Snižte náklady a spolupracujte, říká Čuba

Vizi bývalého slušovického bosse o nezbytnosti zvětšování zemědělských firem vítá řada agrárních podnikatelů

Velkovýroba bez důrazu na ekologii se nakonec nevyplatí, říkají farmáři.

České zemědělství může snížit výrobní náklady o třetinu, a pokud budou podnikatelé více spolupracovat, obstojí v konkurenci. Jinak spolu s celou EU zanedlouho podlehnou levnějšímu dovozu z USA.

To je jádro vize, kterou nabízí bývalý šéf JZD Agrokombinát Slušovice, nejvýznamnějšího zemědělského podniku totalitní éry, František Čuba. Významná část agrárních podnikatelů s ním souhlasí.

»Naše zemědělství skutečně potřebuje tuto výraznou změnu, pokud chce přežít,« tvrdí prezident Agrární komory Václav Hlaváček. »Je to jasná cesta pro náš obor,« hodnotí Čubovy radikální představy i Zdeněk Jandejsek, držitel titulu Podnikatel roku 2001 a šéf agropotravinářské firmy Rabbit.

Čuba v rámci Československé společnosti pro moderní zemědělství razí názor, že obor se musí přizpůsobit systému amerického zemědělství. »Vyrábíme příliš draho.

Abychom produkci zlevnili, musí se zemědělci spojovat v družstva, která budou nejefektivněji dělat za své členské firmy některé práce,« uvedl minulý týden Čuba.

Ušetřit 30 procent nákladů lze podle něj hlavně změnou systému polních prací, uplatněním množstevních slev na nákup agrochemikálií, zefektivněním chovu skotu, vlastní výrobou krmných směsí a společným využíváním strojů. »Určitě můžeme výrazně snížit náklady hlavně v rostlinné výrobě, připouští ředitel AGRO Jesenice Josef Kubiš.

»My už příliš náklady nesnížíme, díky velkochovům je většina našich firem srovnatelná s úspěšnými firmami v zahraničí,« tvrdí předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba, jenž také v čele družstva Centroodbyt prosazuje zvýšení výkupních cen prasat.

Zemědělci souhlasí i s Čubovým názorem, že se mezi ně a výrobce hnojiv nebo krmiv vklínily tzv. vytěžovací podniky - firmy, které hnojiva jen překupují či krmiva pouze míchají z agrárních surovin, a přitom na rolnících tento zbytečný mezičlánek vydělává.

»Je skutečně v našem zájmu, abychom tyto služby získali do vlastních rukou a nenechali se odírat,« říká Hlaváček. Ale zde už jiní podnikatelé vidí rozpor mezi vizí a skutečnými možnostmi. Čuba totiž vyzývá k tomu, aby se podniky propojily. »Vytvoří družstvo, takzvaný Krmivářský monopol. V jeho rámci budou firmy v příhodných podmínkách na jižní a střední Moravě pěstovat kukuřici, monopol ji vykoupí a po vyrobení krmných směsí poskytne členům pro výkrm zvířat,« předpokládá Čuba.

Podnikatelé se však do takové spolupráce nehrnou. »Sedláci prostě už z tradice chtějí být samostatní,« uvedl Kubiš.

Jandejsek nepovažuje zatím za schůdnou specializaci, jíž by se členové takového velkého družstva - monopolu museli podřídit. »Do budoucna je to určitě správné, ale i my jsme zatím od takového záměru upustili. Dokud nemají u nás firmy větší ekonomickou stabilitu, tak si nemohou dovolit vsadit na riziko specializace,« vysvětluje.

Kriticky se k záměrům dosavadní zemědělskou velkovýrobu v zemi ještě dál prohlubovat staví Asociace soukromého zemědělství. Její tajemník Michal Pospíšil připomíná prérie v Iowě nebo Idahu zničené velkovýrobou. »Do ekonomiky je pak nutné započítat i obrovské náklady na záchranu zničené krajiny. Kvůli erozi na velkých lánech je tak u nás ohrožena třeba právě jižní Morava, « uvedl.

Zásady přeměny českého zemědělství na obor schopný konkurence

- Rolníci sníží výrobní náklady o 30 procent

- Zemědělci budou kupovat hnojiva a další agrochemikálie ve velkém přímo od výrobců

- Zemědělské podniky budou samy vyrábět krmné směsi

- Agrární podnikatelé budou zakládat společná družstva pro efektivní pěstování plodin, zpracování a prodej produkce

Zdroj: Československá společnost pro moderní zemědělství