Ministerstva mají přes tisíc euroúředníků

Přesně měsíc před tím, než Česko do unie vstoupí, mají centrální úřady přes tisíc eurokratů - tedy lidí vyčleněných výhradně jen na problematiku EU. Nepřímo se jí pak ve většině resortů zabývá téměř osmdesát procent všech zaměstnanců. Prakticky všichni už také museli projít školením, v němž dostali alespoň základní informace o fungování unie.

Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu HN, jehož cílem bylo zjistit, jak se ministerstva vypořádala se zákazem přijímat další zaměstnance. Ten vyhlásila loni v červnu vláda, ačkoli ministr zahraničí Cyril Svoboda spočítal, že stát potřebuje dalších nejméně osm set euroúředníků - jinak budou zemi utíkat peníze z unijních fondů. Kabinet však rozhodl, že úřady mají evropské specialisty hledat mezi svými lidmi, anebo část stávajících úředníků propustit a nahradit je novými.

Po necelém roce je zjevné, že kabinet ve svém nařízení nebyl důsledný: mnohá ministerstva si právě kvůli blížícímu se vstupu do unie vymohla výjimky a další lidi přijala.

Počet specialistů na EU v centrálních úřadech je ovšem i tak o něco nižší než třeba na Slovensku. Podle informací deníku Pravda přijala během posledního roku tamní ministerstva navíc tisíc sto nově vyškolených lidí. Polsko, největší z přistupujících států, si ve státním rozpočtu vyhradilo peníze na dvojnásobek eurokratů.

V Česku posílila zejména ministerstva zemědělství a pro místní rozvoj - klíčové resorty pro přijímání evropských peněz.

Ministerstvo zemědělství má tak například od letošního ledna nových 229 míst ve Státním zemědělském a intervenčním fondu, který má spravovat evropské peníze ze společné zemědělské politiky.

Na Ministerstvu pro místní rozvoj pracovalo vloni dohromady 416 lidí, letos má resort 510 zaměstnanců. Výhradně evropskou agendou se zabývá 142 osob, vloni jich bylo 57. Většina "nováčků" nastoupila do odborů, které souvisejí se správou, kontrolou a využíváním pomoci ze strukturálních fondů EU.

Evropská komise ostatně ve svých hodnotících zprávách Česko několikrát varovala, že pokud země na tuto agendu nenabere více lidí, peníze z fondů neuvolní.

Pětaosmdesát nových lidí jsou většinou čerství absolventi vysokých škol se zaměřením na evropskou problematiku, jen minimum je z vlastních zásob. "Hledali jsme mezi našimi lidmi, protože jsme vloni některé odbory, které nesouvisely s evropskou agendou, zrušili," říká Petr Dimun z Ministerstva pro místní rozvoj. "Zaměstnanci, kteří nebyli schopní splnit kvalifikační předpoklady, museli odejít."

Kvůli euroúředníkům se propouštělo i na ministerstvu školství - i tak má dnes resort o dvacet zaměstnanců víc než před rokem. "Vymohli jsme si výjimku - ještě vloni v lednu pracovali v odboru evropské integrace pouze tři úředníci," podotýká Lubomíra Černá z tiskového odboru ministerstva školství.

O místo v resortu přišli zejména důchodci, které nahradili absolventi škol. "Důchodci mají smlouvy na dobu určitou. Tyto smlouvy jsme neprodloužili," uvedla Černá.

Pracovníci ministerstev se shodují, že shánět nové úředníky nebylo a není jen tak. "Stále ještě máme některá místa neobsazená. Odborníkům často chybějí jazykové znalosti," tvrdí Kateřina Prejdová z ministerstva práce.

Pokud je někdo odborně zdatný, rozumí právu a zvládá cizí jazyky - a právě o takové lidi mají resorty zájem - úřady ho nedokážou zaplatit.

"Nám chybějí experti pro oblast evropské legislativy. Je velmi těžké takové odborníky do státní sféry nalákat - a pak ještě udržet," připouští Dimun.

Státem vyškolení experti odcházejí pracovat nejen do privátních poradenských firem, ale také pro evropské úřady, které od května potřebují 500 úředníků z Česka. Řada odborníků už odešla za lepším platem a jistým kariérním postupem například i z české mise v Bruselu.