Detektivka kolem nemoci šílených krav

Dvanáctý případ nemoci šílených krav (BSE) na území České republiky byl potvrzen minulý týden. Záhadou zůstává, proč bylo zvíře nemocné. Podle toho, co vědci předpokládají, by se totiž choroba dávno neměla šířit. Převládající vědecká teorie říká, že nemoc přenášejí priony - malinké bílkovinné částice, které se vyskytují v nervových buňkách. Dají se rozdělit na "dobré" a "špatné", které se od sebe liší prostorovým uspořádáním. "Špatné" priony při kontaktu přinutí ty "dobré", aby rovněž změnily tvar a začaly neodvratitelně ničit mozek.

V něm se objevují mikroskopické dutinky, a proto se nemoc nazývá bovinní spongiformní encefalopatie, neboli pórovité poškození mozku u skotu.Obdobné onemocnění existuje u ovcí, tam se česky nazývá klusavka, případně svědivka či třesavka. Názvy vystihují, jak se nemocné zvíře chová. U klusavky však není známo, že by se nějak mohla přenést na člověka.

Z ovcí na krávy, z hovězího na lidi

Podle předpokladů však "špatné" priony z mozků nemocných ovcí způsobily vznik BSE u skotu. Jak? Prostřednictvím masokostní moučky, což jsou v kafilériích rozdrcená, povařená a usušená těla mršin a zbytky z jatek. Moučka sloužila jako poměrně levný a vydatný zdroj bílkovin do krmných směsí, po nichž dobytek výborně rostl.

Z nemocných krav se pak, zase prostřednictvím masokostní moučky, choroba přenášela na další kusy skotu. To ostatně potvrdily pokusy, při nichž vědci krmily infikovanou mozkovou tkání zdravá zvířata a pozorovali pak u nich vznik BSE.

Pojídáním infikovaných krav se zřejmě nakazili i lidé. Lidská forma této choroby se nazývá nová varianta Creutzfeldt-Jacobovy nemoci (vCJD), je nevyléčitelná a zatím se projevila u necelých dvou set osob, především v Británii, kde ostatně vznikla BSE. Protože inkubační doba vCJD trvá léta a spíše i desetiletí, vědci zatím odhadují, že onemocní ještě několik desítek a možná několik tisíc lidí, kteří už infekci mají v sobě.

Další osoby by se už, alespoň v Evropě, neměly nakazit, protože poražená zvířata se testují na BSE. U dobytčat, která testem projdou, se navíc rizikové tkáně, v nichž se "špatné" priony mohou vyskytnout, vyřazují a nesmějí se dostat do potravy.

Nedbalost? Hloupost?

A nyní přichází záhada. Od roku 1991 se masokostní moučka nesmí v tuzemsku přidávat do krmných směsí pro přežvýkavce - krávy, kozy a ovce, u nichž se různé formy BSE objevují. Směla ji zkrmovat pouze prasata a drůbež, protože tato zvířata z neznámých důvodů podobnou chorobou neonemocní. Od loňského listopadu se už masokostní moučka nesmí vůbec jako krmivo používat pro žádná zvířata.

Z tuctu objevených českých šílených krav (mezi nimiž, pravda, byl jeden býček) se tři nejstarší narodily v roce 1995 a čtyři nejmladší, včetně té posledně zjištěné, v roce 2000. Ani jedno nemocné zvíře tedy nemělo masokostní moučku vůbec ochutnat. Proč se tedy nakazila?

"Tím si také lámeme hlavu," říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. "Možná někdo nedopatřením dal masokostní moučku do krmné směsi pro skot, přestože to bylo zakázáno. Nebo někdo z hlouposti nasypal kravám špatnou směs. Nejde ani vyloučit, že při přípravě krmných směsí nebylo mísicí zařízení dobře vyčištěno, takže se do směsi pro skot dostala masokostní moučka, která ve stroji zbyla z přípravy směsi pro prasata. To už ale dnes nikomu nedokážete," krčí rameny.

Pachatel neznámý

Druhou variantou je, že se zvířata nakazila z mléčné krmné směsi pro telata. To je sušené kravské mléko, z něhož výrobci dříve odebírali mléčný tuk pro výrobu másla a místo něj, aby ušetřili, dodali tuk z kafilérií.

"To už se aspoň tři roky nedělá. A stejně je to divné - tuk by neměl obsahovat žádné infekční tkáně. Jenom kdyby byl v kafilérii špatně zpracován," zamýšlí se Josef Duben.Pochybnosti má také Ladislav Zámek, ředitel Státního veterinárního ústavu v Jihlavě, který je laboratoří pro definitivní vyhodnocení vzorků mozkové tkáně poražených zvířat podezřelých z BSE. "U zvířat narozených v roce 2000 je už míň pravděpodobné, že se s kafilerním tukem setkala. Nicméně ještě se to v té době mohlo stát," připouští.Třetí možnost, o které vědci ve světě opatrně spekulují, je, že se nemoc šílených krav objevuje u nepatrného množství zvířat spontánně. "Dobré" priony by v tomto případě zmutovaly samy, aniž by se dostaly do kontaktu se "špatnými" priony z krmiva."Kolem BSE stále zůstává mnoho nejasností. Je možné, že spontánní mutace mohou při jejím vzniku hrát nějakou roli. Ale to se teprve musí vědecky prověřit," shrnuje Ladislav Zámek.

Před stejným úkolem ostatně stojí i další evropské země. Masokostní moučka se v nich skotu také dávno neservíruje, a přesto se objevují nové případy nemoci šílených krav.Tato choroba skutečně ještě nevyzradila svá tajemství.