Představenstvo PSPaC k udělení pokut Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

V tomto týdnu vzrušilo podnikatele z pekárenského oboru oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o udělení vysokých pokut třem pekařským firmám, a to Delta pekárnám, Odkolku a Penamu. Jejich celková výše je vyšší, než byly (později stažené) pokuty společnostem prodávajícím pohonné hmoty a jde tedy o historicky nejvyšší udělenou pokutu Úřadem v poměru k dosahovanému obratu. Představenstvo Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR upozorňuje na to, že Delta pekárny a Odkolek nejsou členy našeho svazu. Záležitost se však bezprostředně týká celého oboru, který navenek zastupujeme. Doplňujeme proto důvody, na jejichž podkladě představenstvo tak kategoricky postup Úřadu odsoudilo ve svém prohlášení ze dne 31.3.2004.

Nechápeme postup Úřadu zvláště po tom, co si od našeho svazu vyžádal stanovisko ke zvýšení cen a k jejich vývoji od r. 1995. Předložili jsme údaje o vývoji cen vstupů (nejen základních surovin, ale i energií, paliv a pohonných hmot). Jejich jednotkové ceny jsou na úrovni cen v EU. Zdokumentovali jsme i vývoj mezd, které jsou dlouhodobě hluboce pod průměrem potravinářského průmyslu, jež se rovněž pohybuje až na několik výjimek (zpracovatelé tabáku a zahraniční firmy) ve spodní části průměrných výdělků. Z předloženého vývoje odbytových cen jednoznačně vyplývalo, že přes rostoucí ceny vstupů naopak ceny výrobců od r. 1997 neustále klesaly. Důležité je říci, že rok 1997 je rokem intenzivního nástupu obchodních řetězců na trh s potravinářským zbožím. Ceny pekárenských výrobků jsou výrazně pod úrovní cen v EU.

Také jsme informovali o tom, že v našem oboru je ze zákona o potravinách registrováno u Státní zemědělské a potravinářské inspekce na 2 500 subjektů, vyrábějících pekařské zboží a není možné mluvit o koncentrovaném trhu. Ani jedna z pokutovaných firem a dokonce ani všechny dohromady nemají výsadní postavení a ve vztahu k obchodním řetězcům jde jednoznačně o ekonomicky závislé subjekty. Tento stav však náš právní řád nepostihuje a k jeho pojmenování a začlenění je neskutečný odpor, odvolávající se na svobodný trh.

Udivuje nás i to, že Úřad zcela ignoruje vyhlášení prvovýrobců o minimálních cenách, za které budou potravinářské obilí ochotni v jednotlivých obdobích po výrazně nižší sklizni prodávat. A výtky, že jsme si nynější ceny pšenice, překračující 4 500 Kč/t oproti 3 000 Kč/t těsně před sklizní, zavinili sami tím, že jsme nenabídli zemědělcům požadované ceny po sklizni a ti prodali obilí těm, kteří na jejich cenovou politiku přistoupili, tedy obchodníkům, slyšíme od nejvyšších představitelů resortu dodnes. Stejně nás udivuje i to, že Úřad zůstal zcela netečný k tomu, že skutečné zvýšení cen u prodejců bylo výrazně vyšší než u dodavatelů. Jestliže Odkolek uváděl zvýšení zhruba o 20 % pro chléb a běžné pečivo, pak u rohlíků v obchodních řetězcích došlo ke zvýšení o 50 % a rohlík ve stejnou chvíli stál ve všech obchodních řetězcích 1,50 Kč. U chleba pak stouply spotřebitelské ceny o téměř 30 %. V celém sortimentu a za celý obor však kvalifikovaným odhadem můžeme počítat s celkovým navýšením cen od dodavatelů do 10 %. Stejným odhadem uvádíme, že marže obchodních řetězců po navýšení cen ještě výrazně stoupla. Ale toto by si měl Úřad zjistit sám. Že k tomu bylo využito zrušení 10ti a 20ti haléřových mincí je jasné všem s výjimkou pracovníků Úřadu.

