"Podnikatelé na mně nikdy výhody nežádali," říká Jan Höck.

Klíčovou institucí pro agrární podnikání je Státní zemědělský intervenční fond. Jeho význam ještě vzrostl poté, co na jeho půdě vznikla Platební agentura, jež bude regulovat trh a rozdělovat miliardové dotace z Bruselu i národního rozpočtu. Zesílil tak zároveň i vliv šéfa fondu a agentury Jana Höcka. "Jsem jen úředník a v podstatě naplňuji rozhodnutí, která dělá Ministerstvo zemědělství a další orgány," odmítá Höck rezolutně postavení jakéhosi agrárního bosse.

Ve funkcích, v nichž má na starosti státní zakázky a obchody v hodnotě mnoha miliard korun, se přitom pohybuje už třináctým rokem. Jeho činnost i postupy fondu přitom několikrát prověřovala i policie, pochybení však neprokázala.

hn: Jakou mocí fond, respektive agentura, vládnou?

Nejde o moc, ale o spoustu práce. Poskytujeme dotace, děláme intervenční nákupy produkce, zajišťujeme systém produkčních kvót. Poskytujeme vývozní subvence, licence pro zahraniční obchod. Zajišťujeme vládou schválené programy, vyplácení podpor ze strukturálních fondů.

hn: To je prakticky všechno, na čem jsou agrární podnikatelé - a zčásti i potravináři - životně závislí. Kolik projde vaší institucí peněz?

Letos na podporách vyplatíme jen z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu zhruba šestnáct miliard korun, bude se to týkat skoro padesáti tisíc žádostí o dotace. Spolu s dalšími dotacemi a výdaji na regulaci trhu tento rok projde přes fond zhruba dvacet šest miliard.

hn: V čem je rok 2004 pro české rolníky odlišný, pokud jde o způsob poskytování dotací?

Změna je hlavně v termínech. Protože jsme do unie vstoupili až v květnu, první část dotací - zhruba pět miliard korun z národních zdrojů - jsme začali vyplácet už na jaře, a to kvůli zajištění peněz na jarní práce. Z těchto dotací jsou vyplaceny už asi tři miliardy.Další fáze nastane na přelomu září a října. To přijde necelých sedm miliard korun na rozvoj venkova, hlavně pro oblasti s horšími přírodními podmínkami.

hn: Kdy tedy dostanou zemědělci takzvané přímé platby z Bruselu, čili produkční dotace, vyplácené na hektar půdy?

Termín je od prosince do dubna příštího roku, jde o necelých šest miliard korun. Pro některého podnikatele může být výhodnější čerpat peníze už letos, pro jiného až příští rok. Systém přitom funguje tak, že nejprve peníze vyplácíme sami, a když potvrdíme Bruselu, že jsme je vydali oprávněně, teprve pak nám je uhradí Evropská komise.

hn: Podnikatelé ale často upozorňují na to, že dotace z Bruselu dostanou se zpožděním. Doplatí na to, že Platební agentura byla schválena až na poslední chvíli před vstupem - posledního dubna?

Peníze se nezpozdí, postupujeme přesně tak, jak to ukládá Evropská komise. Před vstupem jsme žádosti přijímat nemohli, jen jsme se souhlasem komise přijímali žádosti podnikatelů o registraci.

hn: Rolníci tvrdí, že se chod agentury měl už několik měsíců před vstupem vyzkoušet. Proč se to nepovedlo?

Naostro činnost vyzkoušet nešla. To samozřejmě děláme teď, a žádné zásadní potíže nepředpokládáme.

Mimochodem - například Slovensko ještě příslušnou agenturu akreditovanou nemá, takže třeba registraci podnikatelů pro vývozní licence poskytujeme i Slovákům. Stejně jako Slovensko je na tom většina nových členů unie, a třeba Slovinsko ji má schválenu jen podmínečně.

hn: Ale přece také náměstek ministra financí Eduard Janota, který českou agenturu akreditoval, dal podmínku, že činnost bude měsíčně kontrolovat a hodnocení uzavře až koncem října?

To není podmínečné schválení. Agentura je plně akreditovaná, kontroly jsou proto, abychom zachytili případné chyby, které přinese praktický provoz.

hn: Nejzávažnější připomínka při akreditaci se týkala zvýšení nezávislosti při vnitřním auditu činnosti fondu. Už jste ji vyřešili?

Neprodleně, nebyl to žádný problém. Žádné další připomínky pak při akreditaci nebyly označeny za významné.

hn: Budování Platební agentury provázela i kritika. S odvoláním na časovou tíseň zadalo Ministerstvo zemědělství zakázku bez standardního výběrového řízení, jde přitom nejméně o půlmiliardovou hodnotu. Bývalý ministr Jan Fencl přitom prohlašoval, že bylo možné tuto instituci vytvořit mnohem levněji. Byla lepší jeho koncepce, totiž využít už fungující agentury Sapard a vytvořit tak Platební agenturu v podstatě ze dvou částí - ze Sapardu a vašeho fondu?

