Licenční výroba českého piva v cizině roste
29. 6. 2004 | Hospodářské noviny
Licenční výroba českého piva v cizině roste
Česká licenční piva si razí cestu do světa. A zdaleka už nejde jen o Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen, patřící do nadnárodních skupin. Licenční výrobu v ruském Sibiřském pivovaru nyní už zahájil i Lobkowiczký pivovar, který zde chce nyní ročně prodat až 20 tisíc hektolitrů piva. To je čtvrtina jeho současné produkce. "Je to další možnost, jak posílit export," říká ředitel pivovaru Petr Peništek.
O licenční výrobě v Rakousku a Německu intenzivně jedná i Pivovar Černá Hora. "Je to velká příležitost. Zvláště teď po vstupu země do Evropské unie, protože licenční výroba u nás není příliš rozvinuta," uvádí spolumajitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.
Krušovice nechtějí být globální značkou
Přesto ale i při očekávaných efektech mnohé pivovary o licenční výrobě neuvažují. "Je to rozhodnutí akcionářů," říká krušovický šéf Pavel Gregorič. "Licence globalizuje značky. Nechceme být globální, ale dobrou českou značkou. Ta by měla pocházet přímo z Krušovic," vysvětluje. Podle vrchního sládka Budvaru Josefa Tolara lze s výrobou založenou na tradici jen soutěžit, ale nelze ji přenášet jinam a získat totožný výsledek. "Vařit Budweiser Budvar v cizině? To už by nebyl originál," naráží na konkurenční americké pivo Budweiser vyráběné společností Anheuser Busch. Obě firmy proto raději sází jen na přímý export.Právě možnost poměrně rychle zvýšit výstav a mít snadnější přístup na nové trhy ale podporuje výrobu licenčních piv. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin dokonce mluví o světovém trendu. Licenční výroba zkracuje přepravní vzdálenosti a globalizuje trh. Například značka Guinness se prodává ve 150 zemích a licenční partnery má v padesáti zemích. V Irsku se tohoto piva uvaří ročně 3,5 miliónu hektolitrů, licenčně pak dalších šest miliónů hektolitrů. V licenci své pivo běžně vaří i Heineken, Stella Artois, Lowenbrau, Amstel.
Rájem licenční výroby se stává Rusko
Některé trhy, například ruský, se přitom stávají výrazně "licenčními". Cizí firmy se zde předhánějí, kdo dřív uspěje v námluvách s ruskými pivovary a začne zde své pivo vyrábět za příznivějších ekonomických podmínek. V poslední době tak postupovala nejen skupina SABMiller, ale i Efes nebo Bavaria. "Ale nejde jen o ekonomický efekt. Licence pomohou víc prosadit české pivo do světa," vidí další možnost Fusek. Právě růst výroby a zisky jsou ale hlavní. Skupině Plzeňského Prazdroje třeba v Rusku licenční výroba vloni meziročně prodej téměř zdvojnásobila. Přesná čísla ale firma uvede až v srpnu.
Vedle Prazdroje, který vaří značky Gambrinus, Pilsner Urquell a Velkopopovický kozel licenčně v Polsku, Slovensku, Litvě i Rusku, na podobný způsob výroby vsadil i Staropramen. Ten svůj ležák vaří v Rusku. Důvod? Logistika. "Další licenční výrobu ale nepřipravujeme," říká mluvčí Simona Krautová. Podnik naopak v Braníku vaří v licenci belgický ležák Stella Artois i japonské pivo Asahi.
Každý trh není vhodný
Ne každý trh ale licenční výrobu unese. Experti se shodují, že rozhodujícím kritériem je především spotřeba dané země, podmínky exportu, distribuční a marketinkové náklady a jejich srovnání s výrobou na místě. "Není jednoduché udržet typický charakter výrobku. Lidé, voda, slad, chmel, kvasnice, technologie. To všechno finální nápoj ovlivňuje," vysvětluje Gabriela Basařová z Vysoké školy chemicko-technologické. Ta tvrdí, že rozdíly mezi licenčním a originálním pivem existují i přes sebevětší snahu je smazat. Podle ní obecně platí - čím větší vzdálenost od mateřského závodu, tím větší rozdíl. "Prokvašení vzdělaný sládek zajistí, ale třeba barva piva je daná vlastnostmi sladu a technologickým postupem," argumentuje. Bechtin ale oponuje, že ani nejzkušenější degustátoři nejsou schopni identifikovat chuťové odlišnosti a místo výroby piva.
Kdo vyrábí své pivo v zahraničí v licenci
Skupina Plzeňský Prazdroj - v polovině 90. let zaváděla licenční výrobu piva Gambrinus v litevském pivovaru Ragutis a slovenském Hurbanovu- od roku 2001 vaří licenční Velkopopovický Kozel a Gambrinus ve slovenském Šariši. Ten stejně jako Prazdroj patří do globální skupiny SABMiller- Velkopopovický Kozel se vaří v ruské Kaluze a klíčová značka Pilsner Urquell v polských Tychách
Zdroj: Hospodářské noviny, 29. 6. 2004
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.12.2025 13:29
