Poplatek komorám by byl další skrytou daní

Kritikům se mimo jiné nelíbí, že kontrolu, zda firmy v pořádku komorám platí, by měly provádět finanční úřady.

Zavedení nového poplatku by firmy nezruinovalo. U našich sousedů by platily často mnohem víc.

Jeden až 25 tisíc korun ročně - to je částka, kterou by v budoucnu měly české firmy platit Hospodářské či Agrární komoře. Ta chce tyto peníze využít na ty činnosti, z nichž nakonec těží všichni podnikatelé, nejen členové komor. I když výše odváděné sumy není závratná, ekonomům se zavádění »pseudodaní« příliš nelíbí.

Hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček vysvětluje: »Členství v oborových organizacích typu obchodních komor má být výlučně na bázi dobrovolnosti, nikoliv donucení, navíc státního.«

Pokud by návrh prošel, znamenal by podle něj opět relativní znevýhodnění malých podniků vůči velkým. Jediným subjektem, který na tom vydělá, jsou struktury vedení komor, které dostávají do rukou velkou moc, aniž by členové dostávali odpovídající protihodnotu, uzavírá své protiargumenty Janáček.

Podle původního záměru měly firmy platit stejný registrační poplatek a za každého zaměstnance sto korun ročně. Jen z titulu pracovních míst by získaly komory přes 470 miliónů korun. Dalších více jak 20 miliónů korun by podnikatelé zaplatili na registračním poplatku.

Nakonec navrhuje komora poplatek odstupňovaný podle počtu zaměstnanců. To sice zjednoduší výpočet odvodu jednotlivým firmám, konečný výnos ale bude pravděpodobně obdobný, tedy kolem půl miliardy korun. »Věřím, že novela má šanci projít, snažíme se, aby nešlo o politickou záležitost týká se všech podniku, ne zastánců jednotlivých politických stran,“ uvádí prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Pravdou je, že v evropských státech je historicky členství v obdobných organizacích často povinné a tedy i placené. Zároveň ale sílí snahy tuto povinnost zrušit. Například v Německu je koordinátorem komor Deutscher Industrie und Handelskammertag (DIHK), pod nějž spadá 82 průmyslových a hospodářských komor. Členem jsou ze zákona všechny domácí firmy vyjma řemeslnických firem, svobodných povolání a zemědělských podniků. DIHK tak zastupuje přes tři milióny firem.

O výši poplatků ale rozhoduje individuálně každá z komor. Například v düsseldorfské průmyslové komoře musí členové platit jednak základní poplatek, který podle výše zisku činí 38 až 665 eur a 0,16 procenta ze zisku. Fyzické osoby či osobní společnosti přitom mají odečítatelnou částku ve výši 15 340 eur.

Poplatek by měl být odčitatelnou položkou i v českém daňovém zákonodárství. Zároveň by ale stát prostřednictvím Finančních úřadů kontroloval, zda firmy svou peněžní povinnost vůči komorám skutečně plní, což je další věc, která se kritikům nelíbí.