Nadšenci usilují o rozšíření oskoruší

Asi tisícovka lidí zamířila v sobotu odpoledne do kulturního domu ve Strážnici, aby ocenila strom, jenž se od loňského roku pyšní titulem Strom Slovácka. Den oskoruší byl již třetí. Svátek stromu získává stále větší ohlas u obyvatel regionu, vždyť oproti loňským asi 600 návštěvníků do kulturního domu dorazilo na tisíc lidí. Nejeden z nich si domů odnášel organizátory akce nabízenou sazenici oskoruše.

Velký zájem byl samozřejmě o degustaci pálenek vyrobených právě z plodů oskoruší. Pořadatelé jich předložili k degustaci 151. Cenu za nejlepší oskorušovici získala Karolína Smějová ze Strážnice. V destilát proměnila plody dvou stromů zdobících rodinnou vinici.

"Oskoruše lze využít pro výrobu bylinných léčivých čajů. Ostatně léčivé účinky mají i pálenky z nich," řekl Právu Vít Hrdoušek, který se o pořádání akce významně zasloužil. Odborníci doporučují především směs pálenky s medem a bylinami jako prevenci proti nachlazení, strom lze využít ale i jako zdroj antirevmatik. "Mě oskorušovice chutná i bez medu. To je ta pravá medicína," řekl jeden z mnoha návštěvníků, kteří využili možnost degustace pálenky.

Strom Slovácka zabodoval také v celostátní soutěži Strom roku, kde oskoruši patří třetí místo. "Byl to vždy vzácný strom. Chutná zvířatům a tak byly jeho porosty v minulosti zdevastovány právě zvěří. Proto je nutné mu pomoci a proto také chceme oslovit lidi, aby oskoruše sázeli a rozšiřovali je. Bývaly k vidění v celé oblasti od Otrokovic po Pálavu a tam bychom je také chtěli přednostně vrátit," doplnil Hrdoušek. Právě obliba u zvěře ale nutí zajistit sazenici proti okusu. Odborníci uvádějí, že je nutné kmen chránit až do výšky půldruhého metru.

"Oskoruše patří mezi stromy s vůbec nejtvrdším dřevem. Materiál lze použít na výrobu módních doplňků, které jsme tady také ukázali," dodal Hrdoušek. Šaty pocházely z dílny žáků místního učiliště, kteří je ozdobili doplňky z oskorušového dřeva.

Jeřáb oskeruše je stromem rostoucím spíše ojediněle než ve shlucích a rozsáhlejších souvislých porostech. Na Slovácku jí nejčastěji říkají oskoruše, případně také oškoruše. Nemálo exemplářů, které v otevřeném terénu dorůstají 15, v lese až 30 metrů, je až 400 let starých. Doma je strom v jihovýchodní Evropě a severní Africe. Jih Moravy je na pokraji zeměpisného výskytu stromu.