Pěstitelé chmele zahájí na konci března jarní práce

Stavbu a údržbu chmelnic vystřídají za dva týdny jarní práce. Pěstitelé nových hybridních odrůd chmele zahájí koncem března řez, který slouží k regulaci vegetační doby rostlin. V případě nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku začnou práce ještě o týden později, řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. Pěstitelé letos chmelem osázeli asi 6000 hektarů, tedy přibližně jako loni. "Po řezu následuje natahování drátků. Drátkuje se už ale na chmelnicích s novou výsadbou, na níž se řez neprovádí. Takových rostlin je však zanedbatelný počet," uvedl Rosa.

V loňském roce chmelaři sklidili 5526,8 tuny chmele, což je meziročně propad o 14 procent. Výnos dosáhl 0,93 tuny z hektaru, zatímco v roce 2002 to bylo o 0,15 tuny z hektaru více. Zhoršené výsledky ovlivnily především loňská tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele. Vážné škody způsobila navíc i ničivá vichřice, při níž padlo přes 130 hektarů chmelnic, dalších 200 hektarů poničilo krupobití. Po předloňském poklesu tržeb o 150 milionů korun v důsledku silné koruny tak čeká chmelaře další těžké období.

Problémy způsobují chmelařům i nízké výkupní ceny, které se pohybují kolem 135.000 korun za tunu usušeného chmele. "Cena českého chmele v posledních deseti letech padá, a tato plodina se proto už v žádném případě nedá nazývat zeleným zlatem. V roce 1992 se průměrná cena pohybovala kolem 190.000 korun za tunu, v současné době už nepokrývá ani výrobní náklady," řekl dříve Rosa. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.