Pěstitelé chmele přivítali deštivý květen, přejí si však teplo

Pěstitelé chmele přivítali květnové srážky. Od začátku května napršelo kolem 100 milimetrů vody, což společně s ochlazením pomohlo eliminovat deficit vláhy z předcházejících měsíců. Nyní už by však teploty měly stoupnout, řekl dnes předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. Většina chmelařů už ukončila jarní práce, jež vyvrcholily zaváděním chmelových hlávek. "Do srpnové sklizně čekají pěstitele přeorávky, ochranné postřiky a v případě potřeby zavlažování," uvedl tajemník svazu Zdeněk Rosa. Pěstitelé letos osázeli chmelem 5898 hektarů ploch, o 44 hektarů méně než loni. V loňském roce sklidili 5526,8 tuny chmele, což je o 14 procent méně než v roce 2002.

Výnos dosáhl 0,93 tuny z hektaru, zatímco předloni to bylo o 0,15 tuny z hektaru více. Zhoršené výsledky ovlivnily především loňská tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele. Vážné škody způsobila loni navíc i ničivá vichřice, při níž padlo přes 130 hektarů chmelnic, dalších 200 hektarů poničilo krupobití. Po předloňském poklesu tržeb o 150 milionů korun v důsledku silné koruny tak čeká chmelaře další těžké období. Problémy způsobují chmelařům i nízké výkupní ceny, které se pohybují kolem 135.000 korun za tunu usušeného chmele. "Cena českého chmele v posledních deseti letech padá a tato plodina se proto už v žádném případě nedá nazývat zeleným zlatem. V roce 1992 se průměrná cena pohybovala kolem 190.000 korun za tunu, v současné době už nepokrývá ani výrobní náklady," řekl ČTK již dříve Rosa. Chmelaři nejsou spokojeni ani se systémem plateb z dotačních programů EU, jejímž členem se ČR stala 1. května. "Dohodnutá zjednodušená platba pěstitele chmele znevýhodňuje. Proti obilnářům jsou totiž jejich náklady na hektar půdy až desetkrát vyšší," dodal Rosa. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.