Agris.cz - agrární portál

Martin Mařík: Vývoz levných surovin kazí agrární obchod

16. 2. 2004 | Hospodářské noviny

Záporné saldo má dvě příčiny - převažující vývoz levných zemědělských surovin a způsob prodeje na zahraničních trzích. Výsledky zahraničního zemědělského obchodu nabízejí stále truchlivější obrázek. V roce 2001 činilo záporné saldo dvacet miliard korun, loni to už bylo přes 25 miliard. A po vstupu do Evropské unie převládne dovoz nad vývozem podle odhadů už o třicet miliard korun.Samo o sobě není záporné saldo tragédií. Některé země prostě nemají podmínky či důvody k tomu, aby byly exportéry obilí, mléka či dalších surovin a potravin. A české země nevykázaly kladné saldo od roku 1919 (pravidlo potvrdila výjimka roku 1993, zkreslená ovšem kvůli dělení federace).V období po roce 1990 se dokonce zlepšila i relace mezi dovozem a vývozem oproti době, kdy vládl komunistický režim. Takzvaný stupeň krytí dovozu vývozem byl tehdy kolem čtyřiceti procent, v posledních letech je už kolem 65 procent.Ale přesto je rostoucí schodek varovný. Napovídá, že vstup na trh rozšířené unie nebude jednoduchý. Záporné saldo má totiž Česko právě se zeměmi patnáctky. To svědčí o tom, že v něčem za vyspělou Evropou zaostává.Klíčové jsou přitom dva důvody. V prvé řadě je to převažující vývoz levných zemědělských surovin. Například sušeného mléka nebo másla místo dražších sýrů - čili finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Na podporu vývozu levných přebytků přitom stát dává velké peníze. Třeba loni šlo na subvence exportu mléka a másla kolem 2,5 miliardy korun.Stát také loni dotoval prodělečný vývoz obilí.. "Lepší ale bylo obilí v republice zkrmit a pak třeba podpořit export masa nebo drůbeže," kritizuje postup státu například Zdeněk Jandejsek, ředitel společnosti Rabbit, jedné z největších agropotravinářských firem v zemi.Unie přitom postupuje právě opačně. Snaží se podporovat vývoz finálních výrobků. I svůj trh před nimi brání cly víc než před surovinami.Česko ovšem leckdy více chrání své zemědělce než potravináře. Brání se vysokým clem například dovozu řepky olejné, ale importu olejů už ne.Druhou hlavní příčinou, proč se agroobchodu nedaří, je způsob prodeje na zahraničních trzích."Naši podnikatelé nejsou schopni se při prodeji sjednotit, takže si před velkými cizími odběrateli konkurují i mezi sebou. Neznají pořádně trh, proto musí jít pod cenu," říká Petr Tuček z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Potvrzuje přitom, že na mezinárodním agrárním trhu je trvalý přebytek nabídky - takže naučit se dobře obchodovat je naprosto nezbytné.


Zdroj: Hospodářské noviny, 16. 2. 2004





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 14:02