Vstup do EU zastaví výsadbu vinohradů a otevře trh s vínem

Ukončení výsadby nových vinic a otevření trhu s vínem budou dva nejdůležitější mezníky pro české a moravské vinaře po vstupu Česka do Evropské unie. Od 1. května nebude možné rozšiřovat vinohrady, a to ani ve státech, které nejsou v zásobování vínem soběstačné, což je případ České republiky, řekl ředitel společnosti Víno Mikulov Jaroslav Hlaváč. Zároveň padne celní bariéra na vína dovážená z ciziny. "V unii je přetlak vinohradů. Před třemi lety, kdy začal stát podporovat výsadbu vinohradů, už ale vinaři začali počítali s tím, že po vstupu nastane status quo a vinice se dál rozšiřovat nebudou," uvedl Hlaváč. Problém s limitovaným rozsahem vinohradů tak netrápí velká zemědělská družstva, jako spíše menší vinaře nebo firmy zaměřené na pěstování sazenic. "Po vstupu do EU nebude tolik potřebná nová výsadba. Budou se jen obnovovat vinohrady dříve vysazené. Pro mě je to tragédie, protože se zaměřuji na vinné školky," řekl vinař a zástupce ČR v Mezinárodní organizace vinic a vín Pavel Mayer. Uznává ale, že Evropa si tak chrání vlastní trh. Spolu s letošní jarní výsadbou očekávají odborníci celkovou plochu vinic při vstupu do EU asi 17.000 hektarů. Domácí vinaři v současné době vyrobí asi polovinu ze všech spotřebovaných vín v ČR. "Tím, že padne celní bariéra začne boj o odbyt, a to i mezi místními vinaři," uvedl Mayer. Zatím platné třicetiprocentní clo na dovážená vína skončí dnem vstupu ČR do EU. "Ve světě se ale 70 až 80 procent vín prodává pod tři eura, což je asi 90 korun. Podobná situace je i u nás, takže by k velké změně v ceně vín nemělo docházet," míní Hlaváč. Podle Mayera budou českým vínům konkurovat spíše levnější vína stolní, než vína jakostní. Větší problém budou mít podle odborníků čeští vinaři s dodávkami do supermarketů a hypermarketů. "To jsou nadnárodní společnosti. Budou rozšiřovat svůj sortiment na úkor našich pozic. Vedle moravských vín se tak zpočátku budou častěji objevovat španělská nebo italská vína," uvedl ředitel, který ale věří, že čeští zákazníci se po prvotní "ochutnávce" mezinárodní nabídky vrátí k domácí produkci. Otevření hranic ale může také pomoci českým a moravským vinařům prosadit se ve světě. Hlaváč připomněl úspěch mikulovských značek na posledním mezinárodním veletrhu vín v Itálii. V konkurenci více než 3600 vín z 20 zemí světa získal v nejobsazenější kategorii suchých bílých vín mikulovský Müller Thurgau zlatou medaili; mikulovský Sauvignon si odvezl stříbro. "Jestliže na těchto výstavách naše víno chutná, pak se z 380 milionů obyvatel unie najde někdo, komu bude také chutnat," míní ředitel.