Voda pro zvěř

Zvěř přijímá vodu v podstatě dvojím způsobem. Jednak jde o vodu, kterou má zvěř k dispozici v potůčcích, jezírkách, ale také jako rosu, sníh, led apod., k uhašení žízně. Dále zvěř přijímá vodu obsaženou v přijímané potravě. Obě tyto složky vody se vzájemně prolínají. Hlavním faktorem je zde půda, která má vliv na její zachycení na povrchu nebo v půdním profilu, který slouží svoji půdotvornou skladbou jako základ pro výživu rostlinstva. Voda v půdách je pevně vázána na hmotu, která je tím různě pohyblivá a také využitelná pro celý profil flóry. Na základě vazby (podle Zunkera, 1930) je možné rozlišit tyto formy vody:

* voda hygroskopická

* voda kapilární neboli vlásečnicová

* voda podzemní

* vodní páry v půdní atmosféře

* voda obalová čili filmová

* voda gravitační čili prosakující

* voda chemicky vázaná a krysta-lizační

* led

Všechny výše uvedené vody mají svůj původ ve srážkové vodě, která má přirozený koloběh, čímž plní nezastupitelnou biologickou složku v krajině.

Půda, ve své podstatě je výsledkem půdotvorných činitelů (klimatu, matečné horniny, půdní flóry a fauny), kterou se snaží ovlivnit člověk ve svůj prospěch. Právě neuvážené zásahy v této oblasti vyvolávají nečekané přírodní výkyvy v přirozeném koloběhu vody v narušených oblastech. Lidé likvidovali přilehlé ekosystémy (mokřadní, stepní, bažinné,rašelinné a pod).), jak v polních, tak i lesním částem, kde sloužily jako recipient pro zadr-žení vody, kterou postupně odváděly v době sucha. V zemědělské krajině, odvodňování značných výměr přispělo k zavedení závlah, aby byla udržena zisková hladina výnosů plodin. Pokles recipience vody lesních porostů je přímo úměrné sníženému zakmenění, což má také vliv na vysoušení přilehlých zemědělských pozemků ze kterých byla odstraněna doplňková zeleň. Hospodaření v krajině má podstatný vliv i na snížení hladiny spodní vody proti dřívějšku, kdy bylo v krajině značné množství přirozených pramenišť (studánky). Všechny násilně prováděné úpravy v krajině značně působí na zrychlení odtoku srážkové vody z našeho území a v suchých létech se projeví zvýšeným nedostatkem vody v prostředí. Zvěř je těmito zásahy postižena nedostat-kem přístupu k životně důležité tekutině - "vodě" a následným nedostatkem náhradní vody z rostlin, které jsou brzy zaschlé.

Spárkatá zvěř, vzhledem ke svému teritoriu má vždy možnost se za vodou přemístit, ale stanovištní druhy drobné zvěře jsou v časovém nedostatku vody, kterou nemají ve svém dosahu. Voda je nepostradatelnou a stálou složkou všech orgánů a tkání. Její hmotnost tvoří kolem 70 % celého těla. S nedostatkem vody se organis-mus vyrovnává mnohem hůře než s hladověním. Již ztráta 20 % tělesné vody je pro zvěř smrtelná. Na dehydrataci dochází k mortalitě během 7 dnů, zpravidla selháním ledvin. Také nadbytek příjmu vody způsobuje zdravotní toxické příznaky. Příjem vody je řízen pocitem žízně již při ztrátě vody v množství 2 % tělesné hmotnosti. Příjem vody je regulován nervovou soustavou a nachází se v hypotalamu. Příznakem nedostatku vody u zvěře je malát-nost, snížená ostražitost, zakalené oči (světla), ledviny vylučují málo moči a dochází k horečkám.

Voda v přírodě doznala v posledních 100 letech i jakostní změny tím, že obsahuje vysoké množství toxických látek, které se neodstraní samočisticím procesem v prostředí. Do organismu se voda přivádí jednak s krmivy a pitnou vodou, tj. exogenní voda a jen malá část vzniká při oxidaci organických látek, tj. endogenní voda. Zvěř pokud nemá vodu v krmivech s obsahem sušiny alespoň 40 %, hledá ji i v lýku zelených stromů a tím způsobuje škody na lesních porostech.

Malé množství vody získává zvěř endogenní cestou a to jen v době dehydratace, např. oxidací 100 g tuků vzniká 107 ml vody nebo z téhož množství cukrů a bílkovin asi 41 ml vody. Jakost vody pro napájení zvěře je možné ovlivnit zcela výjimečně a to jen při využívání umělých napajedel. Zvěř značné množství vody přijímá v krmivech, kde její jakost je závislá na transferu látek mezi půdou a rostlinou.

K nedostatku vody pro drobnou zvěř přispěla (po roce 1975) likvidace zeleného potravního pásu pro skot. V zemědělských provozech je dosud úzká specializace při omezené struktuře počtu pěstování plodin bez okopanin a pícnin. Období s omezenými srážkami v posledních létech se projevilo na dalším snížení početního množství drobné zvěře v mnoha honitbách. Nedostatek vody u spárkaté zvěře je příčinou její větší migrace.Hledání a konzumace zemědělských plodin s vysokým obsahem rostlinné vody má za následek zvýšených škod na porostech. Také ostatní volně žijící živočichové jsou vázáni na přístup k pitné vodě, proto jejich druhové zastoupení je možné spatřit jen v blízkosti vodních zdrojů. K zajištění vody pro zvěř je možné přispět obnovením pramenišť, dále budová-ním umělých napajedel a také pěstováním plodin s vysokým obsah vody, které jsou zakládány tak, aby byla načasována jejich konzumace v suchém období.