My jsme na Sapardu stavěli, ale kdybychom tuto část agentury budovali odděleně, Brusel by to nepřijal. My jsme naopak potřebovali administraci ze Sapardu převést k nám.

hn: Má Evropská unie jednotný požadavek na všechny své členské země, aby měly jenom jednu agenturu?

To sice ne, například Francie má takřka na každou komoditu vlastní organizaci - třeba pro mléko, maso. Ale náš rozměr je menší, a Rakousko nebo Německo mají také jen jednu agenturu.

hn: Jen vybudování agentury firmou SAP mělo stát 495 miliónů korun, zakázka se přitom podle dostupných informací o smlouvě může podle dohody prodražit až o dalších sto miliónů, pak se počítá s necelými dvěma sty milióny korun na zajištění jejího provozu v nejbližších letech. Nešlo tedy skutečně agenturu postavit levněji?

Jsem pevně přesvědčen, že to za méně peněz nešlo. Cena je nejen úměrná vynaložené práci, ale pořídili jsme tuto instituci výrazně levněji, než kolik stálo její budování v zahraničí.

hn: Jak jste ovlivňoval způsob, jímž byla Platební agentura nakonec vytvářena?

Můj hlas nebyl rozhodující, šlo vždy o porady na Ministerstvu zemědělství, kterých se zúčastnila řada lidí.

hn: Sám často upozorňujete, že hlavní náplní činnosti fondu a agentury nebude vlastně rozdělování dotací, ale kontrola toho, zda jsou využívány na patřičné účely. Co hrozí podnikatelům, pokud podmínky nesplní?

Na administraci dotací nebo regulaci trhu vydáme tak čtvrtinu své práce a zbylých sedmdesát pět procent činnosti bude opravdu o kontrole.Následky nesplnění podmínek pro přijetí dotací se liší vždy případ od případu, dopady jsou individuální. Podnikatel může třeba vrátit část dotace nebo celou, případně může být vyloučen ze systému podpor.

hn: Kdo bude kontrolovat vaši instituci, zda dotace vyplácí a prověřuje náležitě?

Je to v první řadě už vnitřní audit, na nějž právě upozorňoval náměstek Janota, dohled Ministerstva financí, Nejvyššího kontrolního úřadu.Pak samozřejmě šetření z různých institucí Evropské unie. Některé kontroly z Bruselu ale budeme mít jednodušší. Na produkční dotace z unie jsme totiž zvolili zjednodušený systém vyplácení na hektar, ne na určité druhy produkce.

hn: Co hrozí celé České republice, pokud její rolníci nebudou dotace využívat podle pravidel?

Postihy jsou opět individuální, musí se vracet prostředky, nebo jsou národní dotace o jejich část zkráceny v příštím období. Ale musím upozornit, že opravdu neexistuje žádná země unie, která by vše plnila bez problému. Kontroly vždy najdou něco i u takových pedantů, jako jsou Nizozemsko nebo Německo.

hn: Jste už řadu let ve funkcích, dlouhou dobu dokonce vrcholných, kde se setkáváte jako státní úředník s agrární i potravinářskou lobby. Každý podnikatel má přitom samozřejmě zájem, aby dostal co nejvyšší dotaci, co nejvýhodnější kontrakt na vývoz obilí ze státních skladů, co nejlepší státem vyhlašovanou cenu za svoji produkci. Jaký máte recept na to, abyste odolával tlaku těchto lobby?

Já jsem se s žádnou takovou snahou o ovlivnění mé práce nesetkal, podnikatelé na mě takhle netlačí. Zřejmě sami vědí, že bych to nepřipustil.

hn: Takže za celých těch zhruba třináct let, kdy jste v rámci Ministerstva zemědělství pracoval v úřadu, z něhož vznikly dnešní fond a agentura, se vás opravdu nikdo nepokusil ovlivnit?

Už jsem odpověděl. Nemělo by to ani smysl. My se řídíme příslušnými zákony a celý systém poskytování dotací a zakázek je konstruován tak, že jej já jako ředitel ani další pracovníci fondu nemůžeme ovlivnit. Rozhoduje prezídium fondu, v jehož čele je ministr zemědělství a kromě úředníků i zástupci podnikatelů.My pak zkrátka jen vykonáváme, co se nám zadá.

hn: Přesto jste se nevyhnuli šetření jak třeba Nejvyšším kontrolním úřadem, tak policií. A například vy sám jste před časem ještě s dalšími rodinnými příslušníky figuroval ve firmě Rosepo, jež zase měla podíl v zemědělském nákupním podniku ZZN Chrudim. Ten se zabýval obchodem s obilím. Šlo o střet zájmů?

