Potravináři nemají vystaráno, kontroly firem nekončí
10. 6. 2004 | Hospodářské noviny
Raymond Destin, ředitel konfederace zpracovatelů Evropské unie CIAA, kritizuje přehnanou bruselskou byrokracii
Zdravotní bezpečnost potravin je prioritou, na niž se musí soustředit všechny evropské firmy, chtějí-li obstát na trhu. Potvrzuje to Raymond Destin, generální ředitel Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí Evropské unie (CIAA).
Destin, který tento týden navštívil Prahu hájí zájmy největšího průmyslového odvětví v rámci unie - roční tržby potravinářů činí 700 miliard eur. CIAA zahrnuje 35 potravinářských oborů, od mlékařů po vinaře, a lobbuje v unii za zájmy světových firem, jako jsou Nestlé, Unilever nebo Coca-Cola.
Destin upozornil české podnikatelé, že kontrola dodržování hygienických norem zdaleka neskončila prověrkami před vstupem do unie. Kontroly budou pokračovat dál a kdo nebude splňovat předpisy, skončí. To může dokonce vést i k tomu, že celé Česko bude mít omezen vývoz určitého zboží na trh unie.
»Pokud se zjistí, že problémy má celý systém kontroly potravin, pak nebude mít potíže jenom určitá firma, ale celé odvětví,« potvrdil.
Připomněl přitom případ Belgie, kde nezvládnutí kauzy s nebezpečnými dioxiny vedlo k zastavení vývozu potravin, z něhož se některé tamní firmy stále nevzpamatovaly.
»O dioxinech jsme se dozvěděli až z médií, překvapení politici znervózněli, a průšvih byl na světě. Tomu musíme zabránit systémem včasné vlastní kontroly a koordinací postupu,« zdůraznil Destin.
Cílem je, aby v každé zemi unie vznikl jeden úřad pro bezpečnost potravin. Tyto instituce budou napojeny na jeden centrální úřad.
Zatím jsou tyto úřady ovšem jen asi v polovině zemí unie a Destin ocenil Česko, jež je podle něj spolu s Maďarskem zatím jediným z nových členských států, který úřad vytváří.
»Prvním stupněm k vybudování takové instituce je zatím ustavení Národního úřadu pro potraviny. S tím počítá nová koncepce potravinářství, kterou dostane v nejbližších dnech na stůl vláda,« uvedl k tomu ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.
Tuzemští zpracovatelé zároveň kritizují zbytečnou byrokracii, která tisíci nejrůznějších předpisů zatěžuje jejich činnost. Destin ovšem potvrdil, že se proti tomu snažili bojovat i potravináři v původní evropské patnáctce - ale často marně.
»Teď jsme například ustavili tým, který by měl zjistit, jak zjednodušit předpisy pro označování potravin. Dnes totiž existuje pro označování 17 různých směrnic, a proto nikdo skutečně neví, jak zboží vlastně správně značit,« prohlásil.
Chaos podle konfederace potravinářů přinesl i předpis Evropské komise, který má upravovat používání takzvaných geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinářství.
»Zaskočilo nás, že je předpis tak složitý. V praxi je nepoužitelný Musíme teď poskytnout našemu oboru srozumitelný návod, jak sGMO vlastně nakládat,« uvedl Destin. Jasně ovšem potvrdil, že potravináři unie zatím GMO používat nechtějí. »GMO naráží na odpor těch, kteří mluví za spotřebitele. Až budou spotřebitelé přesvědčeni, že biotechnologie i v potravinářství slouží jejich prospěchu, tak se používání GMO může víc rozšířit,« konstatoval šéf evropských potravinářů.
Zdroj: Hospodářské noviny, 10. 6. 2004
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 17.12.2025 22:19
