Stručný obsah rakouské studie o dopadech vstupu nových zemí do EU

Stručný obsah rakouské studie o dopadech vstupu nových zemí do EU

Vídeňský Institut pro Mezinárodní Ekonomické Studie WIIW:

"Ohrožení Rakouského Zemědělství?"

Scénaře k vývoji zemědělství v ZSVE v kontextu evropských a mezinárodních vazeb

Hlavní autoři: Zdenek Lukas a Josef Pöschl

V předkládané publikaci se jedná o to posoudit, jaké důsledky by pro zemědělství EU-15, respespetive pro rakouské zemědělství samotné, mohla mít skutečnost, že v blízké budoucnosti přistoupí do EU deset zemí střední a východní Evropy (dále ZSVE-10), tj. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Slovinsko, ČR a Maďarsko k 1. květnu 2004 a Bulharsko a Rumunsko pravděpodobně v roce 2007.

Publikace začíná popisem existující úrovně rozvoje národního hospodářství v jednotlivých ZSVE-10, přičemž zvláštní pozornost je věnována zahraničnímu obchodu, komparacím cenového vývoje a vývoji směnných kurzů. V dalších částech publikace se pojednává o samotném zemědělství jednotlivých ZSVE. Pokud jde o obecný cíl dosažení dlouhodobého úspěchu na podnikové úrovni, mají některé faktory podstatný význam. Na straně nákladů jsou to ceny vstupů, resp. řešení otázky, jak jsou produktivně využívány v souvislosti se zvolenou výrobní technologií. Na straně tržeb jsou pro podnikový výsledek rozhodující objem výstupů a realizované ceny. Dané principy se obecně vztahují také na zemědělské podniky, ale v tomto odvětví se navíc uplatňuje další významný faktor, tj. rozsah podpor poskytovaných ve prospěch růstu příjmů (tj. příjmů, které nejsou výsledkem působení tržních sil).

Pokud jde o nákladovou stranu, publikace ukazuje, že technologie užívané v zemědělských podnicích se v jednotlivých zemích značně liší, podle toho, zda převládají menší rodinné farmy nebo velké podniky, vzniklé z dřívějších družstev nebo státních podniků. V podnikových strukturách typu rodinných farem existují rovněž značné rozdíly ve využívání technologií, podle toho, zda rodinné farmy byly znovuzaloženy, nebo nepřestaly nikdy existovat. Důležitá je také okolnost, zda rodinné farmy pobírají souběžný důchod z nezemědělských aktivit. Obdobně rozdílné jsou také možnosti zemědělských podniků investovat do nových technologií. V mnoha případech neexistují finanční zdroje pro nezbytné investice. (viz oddíl II, kap. A a případová studie o České republice - kap. B).

Ceny vstupů jsou v ZSVE-10 v porovnání s EU-15 doposud nižší. Platí to o cenách krmiv a agrochemických přípravků stejně jako o službách, rovněž nízké jsou náklady související s pronájmy půdy a náklady na pracovní síly.

Na straně agrárních výstupů bude rozhodujícím regulátorem budoucího rozměru agrárního sektoru v ZSVE platná Společná zemědělská politika (SZP). ZSVE-10 budou spadat do vysoce rozvinutého systému regulace nabídky významných agrárních produktů. SZP spočívá v regulaci nabídky v rámci společného trhu, v částečné celní ochraně vůči konkurenci ze třetích zemí a na vývozních subvencích jako nástroje k likvidaci přebytků. Výsledkem SZP jsou u řady důležitých zemědělských produktů ceny zemědělských výrobců (CZV), které se pohybují vysoko nad úrovní cen na světového trhu. SZP je za tuto strategii ostře kritizována z nejrůznějších stran. Ve skutečnosti však všechny hospodářsky vyspělé země podporují zemědělství jedním nebo druhým způsobem, i když se všeobecně prezentují jako centra plně liberalizovaného obchodu. Tyto země jsou v rámci mezinárodních srovnání charakterizovány všeobecně vyšší cenovou úrovní a nechtějí své zemědělce přivodit do situace, aby museli žít jen z tržeb, spočívajících na nízkých cenách světového trhu.