Z firmy Rosepo jsem raději odešel, abych předešel spekulacím - i když mě právníci ubezpečovali, že o střet zájmů v žádném případě nešlo.

hn: Byl jste vyšetřován také kvůli údajnému zneužívání systému výroby bionafty. Největší výhody ze systému, který zajišťoval fond, měla firma Setuza.

Tohle šetření policie odložila. Ale podnět k němu jsme zadali naopak my, protože jsme dostali podklady, které naznačovaly možnost zneužití systému. Byl to anonym, na něž většinou nereagujeme, ale tady se podklady zdály závažné. Nicméně zjistilo se, že k pochybení nedošlo. A zdůrazňuji, že systém dotací při výrobě řepky jsem nevymyslel ani já, ani fond, ale rozhodl o něm příslušný orgán ministerstva.

hn: Několikrát proběhlo rovněž šetření zakázek na státní vývoz obilí. Objevilo se podezření, že některé firmy byly zvýhodněny na úkor druhých. Nyní potvrdilo státní zastupitelství, že zrušilo předchozí odložení šetření.

Mě nikdo o novém zahájení šetření neinformoval. Okolnostmi exportu pšenice se podle mých informací naposledy zabývala policie začátkem loňského roku, a 5. února 2003 věc odložila.

hn: Kdo má podle vás zájem na dalším vyšetřování?

Při státních zakázkách na vývoz obilí se některá firma může cítit poškozena - i když k tomu podle mě nikdy neměla důvod. Vím, že takto dotčena se cítí společnost Agropol.Ale například v termínu, kdy podle jejího podnětu kdysi mělo dojít k nějakému jejímu znevýhodnění, jsem třeba já osobně byl na dovolené v Tunisu. A kromě toho opakuji: nikdo na fondu nemůže jeho činnost zneužít, nejde o individuální rozhodování.

hn: Na koho se tedy vlastně podnikatel může obrátit, pokud si myslí, že byl fondem nějak poškozen?

Nemohu jmenovat nějakou určitou osobu. Ale lze se obrátit na prezídium fondu, nebo na jeho dozorčí radu. V nejzazším teoretickém případě si pak dozorčí rada mohla předvolat celé prezídium, včetně ministra. Ale pokud vím, nikdy se to nestalo.Tento postup byl možný až do doby našeho vstupu do Evropské unie. Podle novely zákona 128/2003 Sbírky o Státním zemědělském intervenčním fondu již ovšem neexistuje jeho prezídium, zůstává jen dozorčí rada.

Odvolacím orgánem se tak stává Ministerstvo zemědělství. A žadatelé se tak mohou prostřednictvím fondu dovolávat stanoviska příslušného útvaru Ministerstva zemědělství, kam musí fond odvolání postoupit.

hn: Domníváte se tedy, že Platební agentura i celý fond s vámi v čele, jimiž v příštích třech letech projde několik desítek miliard korun, vstupují do Evropské unie s čistým štítem?

Nepochybně o tom svědčí právě to, že jsme podle slibu do 30. dubna právě Platební agenturu mohli akreditovat, i když to stálo obrovskou spoustu práce. Pokud je mi známo, jsme jediní z nových členských zemí unie, kteří takovou plnou akreditaci mají.

Jan Höck

Státní zakázky v agrárním obchodu má devětačtyřicetiletý Jan Höck na starosti už od roku 1992, kdy přišel do týmu obchodního oddělení tehdejšího Federálního fondu tržní regulace. Předtím měl zkušenosti ze zemědělské praxe. Po vystudování Vysoké školy zemědělské v Praze totiž nejprve nastoupil jako zootechnik do středočeského JZD Pětihosty.Ve fondu tržní regulace, jenž patří pod Ministerstvo zemědělství, začal postupovat. V roce 1993 zaujal pozici šéfa obchodního oddělení a zástupce ředitele Státního fondu tržní regulace, který vznikl z federální instituce. Po pěti letech se stal jeho výkonným ředitelem. Toto postavení si podržel i v další etapě, kdy se instituce přeměnila v roce 2000 ve Státní zemědělský intervenční fond. Význam fondu stále rostl, kromě regulace agrárního trhu - státní výkup obilí, vypisování státních zakázek na obchod s přebytky - k němu přibylo i poskytování dotací. Po vstupu do Evropské unie bude fond, na jehož půdě vznikla i Platební agentura, rozdělovat už veškeré klíčové dotace.

Jan Höck je ženatý, má dceru. K jeho zálibám patří hlavně myslivost a chov koní. "Jízda na koni je nejlepším aktivním odpočinkem," říká.