Jestliže jsme v minulosti požádali Úřad o přešetření postupu při prodeji rohlíků obchodními řetězci za 10 hal, což náš obor jednoznačně poškozovalo, byli jsme nakonec ještě šetřeni my a Úřad zkoumal, zda se nedopouštíme kartelové dohody. Naproti tomu 3 supermarkety v bezprostřední blízkosti vedle sebe, postupující zcela shodným způsobem, se ničeho nedopustily.

Nemůže potom nikoho udivit, že byl uplatněn postup zcela běžný ve vyspělém tržním hospodářství. Lídr trhu v případě, že navýšení ceny je nevyhnutelné, toto veřejně oznámí. A záleží na jeho konkurentech, jak dlouho mu výhodu z navýšených cen ponechají. Jak již bylo výše uvedeno, v poslední době před tím k žádnému navyšování nedocházelo a proto oznámení firmy Odkolek bylo toužebně očekáváno většinou subjektů. Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce mají ve smlouvách ošetřeno, že zvýšení ceny není možné provést ze dne na den, ale i nejdříve za dva měsíce, nemohli si ostatní soutěžitelé dovolit ztrácet čas. O tom, že obor nepostupoval jednotně svědčí i to, že ve smlouvách na dodávky na rok 2004 se nepodařilo ceny z listopadu 2003 udržet a přes rostoucí ceny obilí i pohonných hmot došlo pod skrytým tlakem obchodních řetězců opět k jejich snížení.

Nezbývá nám než konstatovat, že je to jeden z řady po sobě jdoucích útoků na náš obor. Nejenže jsme neměli možnost čerpat prostředky z programu SAPARD na podporu přizpůsobení našich provozů podmínkám EU (zpracovatelé masa, drůbeže, mléka a ryb získali několik miliard), nejsme ani nyní zařazeni do Sektorových operačních programů. Prostředky jsou opět v nedohlednu. V roce 2003 jsme byli nalákáni na dotační titul č. 13 B na podporu zavádění systému kritických míst. Namísto slibované podpory ve výši 50% z realizovaných investic činil příspěvek jen necelých 22% a zúčastněné podniky tak odvedly na dani z příjmu do státního rozpočtu více, než dotací získaly. Realizovat úpravy a vynakládat investice bylo nutné na základě dosud platné vyhlášky č. 451/2002 Sb. o provozní hygieně. Již ve stádiu jejího zrodu jsme upozorňovali, že překračuje rámec evropské směrnice a naše podnikatele znevýhodňuje proti zahraniční konkurenci. Poté, co byly proinvestovány stovky milionů těmi, co chtěli mít provozovnu ke dni vstupu do EU v souladu s platnými předpisy, je nyní tato vyhláška rušena a výhodu tak dostávají ti, co neprojevili žádnou snahu o zlepšení hygieny svých provozoven a mohou tak prodávat za nižší ceny. Ovšem dopad uložených pokut je nesrovnatelně výraznější, než uváděné zásahy státu. Skutečně si již musíme pokládat otázku, kdo má zájem na likvidaci našeho oboru, který je zcela privátní.

Za této situace nám nezbývá opravdu nic jiného než podrobně o situaci, v níž se náš obor nachází, informovat veřejnost. Nechť si každý udělá úsudek sám, zda tento krok Úřadu opravdu přispěl k ochraně spotřebitele a zda je skutečně pokutován největší hříšník. Nemůžeme už dále mlčet.

Věříme tomu, že příslušní státní činitelé zváží naše oprávněné důvody a svůj postoj přehodnotí. Nechceme být donuceni ke zvažování aktů občanské neposlušnosti, např. soustředěním vráceného neprodaného zboží od největších odběratelů na jedno dobře vybrané místo. Chceme pouze spravedlivý přístup k našemu oboru.

Za představenstvo Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR

Ing. Stanislav Musil v.r., generální sekretář