Palas: Vstup do EU rozšíří možnosti i pro ty, kdo hospodaří v méně úrodných oblastech

Letošní rok bude pro občany ČR přelomový vstupem do EU. Ten se dotkne všech obyvatel. Mezi ty, kdo se o podmínky, ve kterých budou nově hospodařit, zajímají snad nejvíce, patří zemědělci. Ministra zemědělství Jaroslava Palase jsme se proto zeptali nejen na to, jak by se měl vstup do unie projevit, ale i na další otázky, které se týkají například i rozvoje venkova.Dotace vyplácené z evropských fondů začnou letos chodit až koncem roku, zemědělci proto v prvních měsících budou spoléhat na peníze vyplácené naším státem. Jak to bude vypadat s jejich vyplácením letos? Platí pořád čísla, která byla uváděna loni, že v roce 2004 půjde do zemědělství v ČR celkem 23,5 miliardy a v roce 2006 pak 30 miliard?

Záleží i na zemědělcích, jak brzy peníze, na něž mají nárok, dostanou. Právě od 19. ledna do 27. února totiž mohou žádat na zemědělských agenturách o tzv. doplňkové přímé platby z národního rozpočtu, tedy top- up. Ty zahrnují dotace na ornou půdu, chmelnice, osivo pícnin a lnu, bahnice a kozy, skot a krávy bez tržní produkce mléka. Nezbytnou podmínkou ovšem je, aby měli žadatelé zaregistrované pozemky v evidenci zemědělské půdy, eventuálně zachycena zvířata v centrální evidenci nejpozději do 31. prosince 2003. Pokud zemědělec toto vše stihl v daném termínu, měl by co nejrychleji po 19. lednu podat žádost o konkrétní dotaci. Pokud bude vše v pořádku, dostanou žadatelé peníze už zhruba za týden. Určitě by však neměli čekat až na poslední chvíli. Čím dříve si zažádají, tím dříve bude jejich žádost posouzena - a tím dříve mohou finanční prostředky dostat. Na tento druh platby jsme pro letošní rok vyčlenili z rozpočtu resortu částku 5,2 miliardy korun.

Do kapitoly zemědělství bude letos věnováno bezmála 25 miliard korun a v roce 2005 již zhruba 30 miliard.Jak by se takový zvýšený přívod peněz měl v konečném důsledku projevit? Skončí jako peníze, které připadnou zemědělcům, nebo se projeví vyšší kvalitou například zařízení v provozech, či jinde?

Přímé platby na plochu budou zemědělci samozřejmě moci použít podle vlastního uvážení, oni přece nejlépe vědí, nač je potřebují. To je hlavní výhodou zjednodušené přímé platby oproti dříve uvažovanému systému, který byl velmi přísně spjat s jednotlivými komoditami. Věřím, že se to projeví jak vyšší kvalitou zařízení v provozech, tak výrobou samotnou.Problémem, který trápí zemědělce, jsou velké výkyvy výkupních cen u různých komodit. Hodně se to projevuje například u vepřového masa, kde zemědělci často prodávají za ceny nižší, než jsou výrobní náklady.

Je to způsobeno jen tím, že nabídka u vepřového je tak vysoká a vepřů je na trhu nadbytek, nebo tu hrají roli i jiné důvody?

Ceny prasat kolísají, to prostě souvisí s nabídkou a poptávkou. Každoročně se závěrem roku stoupají ceny, protože lidé se předzásobují na svátky. V lednu mají plné mrazáky, nikdo maso příliš nenakupuje - a ceny letí dolů. To zemědělci samozřejmě velmi dobře vědí, ale stále ještě nejsou schopni reagovat dostatečně pružně. Loni na jaře na komoditní radě, kde se setkávají producenti s odborníky ministerstva zemědělství, jsme výrobce varovali, že stavy selat jsou příliš vysoké, a doporučili jsme jim stavy snížit. Nedali se však přesvědčit. Teď protestují, že musejí prodávat pod výrobními náklady. Což je pravda, nikoli však celá. Současná situace vznikla totiž nejen kvůli nadměrným stavům prasat, nýbrž i tlaku velkých obchodních řetězců. Tím, že je nabídka vyšší než poptávka, jim zemědělci vlastně zjednodušili práci, nemají manévrovací prostor pro vyjednávání lepších cen. Plyne to mimo jiné z toho, že nebyli příliš ochotni spojit se v odbytová družstva, která by snáze prorazila s požadavkem lepších cen a třeba i s nabídkou do zahraničí. O to raději proto vidím vznik družstva Centroodbyt.

Větší a silnější organizace má logicky větší šanci se na náročných trzích prosadit.Jak se bude muset naše zemědělství po vstupu do EU změnit?Je zřejmé, že v horských oblastech už asi ubude orné půdy, naopak na pastviny se bude více vracet skot. Platí to i pro horské oblasti severovýchodu republiky. Jak by se mohlo změnit zemědělství pod Beskydami nebo třeba v oblasti Bruntálska, kterou dobře znáte?

