Perspektiva českých euroregionů po vstupu do EU

Motto:

Ukázalo se, že státní hranice se stala brzdou pokroku, a vyžaduje tudíž další otevírání.

Euroregiony mohou v tomto ohledu výrazně pomoci.

Denně se setkáváme s otázkou, co nastane po našem vstupu do EU. V případě euroregionů budou změny podstatné. Přistoupení naší země do EU se nevztahuje pouze na ústřední orgány státní správy, na kraje a obce. Rozšíření EU poznamená také ostatní instituce, firmy, ale i samotné euroregiony.

Funkce euroregionů

Často se setkáváme s utkvělou představou, že euroregiony jsou pouhým nástrojem k čerpání pomoci EU před samotným vstupem do ní.Existují dokonce úvahy, že po vstupu ČR do EU již nebudou zapotřebí, a zaniknou. Omyl! Otevření státní hranice ještě více zintenzívní a prohloubí přeshraniční spolupráci. Nadále zde bude potřeba řešit společné problémy. Těžiště práce euroregionů je a bude bezpochyby v rozvoji cestovního ruchu, ve snaze o zlepšení životního prostředí, v podpoře hospodářství, dopravy, kultury, vzdělání. Velmi důležitá je také prezentace euroregionu uvnitř i navenek, aby lidé žijící v této oblasti mohli považovat euroregion za místo, kde žijí rádi a kde jsou doma. Nejdůležitější činnost euroregionů je v oblasti poskytování informací o možnostech a podmínkách přípravy a předkládání projektů. Samotný euroregion může navíc předkládat vlastní projekty. Euroregion má však samozřejmě daleko širší pole působnosti a vykonává mnoho dodatečných činností, které s předloženými projekty přímo nesouvisejí. Prostřednictvím projektů se nicméně poslání a smysl euroregionů naplňují nejviditelněji. Mnozí lidé spatřují dokonce v získávání prostředků na přeshraniční spolupráci prostřednictvím projektů vůbec nejdůležitější službu, kterou euroregion může pro své občany vykonávat.

Euroregiony kandidátských zemí jsou oproti euroregionům členských zemí znevýhodněny hned z několika důvodů. Existují teprve relativně krátkou dobu a mají horší hospodářskou strukturu a vyspělost. Aby nedošlo po rozšíření k dalšímu prohlubování rozdílů uvnitř Unie (takový vývoj by byl v ostrém rozporu se záměrem hospodářské a sociální soudržnosti EU), musí Evropská unie chudší oblasti v kandidátských zemích výrazně podporovat. Mezi takové oblasti patří i ty při státních hranicích, kde existují dnešní euroregiony (viz mapka).

Mapa třinácti euroregionů zasahujících území ČR

Měřítko: 1:4.000.000, stav: březen 2004, zdroj: Jan Jirousek

Co bude po vstupu?

V současné době se evropské příhraniční regiony nachází uprostřed programového období 2000 2006. Naše republika vstoupí do Evropské unie 1. května 2004. Z hlediska možnosti čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU se tak začlení do přechodného programového období 2004 2006. Nadcházející rozšíření EU se významně dotkne dosavadní přeshraniční spolupráce. Implementace programů se změní zásadně nejen v okamžiku vstupu, ale i v dalším programovém období (po roce 2006). Díky tomu, že ČR budou po vstupu obklopovat jen členské země, dojde k následujícím změnám:

1. konverze programů na vnější hranici Phare CBC/INTERREG (jinými slovy kandidátská/členská země) na jediný program spolupráce na vnitřních hranicích EU (INTERREG) (například ČR/SRN);

2. transformace programů Phare CBC/Phare CBC (stávající kandidátské země mezi sebou) na programy spolupráce na vnitřních hranicích kofinacované z iniciativy INTERREG (například ČR/Polsko);

3. plná integrace nově přijatých členských zemí do nadnárodní a meziregionální spolupráce (INTERREG III B, respektive INTERREG III C).

