Řetězce odmítají snahu rolníků diktovat ceny

Menší obchody mají i v době hypermarketů šanci na trhu uspět, ale musí se sdružit a využít výhod společného nákupu zboží.

Obchodní řetězce budou čelit snaze zemědělců prosadit lepší podmínky pro dodavatele zboží.Zemědělský výbor sněmovny už projednal návrh, aby řetězce musely platit dodavatelům za potraviny nejdéle do třiceti dnů. Požaduje také, aby obchodníci nemohli nakupovat výrobky za ceny, které jsou pod výrobními náklady dodavatelů."Tyto návrhy bude již ve druhém čtení projednávat příští, červnová schůze sněmovny," potvrdil předseda výboru, poslanec ČSSD Ladislav Skopal.Ministerstvo financí: Nelze potlačovat konkurenciNejvětší zájem na prosazení návrhů má Agrární komora. "Pokoušeli jsme se s řetězci jednat přímo, ale bylo to vyjednávání platonické. Zkusíme, zda to projde legislativně," uvedl její tajemník Jan Záhorka.Zemědělci přitom vlastně hovoří za potravináře, kteří jsou většinou článkem mezi nimi a obchodníky. "Jakmile začnou obchodníci včas a lépe platit zpracovatelům, tak se to samozřejmě odrazí i v lepších smlouvách zpracovatelů s námi," uvedl Záhorka.Sama Potravinářská komora se ale k tlaku rolníků nepřipojuje. "Pochopitelně, že každá potravinářská firma by chtěla lepší podmínky od obchodu. Ale pozice řetězců je silná, a když nám za určitých podmínek zboží nevezmou, tak skončíme my i rolníci," vysvětlil opatrnost zpracovatelů prezident jejich komory Jaroslav Camplík.Názor řetězců je zřejmý. "Pokud nám zákon něco nařídí, dodržíme to. Ale není dobré potlačovat svobodné podnikání," řekl za všechny mluvčí Delvity Petr Uchytil.Tvrdý postup vůči řetězcům ale nedoporučuje ani Ministerstvo financí, jemuž nyní předložil zemědělský výbor sněmovny své návrhy k připomínkám. "Diskutovat můžeme, ale vycházejme z toho, že přece nelze potlačovat tržní prostředí a konkurenci," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman."Zákon už může postihnout to, když obchodník zneužije svého postavení nákupem zboží za cenu, která výrazně nedosahuje oprávněných nákladů. Ale to se týká konkrétních jednotlivých případů. Jednoduše řečeno, nelze plošně nějakým zákonem nařizovat řetězcům, za kolik mají odebírat zboží," dodal Zeman.Tlak na menší obchody bude ještě zesilovatRozmach řetězců, kdy tržby první desítky z nich loni už přesáhly dvě stě miliard korun, tlačí ke zdi nejen rolníky a zpracovatele, ale i menší obchodníky. Těm by prospěla regulace expanze velkých sítí, třeba zostřením podmínek pro výstavbu nových hypermarketů. Ale odborníci upozorňují, že tato šance není příliš reálná."Nikdo nebránil nadnárodním firmám v rozvoji dřív, a teď už jsou usazeny tak pevně, že by nějaká omezení strukturu trhu stejně neovlivnila," je přesvědčen Ladislav Šípek z představenstva Svazu obchodu, který hájí zájmy velkých i malých podniků. Připustil přitom, že podíl velkých firem na trhu ještě stále poroste na úkor malých.Analytik obchodu Tomáš Hájek sice míní, že s ohledem na zájem řetězců o další expanzi by regulace ještě smysl měla, ale spíše doporučuje menším firmám zaměřit se na vlastní podnikatelskou aktivitu."Jednak je tu prostor pro specializované obchody s nabídkou, kterou v supermarketech zákazník nenajde. Důležité je přitom mít obchod ve vlastní nemovitosti - což je třeba běžné na rakouském venkově, kde rodina farmáře má zároveň prodejnu," uvedl.Hlavní je však podle Hájka spojování malých obchodníků do takzvaných aliancí, které už ve velkém probíhá i v Česku. Výhodou je především možnost odběru zboží od výrobce s množstevní slevou a společná podpora marketinku. "V takových aliancích jsou u nás už tisíce obchodníků. Působí většinou regionálně, ale jejich vliv stále poroste," dodal Hájek.