Relativně vysoké CZV důležitých agrárních komodit budou mít bezprostředně po rozšíření EU příznivé důsledky na tržby zemědělských podniků ZSVE-10. Po tomto počátečním určitém navýšení cen patrně již k dalšímu cenovému růstu nedojde, protože SZP v rámci připravovaných reformních kroků směřuje k postupnému přibližování se úrovni světových cen. Cenové nůžky mezi vstupy a výstupy se pravděpodobně opětovně rozevřou. Ze skutečnosti, že většina ZSVE-10 produkovala většinou větší objem produkce, než je tomu v současnosti, je možné odvodit, že existuje značný potenciál pro růst výroby. U rozhodujících výrobků ale SZP svými nástroji omezuje možnost expanze, resp. větší expanze je pro podniky nevýhodná.

Existuje několik důvodů, které mohou být příčinou skutečnosti, že kontrola objemu agrární nabídky, která se dostane na vnitřní trh EU, je velmi nákladná. Které důvody to jsou, je rovněž tématem této studie. Důvody mohou být z pohledu EU vnitřního charakteru, tj. souviset s rozšířením EU o ZSVE, anebo vnějšího charakteru. Důvody vnější povahy jsou často podceňovány, i když významně ovlivňují konečný výsledek. Tyto faktory mají potenciál snižovat hospodárnost zemědělského podnikání v rámci EU a trvale měnit obraz evropského zemědělství. Předkládaná studie relativizuje v tomto smyslu ohrožení, které by mohlo pro rakouské zemědělství vyplynout z rozšíření EU o ZSVE.

Různé scénáře představené ve studii (kap. E) a analyzující eliminaci existujících obchodních barier mezi EU-15 a ZSVE-10, jsou doloženy možnými změnami obchodních toků. Údaje za rok 2000 jsou výchozí srovnávací základnou, od níž se odvíjejí očekávané změny v objemech agrárních vývozů a dovozů.

Eliminace celních barier mezi EU-15 a ZSVE-10 a také vnější cla EU vůči třetím zemím, která budou po rozšíření platná pro celou EU-25, resp. EU-27, nejsou jedinými faktory, které budou hrát pro zemědělství EU-25 důležitou roli. Další analýza zpracovaná v rámci této publikace (kap. D) analyzuje poptávku po potravinách v souvislosti se změnami reálných příjmů obyvatelstva ZSVE.

S rozšířením EU je nepravděpodobné, že zemědělským podnikům budou v budoucnosti nadále navyšovány přímé (kompenzační) platby, jestliže se jejich tržby vlivem snížení intervenčních cen sníží. Význam přímých plateb je obecně ve veřejnosti příliš přeceňován, což je v publikaci na mnoha místech dokumentováno. V oblastech, které jsou nákladově znevýhodněny, protéká relativně málo přímých plateb, protože tyto byly až doposud odvozovány z objemu agrární nabídky a v souvislosti s přijatou reformou SZP budou primárně vázány na historický objem výroby v referenčním období. Pokud je politicky žádoucí i nadále v těchto oblastech hospodařit, mají agroenvironmentální a všechny ostatní programy k podpoře rozvoje venkova větší význam než přímé platby. Rozhodující spíše bude, zda výrobky nabízené těmito znevýhodněnými oblastmi budou upřednostňovat kvalitu, které je veřejností dána vysoká priorita.

Zemědělství a potravinářský průmysl mají mnoho společných zájmů (viz kap. C), ale ani zájmové protiklady by neměly být přehlíženy. Potravinářský průmysl EU je v rámci EU jako celku jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví, s objemem obratu zhruba 500 mld. EUR a je také vlivným politickým faktorem v souvislosti s probíhajícími jednáními ve WTO.

