Chmelaři chtějí zachovat po vstupu do EU produkci asi 6000 tun

Domácí produkce chmele by měla po vstupu do Evropské unie zůstat zhruba na současné úrovni kolem 6000 tun ročně. Také plochy by se měly udržet na nynějších 6000 hektarů. Na setkání s novináři to řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Česko bude v EU druhým největším producentem chmele po Německu. Domácí pěstitelé se ale potýkali s tím, že plodina byla kvůli propadu cen poslední léta ztrátová. Chmelaři dostanou dotace na pěstování asi 6500 korun na hektar, což ale nedosáhne výše u evropských konkurentů.

"Bohužel ani tato podpora neudělá v objemu tolik, kolik pěstitelé dostávali na obnovu chmelnic z našich místních dotací," uvedl Pázler. Dotace na obnovu by proto chtěli obnovit. Téměř 50 procent chmelnic je totiž starších než 15 let, které představují určitou kritickou hranici. Rentabilita pěstování by se podle Pázlera měla v EU zlepšit vzhledem k novým podporám na pěstování. V posledním období dostávali zemědělci z koruny vložené do chmele v lepším případě zpět 97 haléřů. Cílem pěstitelů je do budoucna mírně zvednout produkci z hektaru, aby se zlepšila ekonomika pěstování.

V uplynulých letech s podařilo v tuzemsku zastavit propad ploch chmele, který byl způsoben světovou nadvýrobou v letech 1996 a 1997. Posledních pět roků je výměra stabilizovaná. Zhruba 80 procent domácí produkce chmele se vyváží a 20 procent se spotřebuje v tuzemsku. Loni plodina z tuzemska putovala do 32 zemí.