Agris.cz - agrární portál

Analýza: Unie uměle zvyšuje agrární ceny

9. 7. 2004 | Hospodářské noviny

Letošní úroda obilí, řepky, ale i většiny druhů zeleniny či ovoce bude podle odhadů zemědělců velmi dobrá, výrazně lepší než ta loňská. To by za standardních tržních podmínek - při působení nabídky a poptávky - mělo způsobit pokles cen. Zemědělství je však obor, v němž tato pravidla neplatí."Největší míru svazování agrárního trhu netržními pravidly má přitom právě Evropská unie," upozorňuje tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil. I v tuzemsku tedy od letošku zesílila snaha uměle zvedat ceny zemědělské produkce. O to se již před vstupem snažila i česká vláda, ale příklady potvrzují, že Brusel je důslednější.

Například potravinářskou pšenici leckdy i v tuzemsku vykupoval stát. Rozhodoval o tom ovšem v jednotlivých případech ministr zemědělství až na nátlak agrární lobby, zaručený státní odbyt pěstitelé neměli.

Brusel ovšem již na rok dopředu vždy vyhlašuje takzvanou intervenční cenu, v přepočtu asi 3240 korun za tunu obilí. Za tuto cenu může obilí státu kdokoliv nabídnout, a stát je musí koupit.Pěstitelé či obchodníci tak mají zaručený odbyt. Pekaři ovšem mají také zaručeno, že se mohou začít dohadovat s dodavateli o ceně až na této uměle stanovené hranici. Také spotřebitel má jistotu, že cena pečiva ani při nadúrodě obilí nemůže jít pod určitou cenu.Obdobná pravidla platí pro řadu dalších agrárních výrobků. Na unijním trhu je přebytek mléka. Ten vzniká kvůli výrobním kvótám, které farmářům umožňují vyrábět nad spotřebu. Příslušné instituce v zemích unie (v Česku Státní zemědělský intervenční fond) ovšem nadbytečné máslo a sušené mléko s miliardovými subvencemi vyvážejí na světový trh.

Tím jednak čerpají peníze daňových poplatníků nepřímo, jednak odsáním přebytků z trhu uměle redukují nabídku a tím zdražují mléčné výrobky přímo na pultech.Nejvíce regulovaný je v unii trh s cukrem. Je chráněn vysokým dovozním clem, pěstitelé mají kvóty pro pěstování cukrovky, a je určena minimální cena řepy i cukru. Cena cukru v unii je tak nejméně dvojnásobná, než kolik by stál na volném trhu.I v tomto případě v tuzemsku po vstupu do unie tlak na růst cen vzrostl. Česko už po vzoru Bruselu tento systém přijalo dříve, ale nyní se zvedla jak minimální cena cukru, tak cukrovky. U té ze zhruba devíti set korun až na 1470 za tunu.

Proč přesto spotřebitelské ceny potravin v tuzemsku do budoucna příliš neporostou? Jednak proto, že ceny surovin se už téměř vyrovnaly těm v původní evropské patnáctce. "A měli bychom si je držet trochu níž, abychom měli konkurenční výhodu," připomíná Josef Stehlík z asociace soukromníků.A především proto, že obchodní řetězce už musí na pravidla trhu přistupovat. Jsou nuceny nabízet takové ceny, jaké je zákazník schopen akceptovat.

Jak EU zvyšuje ceny zemědělské produkce

Výrobek - Metoda

Mléko - Přebytek mléčné produkce, způsobený pevnými výrobními kvótami, stahuje unie z trhu a s mnoha-miliardovými subvencemi vyváží

Hovězí maso - Dovozní cla chrání vyšší ceny na vnitřním trhu

Potravinářská pšenice - Cena nesmí klesnou pod takzvanou intervenční cenu, jež je nyní vyhlášena v úrovni 3240 korun za tunu

Cukrovka - Cukrovka i cukr má stanovenu minimální cenu zhruba dvakrát vyšší, než by byla tržní - trh unie přitom chrání vysoké clo.


Zdroj: Hospodářské noviny, 9. 7. 2004





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.12.2025 04:14