Spor o podíly rozděluje politiky i podnikatele

Vypořádat takzvané transformační podíly, tedy vrátit majetek zemědělských družstev původním vlastníkům, je v Česku nad síly ekonomiky i práva. Sotva lze očekávat, že úspěchem skončí snaha šéfa zemědělského výboru sněmovny Ladislava Skopala, jenž navrhuje uzákonit vracení majetku ve věcné podobě. Spor o podíly se totiž už vleče velmi dlouho a provázejí jej stále tak rozdílné názory podnikatelů a politiků, že shoda na řešení je spíše utopií.

Oč jde? Už v roce 1992 vznikl zákon, podle něhož musí zemědělská družstva vrátit majetek svým členům. Z obavy, že zemědělství zkolabuje, ale politici zároveň na sedm let vracení majetku odložili.

Názory na tento krok jsou zcela protichůdné.

»Vlastníci tak byli zcela obelháni. Během sedmi let se majetek z družstev převedl na jiné podniky, byla to prostě loupež,« říká například předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Jeho názor sdílí třeba Asociace soukromého zemědělství.

»Snahou bylo umožnit během sedmi let firmám, aby na vrácení podílů získaly dost prostředků. Bohužel situace v oboru byla taková, že se to spoustě podniků nepodařilo,« říká Skopal. S ním souhlasí Agrární komora.

Ekonomicky tedy stát na naplnění zákona nedosáhl. Právní rovina případu je také nedokončená. Když mnohá družstva podíly ani po sedmi letech nevracela, neprosadil stát účinnost zákona, ale politici začali vymýšlet jeho nejrůznější novely. V nich měl stát pomoci tu družstvům, tu vlastníkům, ale žádný z návrhů neprošel.

Zastánci vlastníků tak stále označují chování družstev za obrovský podvod. A je pravda, že řada JZD prostě převedla majetek jinam a na vlastníky nic nezbylo.

Agrární komora má však také argumenty. Majetek, na nějž měli vlastníci nárok, byl skutečně často oceněn mnohem výš, než kolik byla jeho tržní cena v době vydávání. Mnohá družstva by tak přišla na buben. A kromě toho měla vydávat podíly i za odpracovaná léta v družstvu, a to při privatizaci jiných oborů vůbec zvykem nebylo.

»To vše přinutilo družstva převádět majetek jinam,« přiznává tajemník komory Jan Záhorka.

Skopalův současný návrh se nelíbí obhájcům vlastníků. Vidí vněm snahu přinutit vlastníky k přijetí věcí (budov, strojů, zařízení), jež většinou budou muset zpětně prodat s velkou ztrátou.

Konečnou etapou vypořádávání podílů tak zřejmě budou konkursy těch podniků, v nichž lze ještě nějaký majetek dohledat. Případy, kdy soud rozhodl o vyplacení podílů v penězích, už jsou známy. Věřitelé ovšem většinou dostávají jen zlomek toho, na co měli původně nárok. Zkrachované firmy přitom nemusí s činností skončit, ale leckdy je přebírá jiný, bohatší a perspektivní podnik. Obor se tak vlastně čistí od zadlužených firem, ale původní vlastníci přicházejí o peníze.