Vína bude na trhu víc. Lepších i levnějších

Spotřeba vína v tuzemsku je nyní kolem šestnácti a půl litru na osobu za rok. V sousedním Rakousku se však ročně vypije téměř dvojnásobek.

Litr kvalitního vína od tuzemského výrobce za šedesát korun, známé značky z Francie nebo Španělska za podstatně nižší ceny než dosud. Navíc daleko větší výběr levnějších známkových a kvalitnějších jakostních vín jak v obchodech, tak ve vinotékách nebo restauracích.

Tak to bude vypadat na tuzemském trhu s vínem po vstupu země do Evropské unie. To vše bude mít vliv na spotřebu vína v Čechách a na Moravě, která podle odborníků stejně jako v několika uplynulých letech dál poroste.

Ceny dovážených vín a také jejich nabídku totiž zatím drží třicetiprocentní celní ochrana, ta vstupem země do Evropské unie zmizí. A snížení cen dovozových vín bude tlačit na domácí producenty. Znalci proto předpokládají, že cena kvalitních tuzemských vín by měla klesnout o deset až dvacet procent.

Evropští producenti vína se už přitom na vstup na trh vstupujících zemí do unie několik měsíců připravují. Pořádají ochutnávky a začínají se svou nabídkou objíždět hotely a restaurace.

Spotřeba vína v Česku roste o pět procent ročně

»Český trh považujeme za nesmírně perspektivní. Máme pro naše vinaře připraveny veškeré potřebné podklady pro to, aby uspěli. Zahájili jsme už také jednání, co se týká dodávek do gastronomie,« uvedla na nedávno konaném veletrhu Vinex v Brně manažerka rakouského Vinařského marketinkového fondu Marion Reinbergerová. Proto se rakouské vinařské firmy v nebývale velkém počtu představily na veletrhu Vinex. Zahraniční producenti totiž vědí, že v Česku i v dalších přistupujících zemích je dost prostoru pro další expanzi.

V Čechách a Moravě se nyní vypije šestnáct a půl litru vína na osobu a rok, v sousedním Rakousku je to však dvakrát více a obdobná situace je i v dalších evropských zemích. A to spotřeba vína na rozdíl třeba od tvrdého alkoholu v tuzemsku roste asi o pět procent ročně a lidé kupují stále kvalitnější vína.

Tuzemští vinaři přitom dokáží uspokojit pouze asi pětatřicet procent potřeb trhu a jejich podíl ani po vstupu země do unie nepůjde nijak výrazně nahoru.

»Počítáme, že spotřeba poroste a pro zahraniční producenty je tu proto dostatečný prostor pro Jejich expanzi,« řekl předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Jiří Sedlo.

Nejtvrdší konkurence a také nabídka bude ve středně kvalitních vínech, která by měla stát do stokoruny za láhev. Velkou roli v konkurenčním boji sehrají podle obchodníků velké prodejní řetězce, které se zaměřují právě na středně drahou produkci. Hypermarkety a supermarkety se po vstupu do unie nebudou muset obracet na dovozce s licencí a do velkých obchodů se tak může dostat zcela bez problémů víno nakoupené přímo u výrobců v západní Evropě s výrazně nižšími cenami.

Připraveni jsme dobře, tvrdí tuzemští vinaři

Čeští a moravští vinaři se sice po vstupu do unie dostanou pod silný cenový tlak, ale věří, že si své zákazníky udrží. Asi nejhůře na tom budou ti, kteří se specializují na výrobu levných stolních vín v krabicích nebo petláhvích. Stejně jako v celé Evropě totiž do obchodů přijdou španělská, portugalská nebo italská stolní vína, která jsou na jednu stranu levnější, na druhou pak o stupeň kvalitnější než tuzemská produkce.

»Výrobci, kteří investovali a vyrábějí kvalitní vína, se podle mě nemusí bát. Naše produkce se třeba té rakouské vyrovná, navíc nabízíme širší sortiment bílých i červených vín,« řekl předseda Zemědělského družstva Sedlec na Břeclavsku Jan Hajda. Tlak na cenu a kvalitu přesto povede ke slučování menších vinařů, kteří budou společně investovat do potřebných technologií. Podobná družstva vznikala i v Rakousku a Německu vinaři z jedné vesnice tak využívají společně zakoupené technologie. V zemi je nyní přes dvanáct tisíc registrovaných vinařů, jejich počet nespíš mírně klesne.

Tuzemské vinaře navíc čeká slučování roztříštěných viničních tratí. V zemi je jich nyní přes dva tisíce, ale jejich počet se sníží asi o třetinu. Trať musí být u přívlastkových vín uvedená ze zákona i na etiketě láhve. V rozšířené Evropské unii lze zpracovávat produkci hroznů na víno jen z těchto označených tratí a na jejich plochu například získávají vinaři v Rakousku podporu ze strukturálních fondů.

Další změnou, kterou vstup země do Evropské unie přinese, je výhodné prodloužení prodeje burčáku o dva týdny a také rozšíření nabízeného sortimentu o aromatizované vinné nápoje nebo nízkoalkoholické víno.

Otevření trhu s vínem zákazníkům prospěje

Zkušenosti z Rakouska, tedy ze země s podobnými podmínkami pro pěstování vína, jaké jsou v tuzemsku, přitom dokládají, že po jeho vstupu do Evropské unie v roce 1995 se situace na trhu s vínem zlepšila jak pro zákazníky, tak pro místní vinaře. Dovoz vína do Rakouska se sice zvedl za tři roky o dvě stě tisíc hektolitrů, rakouští vinaři si ale svůj podíl na domácím trhu udrželi a podařilo se jim zvýšit velmi výrazně vývoz - za šest let až dvaapůlkrát.

Tuzemští vinaři zatím ale příliš neuvažují o nějakém výrazném průniku na trhy Evropské unie. S moravskými víny se tak spíše setkají zákazníci ve střední a východní Evropě, kde tuzemské produkci budou konkurovat také vína z Maďarska. »Prioritní bude udržení tuzemského trhu. Je asi zbytečné se snažit výrazněji proniknout na trhy s vyspělou vinařskou tradicí, jako je třeba Francie nebo Itálie. Vývoz by se měl zaměřit spíše na země, kde dosud spotřeba vína výrazně roste, jako jsou země v Pobaltí, Rusko nebo Polsko,« řekl tajemník Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martin Puček.