Právě okamžik vstupu bude rozhodující. Bude vyžadována velice úzká přeshraniční spolupráce. Známý předvstupní program PHARE CBC bude po vstupu ČR do EU ukončen.

Přechod na iniciativu INTERREG bude mít zásadní dopad na regionální rozvojové agentury /RRA/. Euroregiony je v průběhu své existence zakládaly jako organizace, které jim poskytovaly servis a takzvaně administrovaly projekty přeshraniční spolupráce. Úlohu těchto organizací (v současnosti je jich v ČR celkem 17) je možné shrnout do následujících čtyř bodů:

1. fungovat jako regionální centrum pro zahraniční spolupráci s kontakty na instituce Evropské unie při využívání strukturálních fondů;

2. spolupracovat se subjekty místní a státní správy a s orgány samosprávy při formulaci cílů rozvoje (euro)regionu v oblastech sociálně ekonomické a technické infrastruktury a při zpracování strategických rozvojových plánů;

3. vytvářet podmínky k realizaci projektů rozvoje (euro)regionu;

4. prosazovat zájmy a potřeby (euro)regionu a napomáhat realizaci státní regionální politiky, podporovat rozvoj podnikatelských aktivit vytvářejících nová pracovní místa a aktivit směřujících k přilákání investic do (euro)regionu.

Ani jeden z našich euroregionů neleží v rámci NUTS II na území, které by dosahovalo 75 % průměrného HDP Evropské unie. Je proto nasnadě, že do těchto oblastí “potečou” unijní peníze ze strukturálních fondů a iniciativ, jako jsou například INTERREG III, URBAN II nebo LEADER+. Iniciativy jsou speciální programy, na které je z rozpočtu strukturálních fondů určeno 5,35 % finančních prostředků. Charakteristickým rysem těchto iniciativ je důraz kladený na inovativní a pilotní řešení problémů a na partnerskou spolupráci, která je základem pro tvorbu a realizaci strategií a řešení problémů. Důležitým rysem je také mezinárodní a meziregionální spolupráce.

Získat prostředky z těchto iniciativ ovšem nebude snadné. Bude záležet na připravenosti českých odborníků, kteří vypracovávají projekty. Pracovníci RRA, kteří se zabývají zpracováním a vyhodnocením přeshraničních projektů, se již dnes připravují na přijetí iniciativy INTERREG a na uskutečnění projektů s významným přeshraničním dopadem v euroregionech. Již teď je jisté, že v rámci INTERREGu půjde o finančně náročnější dotace na projekty, než tomu bylo dříve ohledně předvstupního fondu PHARE.

INTERREG III

INTERREG III je jednou z iniciativ EU, která představuje 2,2 % finančních prostředků ze strukturálních fondů v období 2000 2006. Patnáct členských států EU má na toto období k dispozici 4,875 miliard eur. Deset nových členských zemí EU bude mít v období 2004 2006 k dispozici 425 miliónů eur, z toho Česká republika 61 miliónů eur a například Polsko 196 miliónů eur.

Iniciativa INTERREG III nabízí tři typy spolupráce:

· A = přeshraniční spolupráce;

· B = nadnárodní spolupráce;

· C = meziregionální spolupráce.

INTERREG III je zaměřen na přeshraniční spolupráci, na kterou je určeno až 80 % finančních prostředků celé iniciativy. Vzhledem k tomu, že přibude deset nových členských států, už předem se počítalo s rozšířením rozpočtu komunitární iniciativy INTERREG IIIA a celkový rozpočet na léta 2004 2006 je kolem 1,56 miliard Kč. Uvedené alokace na jednotlivá příhraničí (viz níže) jsou výsledkem jednání zástupců jednotlivých regionů (dvanácti příhraničních krajů a třinácti euroregionů), která proběhla v květnu a červnu 2003. Následující tabulka ukazuje, jak budou vypadat předpokládané výdaje iniciativy INTERREG IIIA v období 2004 2006:

Zdroj: MMR ČR

Na období 2004 2006 by mělo být k dispozici téměř padesát milionů eur na podporu menších projektů přeshraniční spolupráce. Podmínkou pro získání těchto prostředků je zpracování příslušných dokumentů ve spolupráci s euroregiony, ale i zabezpečení spolufinancování a splnění dalších technických podmínek.

