V EU si asi polepší chov skotu na lukách;riziko u prasat, drůbeže

Chov skotu na trvalých travních porostech a pěstování cukrovky a olejnin by měly patřit mezi odvětví zemědělské výroby, která si po vstupu do Evropské unie nejvíce polepší. Rizika mohou čekat naopak producenty prasat a drůbeže, možná i pěstitele brambor a krmného obilí, řekl na dnešní konferenci Zemědělství v evropských souvislostech ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Zemědělské podniky by se měly v EU v průměru dočkat zlepšení. Nejvíce by se to mělo týkat velkých farem, které budou v méně příznivých oblastech chovat na lukách a pastvinách skot v nízké hustotě.

Tento typ podniků vyšel v propočtech ekonomů jako pomyslný vítěz. Výzkumný ústav přitom v modelových kalkulacích počítá vedle růstu agrárních dotací také se zdražováním ceny práce, půdy a dalších vstupů zemědělské výroby. Dotace se zemědělcům zvýší, ale podle Douchy mohou částečně odplývat jinam, zejména vlastníkům půdy. Ve vyspělých zemích končí v rukou majitelů obhospodařované půdy 50 až 75 procent přímých plateb. V Česku toto riziko zvyšuje vysoký podíl pronajaté půdy. Zemědělci na ní hospodaří asi z 90 procent, zatímco v EU je tento podíl zhruba poloviční. Přesto by prosakování dotací ze zemědělství v tuzemsku alespoň zpočátku tak vysoké být nemělo.

Bariérou je nerozvinutost trhu s půdou a nevědomost vlastníků pozemků. Zmírnění tohoto jevu by mohla přinést zákonná úprava nájmů zemědělských pozemků a oddělení podpor od produkce, což schválila v reformě společné zemědělské politiky Evropská unie. Česká republika má v současnosti připravenou novou agrární koncepci pro následující roky. Podle Douchy vychází z celosvětových, evropských i domácích problémů agrárního sektoru. Musí se přitom pohybovat v mantinelech vymezených reformou společné zemědělské politiky, dodal. Mezi její základní cíle patří konkurenceschopnost zemědělství založená více na kvalitě, bezpečnosti potravin a mimoprodukčních funkcích.

Dále koncepce sleduje udržení zaměstnanosti a životní úrovně zemědělských domácností, ohleduplnost k životnímu prostředí a orientaci na nepotravinářské užití zemědělské produkce. Reformu společné zemědělské politiky přijala EU v loňském roce. Mimo jiné je založena na částečném oddělení plateb od produkce a větším důrazu na rozvoj venkova, a dále na kvalitu a životní prostředí. Podle ředitele odboru obchodní politiky a zemědělství ministerstva zahraničních věcí Petra Blížkovského je výchozí situace v Česku dobře nastavena pro budoucí směřování společné zemědělské politiky EU. ČR totiž již nyní dává do venkovského rozvoje větší podíl podpor než unie.