Zemědělci: Cizinci půdu skupují již nyní, novela nic nezmění

Novela zákona o podmínkách nákupu půdy cizinci, kterou budou projednávat poslanci, podle českých zemědělců nic nezmění. Zejména Němci a Rakušané již nyní na české půdě hospodaří prostřednictvím třetích osob. Půdu kupují české firmy s českými jednateli, opravdovými vlastníky se ale stávají cizinci, tvrdí oslovení zemědělci. Řada zahraničních zemědělců, především Němců, hospodaří například na Chebsku. "Z dobrých zdrojů mám informace, že od Pozemkového fondu koupili už 300 hektarů a dalších 2400 hektarů mají v pronájmu," řekl farmář Gabriel Kužel.

Podle Kužela jsou veškeré obchody s půdou v souladu se zákony. "Cena za jeden hektar zemědělské půdy se pohybuje kolem 40.000 korun, cizinci ovšem většinou nabízejí při výběrových řízeních mnohem více." Také na Břeclavsku jsou v rukách cizinců stovky hektarů zemědělské půdy. Podle místopředsedy břeclavské agrární komory Zdeňka Šebesty využívají cizinci několik možností.

Například založí v ČR společnost, do níž přiberou českého společníka, a firma poté skupuje pozemky. Pro zahraniční zájemce získávají půdu například i zaměstnanci jejich firem. Na Jindřichohradecku dokonce lidé najatí zahraničním investorem obcházeli domácnosti a zjišťovali, zda jim patří nějaká půda. "Nabízejí docela zajímavou cenu a mají zájem půdu plošně skupovat," tvrdí ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Hricová. Podle ní jde o fenomén, kterému nejde zabránit.

Podle předsedy okresní agrární komory v Tachově Stanislava Eberla jsou největším problémem překoupené restituční pohledávky, které cizinci získali v minulých letech od českých občanů. Na Tachovsku jich vlastní zhruba za 350 milionů korun a mohou tak získat zhruba 20.000 hektarů, tedy polovinu zemědělské půdy v okrese.

Jakmile Pozemkový fond vyhlásí výběrové řízení na prodej pozemků v jejich zájmové oblasti, mají vlastníci restitučních nároků přednost i před zemědělci, kteří na pozemcích dlouhodobě soukromě hospodaří a pozemky už mají často přes deset let pronajaté. Restituent může na polovinu pozemku uplatnit právoplatný nárok a druhou polovinu zaplatí hotově.

Čeští zemědělci se nyní obávají, že cena půdy poroste. Spekulanti najímaní zahraničními zájemci mohou na dražbách nabízet až desetinásobky vyvolávací ceny. "Proti nim nemáme šanci," řekl předseda krajské agrární komory Ústeckého kraje František Loudát.

Někteří zemědělci by proto raději pokračovali v dlouhodobých pronájmech půdy od státu, pro něž se nakonec rozhodli ve východním Německu. Omezení cizinců z ostatních zemí EU při nákupu zemědělské a lesní půdy mají poslanci přesně stanovit na nadcházející schůzi. Sněmovna původně navrhla podmínku tříletého trvalého pobytu v Česku.

Podle Senátu by ale stačilo, kdyby občané EU byli kvůli koupi pozemků či lesů registrováni v seznamu zemědělských podnikatelů. Novelu proto sněmovně se změnami vrátil.