Asociace evropských hraničních regionů

V září roku 1971 byla založena organizace AGEG (Asociace evropských hraničních regionů) pro lepší orientaci v nabídce unijních podpor a pro lepší koordinaci přeshraniční spolupráce. Nedávno se konala konference AGEG, poprvé v zemi bývalého východního bloku. V AGEG je sdruženo 180 přeshraničních iniciativ na bázi euroregionů. Organizace, která zastřešuje téměř všechny evropské hraniční regiony a zabývá se zprostředkováním výměny zkušeností mezi hraničními regiony a kontaktů na Radu Evropy, Evropský parlament a Evropskou komisi, zasedala poprvé v ČR. Pořádajícím městem byly Karlovy Vary. Čtyři euroregiony při našich severozápadních a severních hranicích tam převzaly ocenění za příkladnou přeshraniční práci. Předmětem jednání byla právě připravenost euroregionů na vstup a rovněž na nová pravidla a změny spojené se vstupem do EU.

K cílům našich euroregionů i po našem vstupu do EU bude nadále platit:

1. Podpora přeshraniční spolupráce a rozvoje v těchto oblastech:

o regionální plánování;

o životní prostředí;

o podpora hospodářství a cestovního ruchu;

o výstavba infrastruktury;

o ochrana před živelnými pohromami a záchranářství;

o doprava;

o kultura, vzdělání, sport, setkávání;

o zdravotnictví a sociální péče.

2. Podpora snah a jednotlivých záměrů měst a obcí, které odpovídají rozvojovým cílům (euro)regionu.

3. Zastupování (euro)regionálních zájmů na příslušných úřadech a institucích, ale i podpora snah v rámci uzavírání závazných mezistátních dohod pro (euro)regionální a komunální přeshraniční spolupráci.

4. Koordinace přeshraniční spolupráce.

Euroregiony vstup do EU rozhodně přežijí a jejich úloha bude nadále spočívat v posilování spolupráce přesahující hranice. Investice jsou v euroregionech základním nástrojem pro překonávání zaostalosti často periferních oblastí států. Počet takovýchto sdružení se (nejen kvůli unijním penězům) rozrůstá. Například na Slovensku nedávno vznikl nový euroregion Podunajský trojspolok se střediskem v Dunajské Stredě, počet euroregionů na Slovensku tak stoupl na jedenáct.

Vstup ČR do EU se bezpochyby třinácti českých euroregionů (viz tabulka) určitým způsobem dotkne. Po 1. květnu 2004 totiž dojde k výrazným změnám především v oblasti financování.

Zdroj: Údaje převzaty z dokumentů vydávaných těmito euroregiony.

Úspěšná přeshraniční spolupráce může být rozhodujícím příspěvkem k vytváření konkurenceschopné a prosperující Evropy, kde nebudou žádné hranice, které by vytvářely sociální rozdíly. Takové Evropy, ve které bude možné definitivně překonat překážky minulosti a postavit nové mosty směrem ke společné budoucnosti. Euroregiony jsou důležitým prvkem pro další úspěšný rozvoj Evropské unie v rámci porozumění národů a vyřešení problémů přesahujících hranice. Jsou pojítkem mezi lidmi na obou stranách pomezí a jejich heslem by mělo být “viribus unitis” (spojenými silami).

Jan Jirousek(1977) vystudoval německý jazyk a geografii na PedF UJEP v Ústí nad Labem, nyní studuje mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá přeshraniční spoluprácí. Absolvoval studijní stáže na univerzitách v Trevíru a Bayreuthu.