Drůbež nahradila hovězí, minerálky vytlačují mléko

Podíl výdajů za potraviny v domácnostech klesne, předpokládají ekonomové.

Spotřeba různých druhů potravin se v uplynulých letech výrazně změnila. Razantní propad zaznamenalo od roku 1990 například hovězí maso nebo mléčné výrobky, naopak strmě stoupla třeba obliba drůbeže nebo konzumace nealkoholických nápojů.

Tomuto zásahu do spotřebitelských zvyklostí se museli přizpůsobovat potravináři i zemědělci. A některé obory ještě změny čekají.

Ceny potravin přitom s nástupem tržního hospodářství po počátečním skoku zmírnily svůj růst, a především klesal jejich podíl na celkových výdajích lidí. Tím se Česko blíží vyspělým ekonomikám, a tento trend v dlouhodobém výhledu zřejmě bude pokračovat.

Potravináři: Mléčné výrobky mají perspektivu

Největší pokles spotřeby od roku 1990 zaznamenalo hovězí maso, máslo a další mléčné výrobky, vejce a zčásti i maso vepřové. Boom naopak nastal u drůbeže, jižního ovoce, zeleniny, lihovin i nealkoholických nápojů.

»Ve zkratce můžeme říci, že drůbež nahradila hovězí,« říká Ladislav Steinhauser, předseda Svazu zpracovatelů masa.

Potravináři se shodují v tom, že hlavní příčina ústupu hovězího není spojena s nemocí šílených krav BSE, ale s jeho vyšší cenou oproti ostatnímu masu a jeho nižší oblibou. Steinhauser vidí perspektivu pro hovězí spíše v exportu na trhy unie než v růstu domácí spotřeby.

»Drůbež má dvě základní přednosti - nízkou cenu a pověst potraviny příznivé zdraví,« vysvětluje růst spotřeby předseda českomoravské drůbežářské unie František Novák. Odhaduje ovšem, že tuzemská spotřeba bude asi ještě stoupat, ale produkce tolik ne - na trhu se zřejmě objeví konkurence z dovozu.

Mlékaři přičítají pokles konzumace svých výrobků na počátku 90. let hlavně změně spotřebitelských návyků.

»Zdravotníci i obchodníci přesvědčovali konzumenty, že mléko vlastně organismus nepotřebuje a že máslo není zdravé. A zároveň se rozmáhal trh s nealko nápoji, hlavně minerálkami,« říká tajemník Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec.

Spotřeba mléka a výrobků z něho klesla od roku 1990 z téměř 260 kilogramů, což se blíží úrovni v zemích unie, během pěti let pod 200 kilogramů. V posledních letech však už zase míří vzhůru.

»Na úroveň unie se dostaneme během deseti let. Rezervy jsou hlavně v konzumaci sýrů, obliba samotného mléka už asi moc nestoupne,« předpokládá Němec.

Zemědělci: Stát přestal dotovat ceny

Na změny v poptávce potravinářů museli reagovat rolníci především omezením chovu skotu.

Agrární komora přitom vidí příčiny spotřebitelského propadu u mléka nebo masa především v tom, že bývalý režim uměle ceny potravin držel nízko.

Na spotřebitelské ceny šly obrovské dotace. Litr mléka se třeba vyráběl za 3,50 koruny; ale prodával o korunu levněji. Byla to vlastně záporná daň, motivovaná samozřejmě politicky Po zrušení centrální tvorby cen šly ceny mléka nebo hovězího logicky nahoru, na což reagoval spotřebitel,« vysvětluje tajemník komory Jan Záhorka.

Nyní - na rozdíl od potravinářů už zemědělci příliš prostoru pro zvyšování cen své produkce nemají. Zatímco spotřebitelské ceny potravin jsou totiž například v Německu často dvakrát vyšší, ceny surovin (mléka, masa, obilí) se už těm v unii velmi blíží.

Pokud jde o .možnosti růstu agrární produkce, dá se podle Záhorky zvýšit odbyt hovězího, protože o něj roste zájem ze zemí unie více postižených nemocí BSE.

»U drůbeže je už asi naplněn trh s kuřaty, ale rezervy jsou u vodní drůbeže nebo krůt. Do tuzemska i na export opak určitě může mířit více sladkovodních ryb,« dodává tajemník komory.

Analytici: Výdaje za potraviny ještě klesnou

Výdaje domácností za potraviny při zmíněných spotřebitelských i cenových změnách klesaly. Zatímco v roce 1990 činil tento podíl 26 procent na celkových výdajích domácností, loni to bylo asi 20 procent. Podle analytiků přitom zřejmě klesne ještě níž.

»Blížíme se tak poměrům v zemích unie. Postupně rostou náklady na jiné výdaje - vodu, energie, roste i regulované nájemné. Lidé vydávají peníze třeba na mobilní telefony Ceny potravin se přitom dlouho držely na nízké úrovni,« objasňuje příčiny analytik David Marek z Patria Finance. Krátkodobě mohou podle něj výdaje na potraviny trochu vzrůst kvůli tomu, že se zřejmě budou přizpůsobovat ceny potravin úrovni ve vyspělejší části unie.

»Ale z dlouhodobého hlediska bude jejich podíl klesat. Vycházíme-li z předpokladu, že naše společnost bude postupně bohatnout, pak vždy výdaje za jídlo klesají na úkor výdajů zbytných - třeba na luxusnější bydlení nebo dovolenou,« dodává Marek.