Sadů meruněk a broskví výrazně ubylo

Jihomoravští sadaři chtějí po vstupu země získat nová odbytiště. První na řadě je Rakousko.

Krach většiny konzerváren, tlak levnějších dovozů z jižní Evropy a Asie, ale také dotační politika státu způsobily, že v Čechách a na Moravě výrazně ubylo tradičních meruňkových a broskvových sadů. Zatímco před deseti lety především na jihu Moravy bylo více jak pět a půl tisíce hektarů sadů s těmito plodinami, nyní je jich téměř o polovinu méně.

V minulosti konzervárny vykupovaly tisíce tun broskví a meruněk vypěstovaných v domácích sadech; nyní jsou to pouze stovky tun. V tuzemsku se přitom v závislosti na počasí vypěstuje mezi sedmi až třináct tisíci tunami za rok, což je asi jedno procento toho, co se vypěstuje v celé Evropě.

Zbyli dva zpracovatelé

Menší konzervárny, jako například Fruty v Lednici, Znojmě nebo Miroslavi, ale postupně od poloviny devadesátých let zkrachovaly. V Česku tak zůstaly poslední dvě továrny, které meruňky a broskve zpracovávají - Hamé Babice a Alibona Litovel.

»Pro nás je výhodnější tyto druhy ovoce nakoupit v Číně nebo Řecku, to je prostě trh, a my hledáme; kde je to pro nás ekonomicky výhodnější,« řekl předseda představenstva největší tuzemské konzervárenské firmy Hamé Babice Leoš Novotný.

Další ze zpracovatelů meruněk, konzervárna Alibona Litovel, kupuje meruňky a broskve výhradně od tuzemských pěstitelů. Firma z Olomoucka ročně vyprodukuje deset tisíc tun konzervárenských výrobků, z toho ale tvoří meruňkové kompoty jen dvě stě padesát tun. »V takovém množství se nám nevyplatí nakupovat ze zahraničí. Kupujeme od tuzemských firem a snažíme se uzavřít obchod za dobré ceny,« uvedl ředitel firmy Jan Jurášek. Podle něj je meruňka natolik atraktivní ovoce, že s odbytem i za poněkud vyšší ceny nemají problém.

Přednost měly vinice

Ovocnáři jsou navíc přesvědčeni, že stát na jejich úkor podporoval vinaře a výsadbu nových vinohradů. Po vstupu do unie se totiž nebudou moci vysazovat nové vinohrady, u sadů žádné takové omezení není. »Za posledních pět až sedm let stát podstatně více podporoval vinice na úkor pěstování ovoce. Mnozí sadaři tak raději investovali do vinic, spousta sadů zůstala kvůli jejich drahé likvidaci ležet ladem,« řekl tajemník Ovocnářské unie Martin Ludvík. Zatímco na jeden hektar meruňkového sadu byla dotace ve výši padesát tisíc korun, vinaři mohli získat o dvě stě tisíc korun víc. Jihomoravský kraj ale s větší podporou pěstitelů meruněk a broskví počítá. Sady totiž potřebují investice do obnovy a také do nových odrůd. Proto mají mít v dotačním programu připravovaném krajem prioritu.

V tuzemsku se totiž pěstují odrůdy meruněk a broskví vhodné pro konzervování, méně už na prodej na pultech obchodů. »Odrůdy meruněk, které se dnes pěstují, jsou chuťově dobré, ale jsou určeny pro rychlou spotřebu. Bude nutné se zaměřit na odrůdy stolního ovoce, které je odolnější vůči přepravě,« uvedl Ludvík.

»Čekáme, jaká bude podpora od kraje, sami se snažíme investovat do nových technologií a odrůd,« řekl Josef Čačík ze společnosti Patria Kobylí, která je na 220 hektarech největším pěstitelem meruněk v zemi.

Šancí je trh unie

Zlepšení situace si ovocnáři také slibují od vstupu země do Evropské unie. Zatím moravské ovoce končí kromě tuzemského trhu v menším množství v Polsku. Po vstupu do unie ale padnou všechna omezení, kterými ostatní země bránily proti dovozu českého a moravského ovoce. Pěstitelé se tak chtějí především vrátit na rakouský trh, kam v minulosti před vstupem Rakouska do Evropské unie část úrody vyváželi.

»Už jsme zahájili první jednání s rakouskými firmami. Mají zájem, v minulosti jsme už na rakouský trh dodávali. Navíc v celé Evropě je meruněk a broskví spíše nedostatek a ne každá země má vhodné klimatické podmínky pro pěstování těchto druhů ovoce. Navíc očekáváme, že poroste dále spotřeba těchto druhů ovoce také v tuzemsku,« řekl Čačík. To potvrzují rovněž průzkumy Ovocnářské unie, podle které kromě jablek, vinných hroznů a švestek roste spotřeba právě především u broskví.