Novela zákona nezabrání cizincům skupovat půdu, soudí zemědělci

Na české půdě hospodaří již nyní prostřednictvím třetích osob řada zejména německých a rakouských podnikatelů. Podle českých zemědělců na tom nic nezmění ani novela zákona o podmínkách nákupu půdy cizinci, kterou budou projednávat poslanci. Půdu kupují české firmy s českými jednateli, opravdovými vlastníky se ale stávají cizinci, tvrdí rolníci. Očekávají, že poté, co Česko vstoupilo do Evropské unie, zájem o půdu zesílí. Zahraniční firmy se ucházejí i o kapitálový vstup do českých zemědělských podniků. Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky se tlak ze strany zahraničních zájemců o půdu zvedl už před vstupem a tento vývoj zřejmě bude pokračovat. Tuzemská ochrana zemědělské půdy je podle něj nízká a rozdíl v investiční síle domácích a zahraničních hospodářů je obrovský. Řada zahraničních zemědělců, především Němců, hospodaří například na Chebsku. Také na Břeclavsku jsou v rukách cizinců stovky hektarů zemědělské půdy. Podle místopředsedy břeclavské agrární komory Zdeňka Šebesty například cizinci založí v ČR společnost, do níž přiberou českého společníka, a firma poté skupuje pozemky. Pro zahraniční zájemce získávají půdu i zaměstnanci jejich firem. Čeští zemědělci se nyní obávají, že cena půdy poroste. Spekulanti najímaní zahraničními zájemci mohou na dražbách nabízet až desetinásobky vyvolávací ceny. "Proti nim nemáme šanci," řekl předseda agrární komory Ústeckého kraje František Loudát. Omezení cizinců z ostatních zemí EU při nákupu zemědělské a lesní půdy mají poslanci přesně stanovit na nadcházející schůzi. Sněmovna původně navrhla podmínku tříletého trvalého pobytu v Česku. Podle Senátu by ale stačilo, kdyby občané EU byli kvůli koupi pozemků či lesů registrováni v seznamu zemědělských podnikatelů. Novelu proto sněmovně se změnami vrátil. V Česku je asi 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy. Z toho asi 684.000 hektarů státních pozemků spravuje Pozemkový fond, který půdu postupně prodává a převádí na jiné vlastníky. Domácí zemědělci hospodaří z 90 procent na půdě pronajaté, zatímco v EU je tento podíl zhruba poloviční. Česko vyjednalo s unií sedmileté přechodné období na nákup zemědělské půdy cizinci. Podle ministerstva zemědělství je přístup zahraničních zájemců o půdu ztížen dalšími podmínkami v domácích předpisech. Jde například o požadavek na zemědělskou praxi či vzdělání, nebo na povinnou registraci zemědělce. V sousedním Polsku se občané nemusejí obávat, že jim půdu, pozemky a nemovitosti vykoupí cizinci. Prodej půdy zahraničním vlastníkům tam podléhá přísné kontrole a také zájem o ni zatím spíše klesá. V Maďarsku bude platit zákaz prodeje půdy cizincům sedm let po vstupu země do Evropské unie. Má být ale prodloužen o tři roky v případě, že po uplynutí sedmi let by byly dále výrazné rozdíly mezi cenou půdy v Maďarsku a v západních zemích Evropské unie. Výjimku ze zákona mají ti občané jiných členských zemí EU, kteří se hodlají v Maďarsku usadit a chtějí tam podnikat v zemědělství. Na Slovensku není možné prodávat zemědělskou a lesní půdu cizincům sedm let od vstupu do Evropské unie. Výjimku ale tvoří zahraniční zemědělci, kteří na půdě již tři roky trvale hospodaří a mají v zemi trvalý pobyt. Tato ustanovení je však možné obejít. Půdu sice nemohou kupovat fyzické osoby, ale získat ji mohou právnické osoby. Lze také kupovat prostřednictvím nastrčených slovenských občanů. "Nikdo ale nemá statistiku, zda takovéto nákupy už proběhly," řekl předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Ivan Oravec.