Fruko-Schulz: Zákon o kolkování lihovin postihne legální výrobce

Za neefektivní opatření zatěžující velké legální výrobce považuje přední tuzemský producent lihovin, jindřichohradecká firma Fruko-Schulz, zákon o značení lihu. Obchodníci by podle něj měli od 1. ledna příštího roku povinně kolkovat lahve s lihovinami a další spotřebitelská balení lihu. Zákon dnes jako první z opatření proti šedé ekonomice schválil kabinet. Musí jej ještě schválit poslanci a senát a podepsat prezident republiky. Značení lihu pomocí pásek na jedno použití má snížit daňové úniky. Výrobci a dovozci budou muset značit všechny lahve s alkoholem, které prodají v obchodech.

Pásky mají být chráněny proti padělání. Stát by jich tiskl zhruba 200 milionů kusů ročně, jejich cena by se měla pohybovat od 20 do 36 haléřů a zaplatí je výrobci a dovozci. Podle ředitele firmy Fruko-Schulz Josefa Nejedlého kolkování nezabrání černé výrobě lihovin, která stále připravuje státní pokladnu ročně asi o tři miliardy korun. Nelegální výrobci si totiž opatří falešné kolky nebo svou produkci budou prodávat do gastronomických zařízení. Velkým výrobcům však kolkování zvýší náklady. "Musí nakoupit kolkovací stroj, což třeba pro nás znamená minimálně deset až 15 milionů korun, musí pořídit i nový vkládací stroj. Přitom samo kolkování omezí kapacitu výroby snížením produktivity práce zhruba o 30 procent," řekl dnes Nejedlý s odvoláním na stanovisko Unie výrobců lihu ČR.

Samostatnou otázkou je administrativa kolem vlastních kolků, protože to budou ceniny v hodnotě spotřební daně. "Problémem bude evidence například zničených kolků při náběhu výroby; budeme je muset evidovat, vracet celnímu úřadu a ten nám pak bude vracet spotřební daň a tak dále," řekl Nejedlý. "Kolkování vůbec nepřinese očekávaný efekt; ten bude pouze vizuální, že bude kolek vidět na lahvi lihoviny," zdůraznil. Kolkování lihovin podle něj v dopise ministrovi financí Sobotkovi odmítla i Evropská konfederace výrobců lihovin (CEPS); ta sdružuje 35 národních organizací, tedy v podstatě všechny výrobce lihovin v Evropě. "Současná legislativa, tedy systém daň daňových skladů, by mohla situaci vyřešit, pokud by celní orgány pravidla důsledně uplatňovaly. Ale z praxe víme, že třeba na Moravě se lihoviny stále prodávají bez dokladů. Ale my (legální výrobci) nosíme peníze do státní pokladny, nikoli černí výrobci lihovin. Jestliže oni prodávají například rum za 50 korun, tak je jasné, že daně z něj neodvádějí. Ale to je písnička stará pět let a státní orgány na ni zatím moc neslyší," posteskl si Nejedlý.