Pěstitelé využili poslední možnost k podporovaným výsadbám vinic

Poslední možnost k finančně podpořené výsadbě vinic před vstupem do Evropské unie využili vinohradníci na celkové ploše 1690 hektarů. V zákonném termínu od 1. ledna do 15. února se u Vinařského fondu sešlo 542 žádostí o podporu, což bylo o čtyřicet více než za celý loňský rok. Řekl to dnes sdělil ředitel fondu Jaroslav Machovec.Podle něj lze předpokládat, že skutečně vysazená plocha bude menší, než o jakou vinohradníci zažádali. "O kolik, to ukáže až jaro," vysvětlil ředitel. Očekávaná celková plocha registrovaných vinic ke vstupu země do Evropské unie by ale mohla dosáhnout asi 15 600 hektarů. Jen v loňském roce, kdy vinohradníci finišovali, vysadili s podporou Vinařského fondu a spolu s dotacemi programu restrukturalizace ministerstva zemědělství přes 1522 hektarů.V roce 2003 podali pěstitelé vinné révy na fond žádosti o podporu na výsadbu celkové viniční plochy 1471,7 hektaru. Celkem 1236,5 hektaru pak vysadili podle skutečných fyzických inventur. "Je vidět, že poslední možnosti výsadby se řada pěstitelů snaží ve velké míře využít," doplnil Machovec.Vinařský fond obdržel dále v zákonném termínu 195 žádostí o podporu propagace a odbytu vín. Z toho 110 z nich se týkalo účasti na mezinárodním vinařském veletrhu Vinex v Brně a akce Víno a destiláty v Praze. Na základě dalších vypsaných okruhů podali vinaři dalších 83 žádostí o finanční podporu. Poté, co země vstoupí do EU a další výsadba vinic již nebude možná, přejde Vinařský fond zcela na podporu marketingu oboru. Ročně by měl mít k dispozici zhruba 50 milionů korun.Náměstek jihomoravského hejtmana Antonín Kment připomněl, že vinohradnictví se dostalo ze stagnace první poloviny devadesátých let, kdy plochy vinic poklesly až k 11 000 hektarů. Kraj přitom považuje vinařství a vinohradnictví za jeden z významných zdrojů pracovních příležitostí, zejména na venkově.