Obzvlaste v oblastech, kde dominuje nakladove intensivni vyroba, se rakousti sedlaci ptaji, zda maji sanci prezit na svych farmach a to minimalne do sve penze. Tyto takto artikulovane obavy byvaji velmi casto spojovany z rozsirovanim Evropske Unie (EU) o ZSVE. Predkladana studie se zabyva otazkou, zda rozsireni EU skutecne predstavuje realnou hrozbu pro rakouske zemedelstvi. Vysledek zni: Nejen v Evrope ale i v celem svete existuje mnoho novych skutecnosti, ktere v budouci Evrope nutne povedou ke strukturalnim zmenam. Rozsireni EU o ZSVE by se proto zejmena v globalnich souvislostech nemelo ani precenovat ale ani bagatelizovat.

Tak jako dnes ve stavajicich clenskych zemich tak i v budoucnu omezi Spolecna Zemedelska Politika (SZP) rovnez v novych clenskych zemich zemedelskou produkci v mnoha dulezitych oblastech. To znamena, ze i nove clenske zeme EU budou integrovamy do systemu kontroly nabidky. Dve vychodoevropske zeme Rusko a Ukrajina zustanou pravdepodobne pred branami EU. To by mohlo v budoucnu - za predpokladu, ze by tyto dve velke ekonomiky zacali vyrabet zemedelske prebytky - privest SZP do nesnazi, protoze by to vyvolalo pokles svetovych cen. V kazdem pripade je vsak nutno v nekterych odvetvich zemedelstvi pocitat s narustajicimi problemy. To naznacuji napriklad obrovske prebytky mrazeneho veproveho masa v Polsku, ktere jsou dokonce i podle meritek EU enormni.

Studuje poukazuje na obrovske rozdily hospodarskeho rozvoje mezi jednotlivymi ZSVE. Pro vsechny vsak plati, ze zivotaschopnost podniku je dana predevsim vseobecne nizsi cenovou urovni a nizsimi mzdovymi naklady nez je tomu v zemich Evropske patnactky. Tim jsou schopni vyrabet za celkove nizsi naklady. V zemedelskem sektoru jsou vsak tyto rozdily mezi jednotlivymi zememi obzvlaste velke. Proto i obtize, se kterymi se jednotlive zemedelske podniky potykaji, jsou znacne odlisne. Celkove jsou vsak natolik zavazne, ze zemedelci novych clenskych zemi Unie se budou jen velmi obtizne vyrovnavat se znacnou investicni narocnosti, ktera souvisi s prevzetim prisnych kvalitativnich norem Evropske Unie. Totez plati mozna jeste vice pro potravinarsky prumysl, pokud se ovsem nejedna o dcerinne podniky zapadnich spolecnosti.

Predkladana studie rovnez odhaduje narust poptavky po potravinach az do roku 2010. Ta poroste v ZSVE-10 mnohem silneji nez tomu bude v zemich soucasne Evropske patnactky. Pokud zustane zachovan nynejsi system SZP, budou ZSVE-10 absorbovat vice zemedelskych prebytku s EU-15 nez je tomu doposud. Zruseni celnich barier mezi EU-15 a ZSVE-10 a soucasne jednotne rozsireni vnejsiho celniho rezimu na celou EU-25, pripadne pozdeji na EU-27, povede ke zmenam toku zbozi. Studie odhaduje mozny rozsah techto zmen, ktere nebudou pro EU-15 ci pro Rakousko samotne ani dramaticke ani nepriznive. Dulezitou roli v budoucim vyvoji zemedelstvi soucasne Evropske patnactky vsak sehraje vysledek jednani Svetove Obchodni Organizace (WTO), ktery je doposud velmi nejisty. Pokud by se jejich vysledek ve sve podstate omezil pouze na preferencni cla, byl by jejich dopad na zemedelstvi Evropske Unie minimalni. Daleko zavaznejsi dopady na evropske zemedelstvi lze ocekavat v pripade zmen smenneho kursu spolecne evropske meny Euro. Nekolik let silne evropske meny by melo samozrejme znacny dopad i na zemedelstvi. Takto videno, rozhodnuti ktera padnou ve Frankfurtu mohou ovlivnit vyvoj zemedelstvi daleko dramaticteji nez rozsireni Evropske Unie.