek@mze.czdo 29. 2. 2004 (pro období od 1. 1. 2005).

Česká republika již na bázi komunikace státního orgánu ČR (resort zemědělství) vznesla vůči Evropské komisi souhrnný požadavek ČR na celkovou potřebu zohlednění nezbytných nároků českého zpracovatelského (potravinářského) průmyslu po stránce celních preferencí a celních kvót při dovozu nekompetitivních položek z třetích zemí v rámci zachování konkurenceschopnosti na druhých trzích po přechodu na často výrazně zvýšenou celní ochranu uvnitř budoucí EU-25.

Zde prezentovaný systém je na doplňující bázi tj. firemní bázi v rámci zavedeného systému dosavadní EU-15. Je však nutno upozornit na nezvratnou skutečnost, že se jedná o systém „opoziční“, kdy každý členský stát ES může oponovat svým dodavatelským potenciálem uvnitř EU a požadavky jsou akceptovány pouze při nevyvratitelné argumentaci.