Rolníky tíží před vstupem do unie dluhy

Sněmovna se naposledy pokusí přijmout zákon, jímž by stát podpořil družstva při vracení majetku.

Závazky zemědělských firem klesly během uplynulého desetiletí na polovinu, ale stále přesahují čtyřicet miliard korun.

Zemědělci vstoupí do Evropské unie s dluhy, které jim výrazně ztíží schopnost konkurovat farmářům z dosavadní patnáctky. »Průměrná míra zadluženosti je totiž v našich agrárních podnicích několikanásobně vyšší než v zemích současné unie,« potvrzuje ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

»Bude to vedle nižších dotací další nevýhoda našich podnikatelů,« připomíná tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Dluhy tuzemských podniků dosud přesahují čtyřicet miliard korun.

Asociace soukromého zemědělství upozorňuje, že čeští podnikatelé budou mít vůči farmářům unie i výhody. V Česku je mnohem nižší cena půdy, nájemného i práce.

»Ale souhlasíme s tím, že zadlužení je velkým handicapem. Kdyby naši podnikatelé měli finanční rezervy, jež by nemuseli používat na nejrůznější splátky, mnohem snáze by překonávali i nepřízeň počasí nebo výkyvy cen,« říká Jan Miller z předsednictva asociace.

Družstva dluží nejvíc

Samostatně hospodařící rolníci mají ovšem závazky mnohem nižší než zemědělská družstva a jejich nástupnické podniky. Družstva se totiž už více než deset let potýkají s takzvanými transformačními podíly. Za vnesený majetek a odpracovaná léta mají vůči oprávněným osobám stále závazky ve výši asi 15 miliard korun.

»To značně omezuje rozvoj našich podniků, jež by jinak měly svojí velikostí výhodu před farmáři,« míní Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu, jenž hájí především zájmy družstev.

S tím však zásadně nesouhlasí asociace soukromníků. »Družstva přece vědí už od roku 1992, od vzniku takzvaného transformačního zákona, že musí podíly vrátit. Řada z nich to dosud neudělala, používá tak dál cizí majetek a má proto neoprávněnou výhodu oproti nám,« tvrdí předseda asociace Stanislav Němec.

Poslední pokus poslanců

Na pořadu jednání sněmovny, jež začíná příští týden, je i návrh zákona, jenž by měl nařídit vypořádávání transformačních podílů ve věcné podobě - tedy třeba ve strojích a dalších zařízeních. Tím by stát družstvům pomohl. Nemusela by vyplácet podíly v penězích, a vyhnula by se tak konkursům.

»Je to poslední pokus, po vstupu do unie už přijetí takového zákona nebude možné,« upozorňuje za předkladatele předseda zemědělského výboru Sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD).

V uplynulých letech však s obdobnými návrhy přicházeli poslanci pravice i levice, ale Sněmovna se nikdy neshodla. »Návrh pečlivě prostudujeme. Ale.obávám se, že zřejmě půjde opět o pokus obrat vlastníky Ti dostanou věc, s níž si nebudou vědět rady - třeba silážní žlab, a pak jej budou nuceni za zlomek skutečné ceny prodat možná zrovna tomu podniku, který jim věc vrátil. To bychom podpořit neuměli,« říká předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.

Ani ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD) není optimistou. »Návrh podporuji, ale nejsem si jist, zda projde. My pomáháme rolníkům odložit či zmírnit další druhy závazků, například bezúročné půjčky, jež mají vůči státu,« dodává.

Závazky zemědělských firem (v miliardách korun)

Poznámka: Poslední údaje z roku 2002. během loňska podle Agrární komory jen nepatrné změny

Zdroj: VÚZE