Bruntálsko a Krnovsko se v zásadě neliší od ostatních horských a podhorských regionů. Jsou to oblasti takzvaně méně příznivé, což se odvíjí od svažitosti půdy, chladnějšího klimatu atd. V těchto regionech je zejména potřeba, aby zemědělci přestali spojovat svou existenci s plodinami, kterým se zde daří hůře, jako třeba obilovinám, a zaměřili se například na pastevní chov skotu, koní, koz a ovcí. Je to nejlogičtější způsob, jak udržovat v těchto oblastech pozemky v pořádku. Ubude tím sice orné půdy, to je však náš záměr. Oproti zemím EU jí totiž máme velmi mnoho - 72 procent, zatímco v EU jde průměrně o něco málo přes 50 procent. Měli bychom se tomuto průměru postupně přibližovat, jinak budeme produkovat přebytky, pro něž nenalezneme odbyt.I proto půjde do rozvoje méně příznivých oblastí daleko více peněz. Nárok na dotace pro zemědělce vznikají už jen tím, že v dané oblasti hospodaří. Nemalé finanční prostředky pak mohou získat při pěstování například rychle rostoucích dřevin či lnu pro energetické účely, při zakládání biopásů, zalesňování zemědělské půdy a podobně. Evropská zemědělská politika bude stále více upouštět od podpor na produkci a na výrobek. Naopak stále větší důraz klade na ochranu životního prostředí, na tvorbu a údržbu krajiny a na bezpečnost potravin.Se zemědělstvím úzce souvisí i potravinářství.

Při současném zvyšování cen energií a služeb jsou potraviny zatím odvětvím, kde lidé zdražování nepociťují. Vydrží to i po našem vstupu do EU?

Ceny některých potravin se už začínají zvyšovat, a to například u vajec, chleba či pečiva. Souvisí to s vyššími cenami vstupů. V každém případě výrazně zaostávají za cenami potravin v zemích EU. Naše ceny se s evropskými budou postupně, zdůrazňuji postupně, srovnávat. Podle našich propočtů by se ceny potravin měly každoročně zvyšovat zhruba o pět procent, určitě se nebude jednat o skokový nárůst. Ceny potravin totiž úzce souvisejí s koupěschopností obyvatelstva. A v maloobchodu je navíc velmi silná konkurence, která drží ceny hodně při zemi.

Oblast severovýchodu republiky ( myslím tím nejen Ostravu,Karvinou, ale třeba i Bruntál, Jeseník a další místa) je postižena nezaměstnaností více než zbývající části republiky. V čem by vstup do EU mohl zdejším obyvatelům pomoci?

Již od roku 1998 podporuje ministerstvo zemědělství tzv. mimoprodukční funkce zemědělství. Například z již existujících programů SAPARD se financují i projekty, jež se zemědělstvím nemají prakticky nic společného, s rozvojem venkova však ano. Dám vám jeden z mnoha příkladů využití programuSAPARD. Je z malé vesnice na Královéhradecku, široko daleko žádná pracovní příležitost. Spojily se tam dvě čalounice a jedna projektantka, pořídily si dílem z vlastních peněz, dílem z prostředků SAPARD vlastní dílnu. Nyní výrobou nábytku na zakázku zaměstnávají dvacet místních lidí. Prosperují tak výborně, že uvažují o vybudování vlastní truhlárny, kde by se vyráběly i dřevěné kostry nábytku. Se zemědělstvím to nic společného nemá, ale dává to práci lidem, kteří vydělané peníze mohou utratit u místních obchodníků a přispívají tak k prosperitě daného regionu. Se vstupem ČR do EU bude podobných programů na podporu venkova v širší podobě existovat daleko více.

Hodně se mluví o dopravním spojení, obchodu se Západem, a zdá se mi, že se někdy opomíjí blízké Polsko. Přitom je známo, že Poláci rádi a hodně cestují. Víte o projektech právě na Bruntálsku, Krnovsku a v jejich okolí, které počítají s touto věcí?

Tato otázka úzce souvisí s předchozími. Opravdu hodně záleží na lidech, na jejich vynalézavosti, odvaze zkusit něco nového, spojit se s dalšími a samozřejmě také na schopnosti předložit životaschopný projekt. Například na Bruntálsku fungují v programu SAPARD čtyři projekty: dva společnosti Jantar na modernizaci a úpravu masa, dále projekt Jesenických mlékáren, zaměřený na modernizaci výroby tvarohu, a projekt Města Albrechtic na rekonstrukci zámku Linhartovy. Pokud je mi známo, město Krnov má již zpracován projekt rozvoje regionu v rámci podopatření zvaného Leader+. Hlavním cílem tohoto programu je podpora iniciativ skupin občanů směřujících k rozvoji daného mikroregionu.Víte, já jsem skutečně přesvědčen o tom, že vstup ČR do EU přinese mnoho nových impulzů a možností, jak oživit náš venkov, jak ho udělat atraktivnějším pro život venkovských lidí a vyhledávaným a oblíbeným pro obyvatele měst. Bude k tomu potřeba mnoho práce a důmyslu, ale výsledek bude stát rozhodně za to.