Po ptačích územích ČR vyhlásí další chráněná stanoviště

Po vyhlášení ptačích území se stát chystá do nového ochranného režimu Natura zahrnout 905 stanovišť a lokalit, kde žijí ohrožení živočichové a rostliny. Evropsky významné lokality pokryjí přibližně 9,6 procent území státu, téměř 70 procent z toho už nyní leží v chráněných územích. Často se budou nová stanoviště krýt s právě vyhlašovanými ptačími územími. "Rozloha chráněných území se tak ve skutečnosti zvýší jen o 3,4 procenta," řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).

Mezi chráněná stanoviště budou patřit například horské louky, květnaté bučiny, ale například i kostelní věže, kde žijí vzácní netopýři. Významnější z nich vyhlásí nařízením vláda, další budou spadat do kompetence krajů a obcí. Může se jednat například i o jednu malou louku, kde roste chráněná rostlina. Zhruba desetinu z těchto stanovišť, která leží na jižní Moravě, už ministerstvo s vlastníky projednalo. Jednání o zbytku území úřad teprve čekají v příštích měsících. Seznam území pošle stát do Bruselu, po jeho schválení bude muset do šesti let zajistit jejich ochranu. Ta bude spočívat v úpravě stylu hospodaření. I v tomto případě stejně jako u ptačích územích stát vlastníkům újmu nahradí kompenzacemi.

Pro příští rok počítá u ptačích územích s 579 miliony korun. Na mapování evropsky významných lokalit pracovalo čtyři roky na tisíc lidí. Shromažďovali informace o 74 živočišných a 40 rostlinných druzích. V případě, že vlastníci a kraje s vyhlášením některých lokalit souhlasit nebudou, bude podle Ambrozka na politickém rozhodnutí, zda jim stát ustoupí. "Vybírali jsme ty nejvýznamnější stanoviště, takže v případě nesouhlasu můžeme navrhnout jinou variantu," řekl Ambrozek. S největším odporem při vyhlašování ptačích území se ministerstvo setkalo v posledních měsících v Jihočeském kraji. Zákon, díky němuž bude moct být Natura pro ptačí území vyhlášena, dnes po dlouhých peripetiích v Poslanecké sněmovně vychází ve Sbírce zákonů.

První desítku z 41 návrhů ptačích území v nejbližší době předloží ministerstvo k vyhlášení vládě, u dalších zhruba deseti už vypořádalo připomínky krajů. S Jihočechy se dosud na přesných hranicích lokalit nedohodlo. Například dnes bude na toto téma jednat náměstek Ladislav Miko s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem. Soudí, že nakonec se s krajem dohodne. Už půlku připomínek podle něj úřad s krajem vypořádal při projednávání sporného zákona v Senátu. Při projednávání připomínek vyjednává ministerstvo také o vedení liniových staveb krajinou. Ochranáři se už dohodli na přeložení návrhu R 35 u Komárova, v Krušných Horách, kde budou chráněni tetřívci, se silničáři vyjednali ochranná opatření. "Dohodnuta je i dálnice D 47 u Heřmanského stavu. Zbývá ještě vyřešit silnici R 55 v území Hodonínská doubrava," vypočítal ministr nejspornější místa.