Studie: Emise skleníkových plynů zřejmě nelze snížit bez jádra

Cílů kjótského protokolu, který má snížit emise tzv. skleníkových plynů, nelze dosáhnout bez využití jaderné energie. K tomuto závěru dospěla studie o dlouhodobých perspektivách belgické energetiky, o níž referuje dnešní tisk. Skleníkové plyny oteplují klima na planetě, což má ničivé důsledky na životní prostředí.

Studie vládního plánovacího úřadu upozorňuje, že valnou část emisí kysličníku uhličitého jako hlavního skleníkového plynu má na svědomí doprava a klasické tepelné elektrárny. Při současném vývoji by však emise kysličníku uhličitého v roce 2030 stouply téměř o dvě pětiny oproti stavu z roku 1990, tedy výchozího data kjótského protokolu.

Jak dodává spoluautorka studie Dominique Gusbinová, valná část by připadala na spalování tuhých paliv a na dopravu, zatímco podíl domácností a průmyslu na zplodinách by se měl snížit pod úroveň roku 1990. V roce 2030 by uhelné elektrárny zodpovídaly za dvě pětiny celkových emisí oxidu uhličitého, zhruba čtvrtina by připadala na dopravu a necelá pětina na průmysl.

Pokud by se Belgie skutečně v roce 2015 rozloučila s jadernou energií, jak předpokládá příslušný zákon, podle studie by v roce 2030 elektřina ze 37 procent pocházela z uhlí, z 58 procent z plynu a pět procent by připadalo na obnovitelné zdroje. Zvýšení podílu uhelných elektráren a předpokládaný nárůst dopravy by současně prudce zvýšilo emise kysličníku uhličitého, ačkoli se Belgie naopak zavázala snížit produkci skleníkových plynů v horizontu let 2008-2012 o 7,5 procenta.

Belgie v roce 2000 vyráběla tři pětiny elektřiny z jádra, ze čtvrtiny z plynu a na obnovitelné zdroje připadala tři procenta.

Elektrárenská lobby současně argumentuje politickými dopady silné závislosti Evropy na dovozu plynu z Ruska a Blízkého východu. Ty by se opuštěním nukleární energie ještě prohloubily. Příslušný zákon přitom skýtá skulinku návratu k jaderné elektřině kvůli ohrožení energetické bezpečnosti země. Za tuto variantu se zasazuje rovněž starostka Huy, kde se nachází jedna ze dvou belgických jaderných elektráren, senátorka Anne- Marie Lizinová.

Úřad pro tento případ už vypočítal, že v případě prodloužení životnosti jaderných reaktorů by bylo možné snížit emise o 26 procent k roku 2030.

Podle ministryně energetiky Fientje Mörmanové však studie nebere v potaz všechny údaje, a proto se její resort nemíní vrátit k rozhodnutí zřeknout se jaderné energie. Studie tak má nanejvýš posloužit jako podklad při vypracování dalšího energetického programu země na léta 2005-2014.