MZe: Menší obce se budou muset při výstavbě čistíren sdružovat

Menší obce se budou muset sdružovat v projektech na výstavbu čistíren odpadních vod, aby dosáhly na peníze z Evropské unie. U tzv. kohezního fondu, který by se měl na financování významně podílet, je totiž limit na jednu akci nejméně deset milionů eur (330 milionů Kč). Na semináři k vodárenství po vstupu do EU v Poslanecké sněmovně to řekl vrchní ředitel sekce vodního hospodářství MZe Pavel Punčochář. Splnění požadavků EU na ochranu životního prostředí si v oboru vodovodů a kanalizací vyžádá podle odhadů investice zhruba za 75 miliard korun.

Na této sumě by se podle představ MZe měly podílet z jedné třetiny až 40 procent fondy EU, zejména kohezní fond, méně pak strukturální fondy. Kohezní fond bude vyžadovat sdružování obcí, aby byl splněn minimální limit investice. Tuzemským problémem je totiž to, že u části vodohospodářské infrastruktury se projevuje značná roztříštěnost vlastnictví, uvedl Punčochář. Další přibližně třetinu nákladů by měl nést stát, přičemž se podle Punčocháře uvažuje i o půjčce od evropské bankovní instituce. Asi třetina nákladů by pak měla zbývat na obce a investory z řad provozovatelů vodáren.

Podle předsedy Svazu měst a obcí Oldřicha Vlasáka je současná hodnota vodohospodářské infrastruktury v Česku odhadována asi na 70 miliard korun, takže požadované investice se v podstatě rovnají úplné obnově majetku. V oboru se přitom projevuje vedle roztříštěnosti často malá efektivnost hospodaření, vysoké fixní náklady a klesající spotřeba vody. Vodné a stočné je jediným zdrojem výnosů, ale jde o cenu sociálně citlivou.

Z pohledu obcí zřejmě cena vody bude muset vzhledem k závazkům vůči EU stoupnout. Právě obce totiž ponesou případné sankce za neplnění ekologických norem. Podle předpisů EU musí mít mimo jiné obce nad 2000 obyvatel odkanalizování a čistění odpadních vod. Města nad 10.000 obyvatel musí odpadní vody přiměřeně čistit od dusíku a fosforu.