Čeká nás nejistá sezóna, tvrdí rolníci

Zemědělci už nemají důvod házet na protest vajíčka. Šéf agrárních odborů a organizátor demonstrací Bohumír Dufek už před časem potvrdil, že rolníci na vstupu do unie neprodělají.

Základní data to potvrzují: letos vzrostou agrární dotace z loňských zhruba patnácti miliard na pětadvacet miliard korun. Část dotací, určená na podporu produkce, se podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky zvýší dokonce čtyřnásobně.

»Pouhé zavedení regulace trhu, bez přímých plateb na produkci, zvýší příjmy zemědělců o třetinu,« vzkázal rolníkům kandidátských zemí bruselský agrární komisař Franz Fischler.

Přesto zemědělci v klidu nejsou. »Od členství v unii jsme čekali hlavně stabilizaci podmínek, za nichž budeme hospodařit. Ta je pro sedláky nejdůležitější, musíme plánovat hodně dopředu. Ale kvůli nastávající reformě agrární politiky unie jdeme spíše do nejisté sezóny, kde se dosud platná pravidla budou výrazně měnit,« vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.

Půjdou dotace na faunu, nebo spíše na produkci?

Už za několik měsíců musí Česko rozhodnout o klíčové změně. Jde o to, zda výrobní dotace budou příští rok vypláceny opět na konkrétní výrobu - třeba na hektar orné půdy nebo skot na pastvě - či zda dostane podnik rovnou peníze, s nimiž si bude moci dělat, co chce.

»Od toho se může odvíjet budoucí struktura celého zemědělství. Od méně výnosné produkce zemědělci samozřejmě ustoupí, pokud budou moci dotace využít výhodněji,« říká tajemník Agrární komory Václav Hlaváček.

Reforma agrární politiky unie směřuje k tomu, aby dotace dostávala farma jako celek. Podle ekonomů by to zvýšilo efektivitu zemědělské výroby a Brusel by pak mohl snižovat produkční dotace.

»Naše stanovisko musíme sdělit Bruselu hned po letošních prázdninách,« potvrzuje Miroslav Toman, státní tajemník Ministerstva zemědělství. Zatím však rolníky ponechává v nejistotě. »Teď ještě nemůžeme vůbec říci, k čemu se přikloníme. Všechno se musí projednat přímo se zemědělci,« dodává.

Ani sami rolníci však jasno nemají. »V současné unii už jsou farmy takříkajíc usazené desítky let. Není problém dotace stanovit. Ale obtížné to bude u nás, kde se podnikatelská struktura jednak mění, jednak zdaleka ještě není optimální. Vyřešeny nejsou ani vlastnické vztahy,« upozorňuje Němec.

»Na nový systém se musí přecházet postupně, ani unie jej nezavede hned naplno,« dodává tajemník Agrární komory Jan Záhorka.

Peníze venkov dostane, říká ministerský tajemník

Velmi aktuální jsou ovšem pro rolníky tři otázky, jež se bezprostředně týkají letošních dotací.

»Potřebujeme platební agenturu, přes niž půjdou dotace z unie. Není ještě schválen takzvaný operační plán, jenž zajistí část podpor. A stále není potvrzeno, že vláda vydá v plné výši prostředky na dotace pro méně úrodné oblasti,« vypočítává Záhorka. Na tyto oblasti může Česko podle dohody s unií vyčlenit letos celkem 1,1 miliardy korun, ale do státního rozpočtu na letošní rok se dostalo jen půl miliardy.

»Přitom Brusel spolufinancuje tyto dotace, takzvaný rozvoj venkova; čtyřmi korunami ze své kasy na každou korunu, kterou dáme my. Nechápu, proč to ministerstvo opomenulo,« stěžuje si Němec.

Toman však ujišťuje, že zemědělci o peníze nepřijdou. »Platební agentura bude připravena včas. Operační plán čeká ještě na schválení v Bruselu, ale předběžně už odsouhlasen je. Od května budeme v jeho rámci přijímat žádosti o dotace, na podzim by se měly vyplácet. Do Bruselu už putovalo ujištění, že rozvoj venkova budeme plně financovat,« prohlašuje Toman.