Zašantročit dotace? Narazíte.

Peníze, vyplacené zemědělcům ze společné unijní kasy, bude Brusel pečlivě hlídat. Zašantročené dotace vymůže zpět, i kdyby mělo jít jen o drobné částky. Letos poprvé začnou čeští zemědělci čerpat dotace z unijních zdrojů. Spolu s penězi z Bruselu přijde i platební kultura, jakou u nás dosud neznáme. Za nesrovnalosti v hospodaření i v účtech čeká příjemce dotací krácení podpory o jedno procento každý den. Když si nedá věci do pořádku do dvaceti dnů, podpora se mu zamítne."Případy, v nichž půjde o více než čtyři tisíce eur, tedy zhruba 120 tisíc korun, budeme muset hlásit do Bruselu," říká ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jan Höck. "Odtud se hlášení dostane na stůl Úřadu pro potírání korupce OLAF, který bude sledovat, zda se v Česku dlužná částka vymáhá a zda byla případně podána žaloba," upřesňuje Höck potíže, které čekají neoprávněné příjemce dotací.Právě intervenční fond se má stát základem agrární Platební agentury, která bude spravovat zemědělské dotace. Instituce, o jejímž právním zakotvení rozhodla začátkem února Poslanecká sněmovna, bude zemědělcům poskytovat přímé platby. Na ty Unie letos Česku poskytne 5,6 miliardy korun, dalších 5,2 miliardy poskytne státní rozpočet. Peníze z národních zdrojů budou sloužit k částečnému dorovnání podpory, která pro nově přijaté země činí v prvním roce přistoupení jen čtvrtinu toho, co berou současní členové EU. O přímé platby budou moci zemědělci žádat už od 15. května.PRVNÍ PENÍZE z unijních zdrojů začnou do Česka přicházet až začátkem prosince, protože Brusel zásadně vyplácí podpory zpětně. Platby z národních zdrojů však budou moci zemědělci čerpat už v průběhu tohoto roku, což má pro jejich existenci klíčový význam. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase mají také farmáři možnost do konce dubna požádat o překlenovací úvěr, aby finančně zvládli jarní práce a nákup krmiva pro hospodářská zvířata.Vliv na výši přímých plateb z Bruselu bude mít i vyvoj kurzu koruny k euru. Česká republika není členem měnové unie, Platební agentura proto bude účtovat i platit v korunách."Vychází se z pohybu koruny k euru od ledna do června. Kurz však nebude určovat ČNB, ale stanoví ho Evropská centrální banka a bude pak platit celý následující rok," uvedl Jan Höck.Budoucí Platební agentura má v současnosti 580 pracovníků, podle Höcka by se jejich počet měl rozšířit až na 700 lidí. Například maďarská agentura začíná s 1100 pracovníky. Některé činnosti agentura přenese na další státní instituce, jako je veterinární či rostlinolékařská správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Tyto instituce mají potřebné laboratorní vybavení a vyškolené odborníky.VĚTŠINU PRÁCE Platební agentury, zhruba 70 procent, zabere kontrola toho, zda jsou hlášení zemědělců pravdivá a zda si vyplacené peníze zaslouží."Pomoci by nám měli i celníci, nad vším samozřejmě bude bdít Nejvyšší kontrolní úřad," podotýká Jan Höck.Agentura ponese odpovědnost také za dodržování kvót zemědělské produkce dohodnutých s Unií. Práci v terénu bude mít na starosti sedm regionálních pracovišť s asi 350 lidmi.UNIJNÍ SUPERVIZE nad přímými platbami bude tvrdá, uvážíme-li, že se bude zajímat o částky v řádu několika stovek tisíc korun. Jen zdánlivě jsou bezvýznamné. Ze zjištění Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) vyplývá, že právě na takovou výši podpory může dosáhnout typická zemědělská farma v podhůří nebo na Vysočině."Podnik o výměře 108 hektarů s 51 kusy skotu, z toho dvaceti dojnicemi s roční produkcí 72 a půl tisíce litrů mléka může získat asi 300 tisíc korun," vypočítává pracovník VÚZE Ivan Foltýn. "Na různých podporách podnik dosud získával asi 174 tisíc korun ročně. V roce 2005 to bude 350 tisíc korun a v roce 2006 už 400 tisíc Kč," vypočítává Foltýn finanční přínos z členství v Unii. Z jeho slov vyplývá, že zemědělský podnik si polepší proti současné situaci i při redukované výši přímých plateb.POZORUHODNÉ JE, že samotný intervenční fond má s platební morálkou svých klientů problémy. Jan Höck přiznává, že pohledávky zmíněné instituce dosáhly půl miliardy korun. Jde o zálohy, v minulosti vyplacené na intervenční nákup zemědělských přebytků a jejich vývoz do zahraničí. Firmy však v některých případech zboží nedodaly a vyvezly ho pouze fiktivně."Vypáčit z dlužníků tyto částky se zřejmě nepodaří, protože firmy mezitím zanikly," uvedl Höck. V budoucnu by se podobná praxe neměla opakovat, protože Unie podobné podvody monitoruje a eviduje. Tok dotačních peněz podrobně zkoumá také Evropský účetní dvůr.JEŠTĚ VĚTŠÍ BŘEMENO pohledávek za sebou vleče Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Podle mluvčího této instituce Tomáše Vyšohlída to jsou asi tři miliardy korun."Některé pohledávky vymáháme soudně, jiné prodáváme specializovaným firmám nebo jsme je postoupili Konsolidační agentuře," uvedl s tím, že podrobnosti nelze zveřejňovat.PGRLF poskytuje zemědělcům záruky za úvěry, anebo dotuje úroky z úvěrů. NKÚ v roce 2000 Fondu vytýkal, že podpořil účelově založené firmy, které se zemědělstvím neměly nic společného, anebo dotoval nadsazené bankovní úroky až do výše 24 %. Po personální výměně ve vedení PGRLF se podmínky pro podpory zpřísnily.V současné době PGRLF zahájil podporu bankovních úroků z úvěru na nákup nestátní zemědělské půdy, na kterou letos Ministerstvo zemědělství hodlá uvolnit půl miliardy korun. "Nás se unijní kontroly nedotknou, protože nebudeme pracovat s penězi z Bruselu, ale jen s prostředky ze státního rozpočtu," uvedl Vyšohlíd.Pozemkový fond, který má na starosti privatizaci státní zemědělské půdy a majetku, eviduje pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 2,4 miliardy Kč. Z toho 1,9 mld. je přihlášeno v konkurzním řízení nebo je Fond vymáhá v probíhajících žalobách. V současnosti vede Pozemkový fond asi dva tisíce soudních sporů.